Měsíc vnitřního klidu

Editorial Vnitřní klid
1. 3. 2021
Petra Jelének

Pamatuju si dvě školkové besídky. V jedné jsme hráli popelku a myslím, že jsem hrála zlou sestru. A v druhé jsme přeříkávali měsíce a k nim jejich pranostiky. Ty pranostiky tuším, že byla snad jedna z prvních školkových besídek, kterou jsem zažila a stejně jako si ze školky nesu spoustu traumat, která jsem jako introvert mezi dětmi musela prožívat, pamatuju si stále pár měsíců. Ačkoliv už nevím, jaký měsíc jsem byla já. Je to takové to známé „únor bílý – pole sílí, březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem“ a to je vlastně všechno, co si pamatuju.

Březen – za kamna vlezem.

Důvod, proč to píšu je ten, že vždycky, když je koncem února trochu teplo a lidé začínají jásat, že už se blíží jaro, zatvářím se důležitě a pronesu „noo.. březen- za kamna vlezem“. Přiznávám, nikdo to moc neocení, ani to nezní příliš sofistikovaně, ale viňte za to mé učitelky ze školky. Ovšem letos začátkem března i kdyby bylo sebevíce hezky, máme fakt nařízený u těch kamen zůstat. Nedá se nic dělat. a tato pranostika tak nabývá zcela jiných rozměrů. Jako ostatně spoustu zdánlivě nevinných slov v dnešní době.

Je to rok od propuknutí nemoci, která zasáhla celý svět a krom onemocnění samotného s sebou přinesla i spoustu vedlejších efektů, jako dezinformace, zmatek, hloupost (i když ta pravděpodobně doprovází lidstvo od počátku věků, teď je pouze více slyšet), psychické nemoci a spoustu neblahých zjištění.

Zásadně nečtu žádné zprávy týkající se covidu. Zkontroluji pouze opatření a u těch složitějších zjistím, zda-li přátelé a rodina chápou stejně, jako já. StyleBrunch nemá být místo, kde by se měla tato témata řešit. Vždy když se stal svět komplikovaným, utíkala jsem na svůj Brunch a rozptylovala se zcela jinými tématy a tak chci aby působil na všechny.

Místo vnitřního klidu.

Pojďme si to tedy odsouhlasit měsícem vnitřního klidu. Dominika si pro vás připravuje krásný článek o tom, proč potřebujete v životě více rostlin. (To jsem si řekla přesně před rokem s první zprávou o covidu v ČR a přinesla si tři malý miminka. Dnes ty miminka mají už další miminka, která cpu všem svým přátelům a nové květiny již nevím, kam dávat.) Lea vás zase vytáhne do světa modelingu a uspokojí vaše módní cítění (ačkoliv pravděpodobně sedíte doma v teplákách.)

Buďme klidně za kamny, ale buďme v klidu a na Brunchi!

Dáme Brunch? 

Podpořte nezávislou tvorbu, kvalitní texty. Pozvěte nás na kávu. (1 EUR = cca 25 Kč)

Další

#46: Milostný dopis

#46: Milostný dopis

Píšu ti v květnu, v měsíci, kdy prvního máje předstíráme, že rozumíme romantice. Kdy se city redukují na pusu pod rozkvetlu třešní a bonboniéru, kdy se láska stává komoditou měřitelnou v cenách večeří při svíčkách. Ale ty a já víme, že láska je něco jiného. Něco...

#46: Zase živá (?)

#46: Zase živá (?)

Existuje jeden konkrétní moment na jaře, který nejde přesně pojmenovat, ale myslím si, že ho každý zná. Není to první sluneční den, ani ten, kdy jsem odložila kabát. Je to spíš okamžik, kdy jsem si uvědomila, že jsem přestala čekat. Že někde cestou mezi lednem a...

#45: Vidět a být viděn

#45: Vidět a být viděn

Březen mě vždycky trochu dezorientuje. Ne nutně nepříjemně, spíš jako když se probudíte v cizím pokoji a chvíli nevíte, kde jste, ale postel je pohodlná a světlo oknem přívětivé. Jaro přichází a vzduch se mění. Jako by někdo zvedl těžkou deku z celého města a lidé...