Měsíc na to, cítit se dobře

1. 2. 2020
Petra Jelének

Ahoj a vítejte. Jestli vám to nevadí, můžete mě prosím poškrábat trošičku dole na zádech – anooo přesně tam: únor 2020 je oficiálně měsícem na to, cítit se dobře tady na Style Brunchi.

A že pro to nemáte důvod? Nesmysl. Právě jste přežili nejdelší měsíc v roce, jakým se leden zdá být. Není to super? Zvládli jsme to!

Svět se zbláznil. Ale to je jedno, protože my jsme se rozhodli, že budeme v pohodě. Bude Valentýn, ale to je v pořádku, protože my se cítíme dobře. S partnerem nebo bez partnera. Koupíme si šampaňský, kvalitní víno, parfém nebo vynikající bonbónieru jenom pro nás, protože si to můžeme dovolit. Pro jednou. A protože se cítíme dobře.

A pokud si myslíte, že to nejde, i tak jste tu správně. Protože cítit se dobře se musíme naučit. Je to tvrdej boj.

Koronavirus, Británie vystoupila z EU, blíží se krize, možná třetí světová, dotace, nedotace, politická situace u nás se furt nemění a všechno je vlastně absolutně na pendrek. Stačí se podívat na titulku jakýhokoliv zpravodajského webu nebo v novinové verzi. Svět jde do háje, řežeme si pod sebou větev a kdyby jste to nevěděli, tak všichni jednou umřeme. Pravá láska neexistuje, tinder je plnej podivnejch lidí a už nedostáváte ani žádný nežádoucí fotografie mužských přirození. Bydlení v Praze je drahý a situace se nelepší. A Brno na tom neni o nic moc líp. Zásoby vody se tenčí a do tohodle světa chcete přivést dítě? A s kým prosimvás?

Všechno je prostě absolutně špatně. Ale i přesto jsme tu. Je únor a my se budeme cítit dobře. Ne jen dobře. Výborně. Bude nám krásně. Odměna je pak jistá.

Najednou svítí sluníčko a je to fajn. Co vás nezabije, to vás posílí a smrt je jen nemožnost možnosti nikoliv možnost nemožnosti. Nebo tak nějak. A je to úplně jedno, protože my jsme teď. Děláme vše s naším nejlepším vědomím a svědomím. A víc nezměníme, tak proč to řešit? Protože svět se točí stejnou rychlostí. A každej malinkej človíček se nějak snaží přežít. A to je jedno. Nemá smysl číst o tragediích, který se už staly. Musíme žít dál. A žít tak, abychom se za to nemuseli stydět. Protože jen tak se můžeme dobře cítit. A k tomu nepotřebujeme ani muže. Ačkoliv ten sex může být sladkej bonus. Ale raději žádnej sex než špatnej sex. Nebo ne? To je oč tu běží.

A samozřejmě jako vždy, doufáme, že si ten náš Brunch užijete. Že si k nám přisednete a řeknete, „hele, to je hezký, ale teď chci slyšet tohle“ A to můžete buď formou komentáře nebo na našem facebooku případně instagramu.

Dáme Brunch? 

Podpořte nezávislou tvorbu, kvalitní texty. Pozvěte nás na kávu. (1 EUR = cca 25 Kč)

Další

#48: Smysl nevypadá tak, jak jsme si mysleli.

#48: Smysl nevypadá tak, jak jsme si mysleli.

Existuje jeden pocit, pro který nemáme pořádné slovo.  Není to smutek, ani úzkost, ani nuda v klasickém slova smyslu. Je to spíš takový tichý šum, který někdy uslyšíte uprostřed všedního dne, náhle, bez varování, při něčem naprosto banálním. Stojíte u okna. Nebo...

#46: Milostný dopis

#46: Milostný dopis

Píšu ti v květnu, v měsíci, kdy prvního máje předstíráme, že rozumíme romantice. Kdy se city redukují na pusu pod rozkvetlu třešní a bonboniéru, kdy se láska stává komoditou měřitelnou v cenách večeří při svíčkách. Ale ty a já víme, že láska je něco jiného. Něco...

#46: Zase živá (?)

#46: Zase živá (?)

Existuje jeden konkrétní moment na jaře, který nejde přesně pojmenovat, ale myslím si, že ho každý zná. Není to první sluneční den, ani ten, kdy jsem odložila kabát. Je to spíš okamžik, kdy jsem si uvědomila, že jsem přestala čekat. Že někde cestou mezi lednem a...