Březen mě vždycky trochu dezorientuje. Ne nutně nepříjemně, spíš jako když se probudíte v cizím pokoji a chvíli nevíte, kde jste, ale postel je pohodlná a světlo oknem přívětivé. Jaro přichází a vzduch se mění. Jako by někdo zvedl těžkou deku z celého města a lidé...
Rubrika
Příběhy
#44: O čem mluvíme, když mluvíme o lásce?
Raymond Carver napsal povídkovou sbírku, která se jmenuje právě takhle. Čtyři lidé sedí u stolu, pijí víno a snaží se definovat lásku. Nedaří se jim to. Skončí opilí, unavení a bez odpovědi. Možná proto, že odpověď nehledali tam, kde skutečně je. Únor je měsíc, kdy se...
#43: Nový rok ne jako restart, ale jako kurátorský výběr
Každý leden nás digitální svět zahltí novými začátky. Potřeba začít znovu, jako bychom byli vadné výrobky, které je třeba stáhnout z trhu a nahradit lepší verzí. Jako by náš život byl dokument, který můžeme prostě smazat a začít psát od začátku. Virginia Woolf kdysi...
#42: Mýtus nového já aneb proč nás představa restartu tak přitahuje
Někde v dálce, v té mlhavé zóně za “možná jednou” a “už skoro”, existuje verze mě samotné, která má všechno pod kontrolou. Má byt ve staré Vinohradské vile, kde nikdy není ani snítko prachu, píše na terase kavárny za rohem a nikdy nemá špatný outfit. Její myšlenky...
#42: Hledání smyslu v rozbitém světě
Někdy se probouzím a chvíli mi trvá, než si vzpomenu, kde jsem. Ne fyzicky, ale existenciálně. Nacházím se někde mezi přežitím a zhroucením, mezi ambicemi a odpoutáním. Dělám matchu. Odpovídám na e-maily. Existuji ve světě, kde nežiji, jen zabíjím čas. A většinu dní...
#41: Obnova a tradice
V ulici, kde bydlím, jaro co jaro vykvetou všechny stromy růžově. Celá ulice je lemovaná růžovými třešněmi a přivádí tak mnoho influencerů a jiných s touhou udělat si fotku s růžovým jarním pozadím a zakonzervovat tak tento prchavý okamžik. Včera se opět tento magický...





