Měsíc vnitřního klidu

Zveřejněno 1. 3. 2021

Pamatuju si dvě školkové besídky. V jedné jsme hráli popelku a myslím, že jsem hrála zlou sestru. A v druhé jsme přeříkávali měsíce a k nim jejich pranostiky. Ty pranostiky tuším, že byla snad jedna z prvních školkových besídek, kterou jsem zažila a stejně jako si ze školky nesu spoustu traumat, která jsem jako introvert mezi dětmi musela prožívat, pamatuju si stále pár měsíců. Ačkoliv už nevím, jaký měsíc jsem byla já. Je to takové to známé „únor bílý – pole sílí, březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem“ a to je vlastně všechno, co si pamatuju.

Březen – za kamna vlezem.

Důvod, proč to píšu je ten, že vždycky, když je koncem února trochu teplo a lidé začínají jásat, že už se blíží jaro, zatvářím se důležitě a pronesu „noo.. březen- za kamna vlezem“. Přiznávám, nikdo to moc neocení, ani to nezní příliš sofistikovaně, ale viňte za to mé učitelky ze školky. Ovšem letos začátkem března i kdyby bylo sebevíce hezky, máme fakt nařízený u těch kamen zůstat. Nedá se nic dělat. a tato pranostika tak nabývá zcela jiných rozměrů. Jako ostatně spoustu zdánlivě nevinných slov v dnešní době.

Je to rok od propuknutí nemoci, která zasáhla celý svět a krom onemocnění samotného s sebou přinesla i spoustu vedlejších efektů, jako dezinformace, zmatek, hloupost (i když ta pravděpodobně doprovází lidstvo od počátku věků, teď je pouze více slyšet), psychické nemoci a spoustu neblahých zjištění.

Zásadně nečtu žádné zprávy týkající se covidu. Zkontroluji pouze opatření a u těch složitějších zjistím, zda-li přátelé a rodina chápou stejně, jako já. StyleBrunch nemá být místo, kde by se měla tato témata řešit. Vždy když se stal svět komplikovaným, utíkala jsem na svůj Brunch a rozptylovala se zcela jinými tématy a tak chci aby působil na všechny.

Místo vnitřního klidu.

Pojďme si to tedy odsouhlasit měsícem vnitřního klidu. Dominika si pro vás připravuje krásný článek o tom, proč potřebujete v životě více rostlin. (To jsem si řekla přesně před rokem s první zprávou o covidu v ČR a přinesla si tři malý miminka. Dnes ty miminka mají už další miminka, která cpu všem svým přátelům a nové květiny již nevím, kam dávat.) Lea vás zase vytáhne do světa modelingu a uspokojí vaše módní cítění (ačkoliv pravděpodobně sedíte doma v teplákách.)

Buďme klidně za kamny, ale buďme v klidu a na Brunchi!

#37 Editorial: Nostalgie

#37 Editorial: Nostalgie

Sedím v rušné kavárně s výhledem na ještě rušnější ulici. Mé okolí je tak perfektním protikladem toho, jak se cítím. Měla bych si zkontrolovat hodinky a ujistit se, že na svou další schůzku nepřijdu pozdě, ale teď mám schůzku sama se sebou a na této chvíli je něco, co...

Na křídlech existence

Na křídlech existence

Naučila jsem se vstávat brzy. Nemyslitelné se stalo skutečností. Ačkoliv cesta k rannímu vstávání nebylo zrovna ta, kterou bych si zvolila a ač to bylo těžké, odměnou mi je dnešní pomalé sobotní ráno. Oblékám teplý dlouhý kabát, sluneční brýle a vysoké teplé boty. Na...

#35 Editorial: Transformace

#35 Editorial: Transformace

“Většina lidí žije fikci. Ani já nejsem výjimkou. Největší problém ale je, že nevíš s jakým druhem fikce máš co do činění. Neznáš zápletku; styl stále není nastaven. Jediné, co víš, je jméno hlavní postavy. Nicméně tato nová fikce znovuobjevuje, kdo jsi. Dej tomu čas,...