Usměvavá žena, která nachází klid v přírodě, v knihách a především v józe. Již pár let pravidelně předcvičuje jógu jak dospělým, tak i dětem. V zimě letošního roku doprovodila do světa značku Yogana a občas zajde do studia, aby svým uklidňujícím hlasem řekla pár slov, vět, příběhů ženám. Neobejde se bez milující rodiny, přátel, humoru a vůně černé kávy.
Potkáváme se na jógovém pobytu v obklopení zeleně jižních Čech a věnujeme pár minut józe, zamyšlení se a pobláznění v podání Anety Borovičkové.
Kromě zmíněných aktivit miluješ i cestování. V březnu jsi vyjela na Maledivy za účelem jógy. Přinesla ti tato cesta kousek nového pohledu na ni?
Určitě. Jógu jsem absolvovala v přítomnosti zkušené lektorky, která mi toho spoustu předala, nejen postoj k józe, ale celkově k životnímu přístupu. Jelikož se odjezd konal těsně před nejtvrdším lockdownem, povídaly jsme si komplexně o tíživém stavu a já jsem mohla načerpat její pohled. Povídání s ní mi velmi pomohlo v přístupu a vyrovnání se se situací ohledně covidu, která tady byla a je. Vyslechla jsem si u moře příběhy lidí. Ukázaly mi, že každý člověk má v příběhu dobré a špatné elementy a ty se opakují stále dokola. Jen je potřeba nenechat se strhnout těmi špatnými a držet se ve svém středu.
Pro část společnosti představuje jóga nemyslitelnou činnost, která by mohla být součástí jejich života. Setkávám se s argumenty, že je příliš pomalá, že se člověk musí intenzivně soustředit na pohyb a že nemá dostatečné schopnosti, aby józe věnoval svůj čas. Jaký by byl na tento postoj tvůj argument?
Dříve jsem se snažila lidem jógu přiblížit celistvě, ale následně jsem pochopila, že se vysvětlit nedá. Do chvíle, kdy nebudou chtít vyzkoušet, co jim jóga může přinést nebo jak se při ní mohou cítit, tak jim nikdy negativní postoj nevyvrátím. Většinou se snažím nabízet jiný pohled. Jóga není čistě o krkolomných pozicích a pomalém pohybu. Pokud to nechtějí pochopit nebo slyšet, tak se tím dále nezabývám, protože jsem si uvědomila, že to nemá smysl.
V čem je jóga s dětmi jiná a výjimečná?
Je úplně jiná než lekce, jaké známe mi dospělí. Jóga v mém podání, tak jak cítím, že dětem vyhovuje, představuje kombinace jógových pozic, výtvarných činností a povídání si. Děti, které chodí do školy a navštěvují výkonové kroužky, mají určená pravidla, jaké by na kroužku měly dodržovat. Co mohou dělat, co nesmějí dělat, kdy mohou mluvit a podobně. Na hodinách jógy se jim naopak snažím nabízet bezpečný prostor, aby se cítily dobře.
Myslím si, že je výjimečná právě tímto přístupem. Jóga nezastupuje kroužek založený na nejlepším výkonu, každé dítě se může cítit samo sebou.
Jaký typ jógy tě nejvíce naplňuje a naopak, jaký styl ti není příliš sympatický?
Zjistila jsem za poslední dva tři roky, že se mi neustále mění chuť na různé druhy jógy. Záleží na ročním období, na mém rozpoložení, na fázi cyklu nebo na fázi měsíce – při úplňku jsem více unavená. Takže si praxi upravuji podle toho. Někdy tíhnu k pomalé józe a relaxu, a když mám více energie nebo po ránu, zapojím do ní více síly a dynamiky.
Obvykle ve svých lekcích dávám přednost klasické Hatha józe, což je její jemnější forma. Nedovedla bych si představit praktikovat různé podivnosti v józe jako třeba jógu se štěňaty, s vínem, ale to jsou opravdu extrémy, které se do jógy ani nesnažím zařazovat. Nedovedu si představit, že bych se věnovala Bikram józe. Příliš nesouhlasím s důvodem vzniku a celkovým pozadím tohoto stylu.
Poměrně novorozená značka Yogana získává své první úspěchy. Proč ses rozhodla právě pro výrobu svíček, voňavých boxů, olejů a dalších doplňků?
Postupem let jsem měla pocit, že bych chtěla lidem pravidelně dopřávat pocit, který po józe zažívám. Pocit štěstí v okamžiku naplnění a radosti. A tento pocit jsem zažívala i u zrodu Yogany. Přála bych si, aby značka obsahovala takové produkty, které když má člověk u sebe, tak z nich čerpá radost a mohou mu pomoci cítit se lépe. Celá myšlenka vychází z mého života, mám ráda esenciální olejíčky, vůně, svíčky a jógu. To vše se v Yoganě prolíná. Byla bych šťastná, aby si každý našel tu svoji věc, která mu vykouzlí úsměv a klidnou mysl a duši.
