Mnoho lidí stále srovnává pandemii covidu se Španělskou chřipkou, která se prohnala v letech 1918 – 1920. Ačkoliv naše území více méně minula, např. ve spojených státech ji následovaly tzv. roaring twenties a mnozí tvrdí, že právě tato doba okázalých večírků bude mít mnoho společného s tím, co nás čeká. Že bychom si zopakovali západní dvacátá léta? A co to potom vypoví o tom, co nás čeká v módním světě? Co si můžeme vzít z po-pandemického světa dvacátých let minulého století?
Více než rok v zajetí globální pandemie ovlivnil každý aspekt našeho života a s ním samozřejmě i to, jak se oblékáme. Přinuceni zůstat doma a opustit život takový, jaký jsme ještě začátkem března 2020 znali. Tím jsme razatně změnili obsah našich šatníků a věci, které si teď kupujeme. Kdo by dokázal předpovědět, že nejoblíbenějším a nejprodávanějším kouskem v roce 2020 bude teplákovka (pravděpodobně měkká, celá bílá).
Samotný módní průmysl se nezvratně změnil v reakci na ekonomický útlum i zrušení některých akcí – některé značky to nepřežily, zatímco jiné se musely přizpůsobit, aby přežily.
Sociální život se pomalu vrací a módní svět se zbavuje okovů. Co bude následovat? Změní se vůbec něco nebo vklouzneme do našich starých zvyků, jakoby se nic nedělo?
Je možné vůbec něco předvídat?
Stále je budoucnost dost nejistá. A ani odborníkům se nedaří předvídat. K pochopení, jak bude vypadat post pandemická móda, nám teď může nejspíše pomoci pouze cesta do minulosti. Obzvláště, když víme, že si designéři rádi půjčují inspiraci z dob minulých.
Krom jasné spojitosti mezi 20. léty 20. století a naší současnosti, kdy se svět zotavuje z katastrofy (španělská chřipka infikovala celosvětově 500 milionů lidí a způsobila 50 milionů úmrtí). Mimo jiné však, stejně jako v současnosti, došlo k obrovským sociálním a ekonomickým změnám.
Jak se u nás opatření začínají rozvolňovat, je zřejmé, že jsme všichni připraveni na změnu. Ať již politickou, sociální i duchovní (v jakémkoliv smyslu toho slova, nikoliv náboženskou). A pokud nám minulost něco ukázala, tak to, že móda všechny podobné změny odráží. Designéři je zachycují ve svých modelech a různé kolekce tak vypráví různé příběhy společnosti.
Život jako večírek
Všichni se teď těšíme, až to přejde. Až se dostaneme ze zajetí pandemie a společenské izolace. Navzdory tomu, že jsme se tak rychle přizpůsobili a stali se přes noc milovníky teplákových souprav, je pravděpodobné, že stejně rychle přijmeme půvab a módní styl, který odráží naši obnovenou svobodu a optimismus.
Ve dvacátých letech, byly trendy kratší spodní linie, méně přiléhavé siluety a ostříhané vlasy, které odrážely přijetí žen v rolích dříve vyhrazených pouze mužům (od roku 1918 již mnoho zemí přijalo volební právo žen a v roce 1920 v USA a mimo jiné i v Čechách), ale byly také symbolem populární kultury – byly mnohem praktičtější pro tanec v jazzových klubech než dříve populární korzetované šaty.
Již z přehlídek pro léto 2021 bylo jasně znát, že motiv večírků bude převládat – flitry, lurexový vzhled, metalické odstíny byly na přehlídkových molech velkých módních domůjako Louis Vuitton, Balmain, Chanel. Toto pak doplňovaly plážové potisky Versace a Dior, které jsou zase symbolem našich tužeb cestovat a užít si léto tak, jak jsme to dělali před pandemií.
Co nám z pandemie zůstane?
Ačkoliv možná odložíme pohodlné teplákovky v roce 2020, nejspíš s námi zůstanou roušky, které neodložíme dokud opravdu se vším nebude konec a možná si je necháme i pak? Ostatně roušky jsou již dlouhá léta přirozeným doplňkem asijských zemích. (A z osobní zkušenosti si pamatuji pár lidí, kteří nosili “cool” roušky ještě dávno před tím než nás vůbec mohlo napadnout, že někdy budou povinné.)
Přežije udržitelnost nestabilní ekonomiku?
Už rok 2019 jsme označili za rok udržitelné módy, ale ve 2020 se to ještě zesílilo. Uvědomili jsme si dopady rychlé módy na lidi a planetu, a je pravděpodobné, že během tak katastrofického jsme si to uvědomovali mnohem více.
Může ale ekonomika, která zasáhla, skutečně přežít vědomější a uvážlivější přístup k nakupování, který měl během pandemie přednost? Zvláště s návratem kamenných obchodů a pokušením všech těch blýskavých věcí?
Dvacátá léta minulého století nám dokazují, že změnám se v módním průmyslu daří, dokonce i v těžkých dobách. Nastupující svoboda, která byla v tomto období ženám poskytnuta, vedla například ke komerčnímu vzestupu ženských módních návrhářů. Právě tehdy se do popředí dostaly návrhářky jako Coco Chanel, Elsa Schiaparelli, Jeanne Lanvin.
I rok 2020 byl rokem zvýšeného aktivismu v otázkách lidských práv. Popularita rostla u černých značek a štítků s etickými a transparentními dodavatelskými řetězci. Je docela pravděpodobné, že budeme i nadále investovat do značek, které zastupují a mluví o problémech, pro které jsou vášniví, od charit až po udržitelnost.
Není pochyb o tom, že pandemie byla pro módní průmysl ničivá, ale právě reakce, které byly nuceni módní domy, designéři a značky podniknout ve finále přispívají k pozitivním změnám, které s námi přetrvají i dávno poté, jak se obnoví život takový, jak jej známe.
P.S. Doporučuji si vzít Velkého Gatsbyho – film nebo knihu – a načerpat inspiraci. Bude se hodit.
