Jean-Paul Belmondo: vzdejme poctu jeho nejlepšími filmy

Zveřejněno 6. 9. 2021

Babička mi vždycky říkala, jak se jí děsně líbil Belmondo. Jako malá jsem to nechápala. Ačkoliv jeho filmy byly jedny z těch na kterých jsem vyrostla a měla je ráda, nedokázala jsem si Belmonda představit jako idola dívčích srdcí. Ale s postupem času, jak jsem dospívala, jsem to začala chápat. Ten člověk měl děsný charisma a uměl si ze sebe udělat legraci. Pan herec a troufnu si říct, že z doslechu i skvělý člověk. Muž, kterému jeho profesor řekl, že bude hrát pouze vedlejší role, zanechal v kinematografii nesmazatelnou stopu plnou drzého pařížského humoru a vtipu. Pojďme si společně zavzpomínat s nějakými jeho skvělými filmy a vzdejme tak hold jednomu ze symbolů francouzského dvacátého století.

Jean-Paul Belmondo jako Hvězda francouzské populární kinematografie

Bande du Conservatoire

S divadlem se seznámil v padesátých letech a v té době poznal Jeana Rocheforta, Jeana-Pierra Marielleho a Bruna Cremera, s nimiž vytvořil slavnou „Bande du Conservatoire“.

Po několika neúspěších na jevišti si ho všiml Jean-Luc Godard – tehdejší kritik časopisu „Cahiers du cinéma“ – a nabídl mu roli ve filmu U konce s dechem, která se ukázala být rozhodující pro zbytek jeho kariéry. Belmondo spolupracoval s Jeanem-Lucem Godardem, Louisem Mallem a Claudem Lelouchem. Sdílel plátno s Annou Karinou, Françoise Dorléacovou, Lino Venturou a Jeanem Gabinem ve filmu Opice v zimě, čímž se stal jednou z hlavních postav francouzské nové vlny.

Od Muže z Ria přes Profesionála až po Bláznivého Petříčka ztělesňoval směs úcty a provokace, která byla mezi herci té doby žádoucí. Zdvořilý, ale ne přehnaně, dokázal přepisovat dialogy a dělat vlastní kaskadérské kousky, jako když se ve filmu Strach nad městem zavěsil z helikoptéry do prázdna. Jean-Paul Belmondo byl jedním z těch herců, kteří si troufli na cokoli, a to jak na plátně, tak v reálném životě. Jeho gangsterská mimika spolu s neodolatelnými poťouchlostmi zůstanou v naší kolektivní paměti zapsány jako symboly doby. Jako velké rozpustilé dítě, kterému jsme nikdy nepřestali vzdávat hold.

Filmy s Belmondem, které stojí za to si hned pustit

  • U KONCE S DECHEM – povinnost pro každého filmového fanouška.
  • ŽENA JE ŽENA – lehce experimenlání, poetické a trochu jako zfilmovaný francouzský chanson.
  • 100 000 DOLARŮ NA SLUNCI – teď už se dostáváme k typickému Belmondovi, jak jej všichni milujeme, komedie plná drsných chlapů.
  • VELKÝ ŠÉF – aneb muže s neobyčejně velkým mozkem přece musí každý znát.
  • MUŽ Z ACAPULCA – je muž, se kterým se dokáže jistě mnoho z nás velice věrně ztotožnit.
  • POLICAJT NEBO ROŠŤÁK – není to ani policajt, ani rošťák, ale šarm mu nechybí.
  • PROFESIONÁL – pokud komedie nejsou váš žánr.
  • MUŽ Z RIA – aneb francouzský předchůdce Indiana Jonese.
  • BÍDNÍCI 20. STOLETÍ – důkaz toho, že Belmondo je bravurní herec i ve zcela vážných rolích.

Proč byla šedesátá léta v hudbě tak ikonická?

Proč byla šedesátá léta v hudbě tak ikonická?

Šedesátá léta minulého století byla pro hudební svět takovým malým velkým třeskem. Stalo se něco jedinečného a dodnes hudba z šedesátých let neutichá. Šlo o revoluční období, které nás ovlivňuje dodnes. V historii hudby se jednalo skutečně o zlatý věk. Bylo to období...