Překvapil tě projevený zájem o jednotlivé produkty a následné reakce na ně?
Překvapil, poněvadž vznikaly a vznikají z mého nadšení a z toho, že mi celý proces přináší radost. Měla jsem počáteční strach, že budu muset nutit svoje kamarádky, aby se staly jedinými zákaznicemi (smích), ale to se naštěstí nestalo. Lidé v nich nacházejí zalíbení. Například si objednali určitý produkt, zaujal je a objednali si ho znovu.
Vyjma čerstvé značky a online lekcí pořádáš nově i jógové pobyty v přírodě po České republice. Plánuješ v blízké budoucnosti rozšířit své jógové aktivity o další?
Další můj velký sen představuje jógový pobyt na více dnů v zahraničí. Ráda bych uspořádala jógu v Alpách a u moře během jara a léta 2022. Je to náročnější jak organizačně, tak pro člověka, který by o tento pobyt projevil zájem. Znamená to těžší rozhodování, protože by pobytu věnoval více času, úsilí a financí. Přesto doufám, že se sen splní.
Uvědomila sis postupem praxe a znalostí, jak moc tě ovlivňuje jógového prostředí?
Můj vztah k józe se začal formovat v šestnácti letech na gymnáziu. Navštěvovala jsem jógové lekce na dvě hodiny týdně. Věděla jsem, že najdu na lekcích klid a můžu být sama se sebou. Tímto způsobem jsem vyrovnávala svůj splašený život na gymnáziu. Myslím si, že kdybych se józe nevěnovala, tak by mě tehdejší způsob života možná lehce semlel a moje dospělá osobnost by byla odlišná. Postrádala bych potřebný únik z divokého světa. Tím, že se moje láska k józe rozvíjela v kritickém dospívajícím období, kdy chce člověk vše stíhat a neví pořádně, co chce, tak mě jóga v tomto směru zachránila.
Společně s kamarádkou vedete podcast nazvaný Ženám. Co tě na ženách baví a zároveň je spojuje?
Mám ráda jejich pečující a empatickou stránku. Obě stránky je v jistém smyslu spojuje. Vždy obdivuji ženy, které se usilovně věnují lidem kolem sebe, ať už vlastní rodině, dětem nebo třeba ženy jako zdravotní sestry a ženy, které se starají o děti v různých zařízeních. Jak dokážou být pečující a rozdat se pro druhé. Samozřejmě těmito stránkami mohou disponovat také muži, ale ženy je mají pravděpodobněji silnější. Také si myslím, že nás spojuje emoční složka. Během dne v nás proběhne spoustu myšlenek a pocitů, a když je mezi sebou sdílíme, tak jsme více spolu a projevujeme si vzájemnou podporu.
V jednom dílu podcastu jsi zmínila, že je pro tebe důležitá samota a bytí sama se sebou. Kde se podle tebe nachází pomyslná hranice přirozené potřeby/nutnosti a sobectvím?
Myslím si, že vlastní potřeba končí tam, kde už negativně ovlivňuje okolí. Mám pocit, že když si člověk vytváří zdravé vztahy a otevřenou komunikaci, tak by k sobectví nemuselo vůbec docházet. Ale samozřejmě může. Já se vždy snažím o to, aby k němu nedošlo.
Dvě otázky na téma měsíce: Pobláznění
Co tě v létě nejvíce pobláznilo?
Espresso na grepovém freshi mě pobláznilo doslova (smích). Led a čerstvě vymačkaná grepová šťáva se skrývají pod vrstvou kávy. To je výborné osvěžení, ihned se ke mně dostaví příval nové energie! Dále mě pobláznila jízda na Vespě, kterou vlastním od června. Vždy jsem milovala procházet se italskými uličkami, kde byly zaparkované Vespy. Nebo zážitky z dovolené spojené s projížděním měst na skútru. Takže si teď mohu dopřávat pocit svobody i doma během léta.
Myslíš si, že nám pobláznění spíše prospívá nebo škodí?
Vcelku ho vnímám pozitivně. Obecně se na věci dívám spíše optimisticky, takže mě i v tomto případě jako první napadne jeho hezký význam. Pobláznění můžeme chápat jako velké nadšení pro věc, nebo také zamilovanost, ať už do člověka, věci nebo činnosti – oboje nám může přinést krásné životní chvíle a zážitky. Pokud se ale poblázníme pro věc, která nám škodí, je to cesta do pekel. Většinou to ale bohužel poznáme až zpětně.
Zdroj fotografií: Archiv Anety Borovičkové
