Chlapi se dívají na porno a ženský na romantický filmy. Obě pohlaví se pak nemůžou ve vztahu dohodnoit, protože mají přehnaný očekávání. To ví každej, na co tomu věnovat další článek.
Člověk si tak i lehce odvodí jak by se taková situace dala řešit. Prostě se ženský začnou dívat na porno a muži sinsem tam pustí romantickou komedii.
Hahaha.
Dobře ženy a porno je docela reálná kombinace ale přinutit muže dívat se na romantickou komedii už je trošku jinej vesmír. “Zlato, pojď pustíme si super film hraje tam takovej ten známej herec….”
A tady začíná náš skutečný problém. Protože zatímco ženy si romantické filmy pustí samy od sebe, muži je sledují většinou jen pod nátlakem nebo v rámci vyjednávání typu „já s tebou půjdu na fotbal, ty se mnou na romantický film“. Což je škoda, protože by se z nich mohli leccos přiučit. Třeba to, že ženy opravdu oceňují, když jim někdo naslouchá. Nebo že občas stačí jen obejmout a mlčet, místo snažení se vyřešit každý problém.
Ale pojďme se na to podívat trochu hlouběji. Romantické filmy nám totiž kromě nereálných očekávání přináší i další zajímavé věci. Třeba představu, že každý problém ve vztahu se vyřeší během devadesáti minut. Nebo že dokonalý partner vždy ví, co si myslíme, aniž bychom to řekli. A samozřejmě, že každá hádka končí vášnivým polibkem v dešti.
Realita je ovšem jiná. Místo polibku v dešti dostanete rýmu, protože jste promokli. A místo čtení myšlenek dostanete odpověď: „Když mi to neřekneš, jak to mám vědět?“ A někdy dokonce i: „Už jsem ti to říkal/a třikrát!“
Ve filmu nikdy neuvidíte, jak hlavní hrdinka řeší dilema, jestli má právo být naštvaná, když její partner zapomněl na výročí, ale ona mu zapomněla říct, že pro ni výročí první společné zmrzliny je důležité. Nebo jak hlavní hrdina celý večer předstírá, že mu není špatně ze zkaženého jídla, které jeho milovaná uvařila s láskou (ale bez ohledu na datum spotřeby).
Nejhorší na tom všem je, že tyto filmy vytvářejí představu o „tom pravém“ nebo „té pravé“. Jenže v reálném životě není nikdo dokonalý. Váš partner nebude mít vždy perfektně upravené vlasy po probuzení, nebude vám každé ráno nosit snídani do postele a určitě nebude vždycky vědět, co přesně potřebujete slyšet. A víte co? To je naprosto v pořádku.
Protože skutečný vztah není o tom, že vám partner připraví překvapivou romantickou večeři při svíčkách. Je o tom, že když už tu večeři připraví a něco se nepovede, oba se tomu zasmějete a objednáte si rozvoz. Není o tom, že vás partner překvapí letenkami do Paříže. Je o tom, že s vámi jde do supermarketu a nechá vás vybrat značku toaletního papíru, protože ví, že na tom z nějakého důvodu záleží.
Co tedy s tím? Možná je čas přestat hledat dokonalost a začít oceňovat nedokonalost. Protože právě ta dělá vztahy skutečnými a zajímavými. A možná je také čas uvědomit si, že skutečná láska není o velkých gestech a dramatických momentech, ale o malých každodenních věcech. O tom, že vám partner uvaří čaj, když jste nemocní. Že vám pomůže hledat ztracené klíče, i když je přesvědčený, že jsou „určitě někde doma“. Že s vámi sleduje vaše oblíbené seriály, i když ho nebaví, a dokonce si pamatuje jména postav, aby s vámi mohl nadávat na ty, co vám lezou na nervy.
A možná je čas přiznat si, že skutečný vztah není ani jako romantický film, ani jako film pro dospělé. Je to spíš jako sledovat dokument o přírodě – někdy je to vzrušující, někdy nudné, občas děsivé, ale vždycky skutečné. A stejně jako v přírodě, i ve vztahu platí, že přežijí ti nejlépe přizpůsobiví, ne ti nejsilnější nebo nejkrásnější.
A co se týče těch romantických filmů? Klidně se na ně dívejte dál. Jen si pamatujte, že jsou to pohádky pro dospělé. A stejně jako děti vědí, že princezny ve skutečnosti nemluví se zvířaty, měli bychom i my vědět, že skutečný život píše jiné příběhy. Možná méně dramatické, ale o to opravdovější. A upřímně? Když se nad tím zamyslíte, není právě ta opravdovost ta nejromantičtější věc ze všech? Jen si ji musíme umět vytvořit sami.
