Máme tu poslední den Měsíce změn, posledního ledna a poslední možnost si nadefinovat novoroční předsevzetí. Nebo novoroční cíle, jak se používá v poslední době. Na první pohled téměř identické pojmy, nicméně, rozdíl krom toho, že to jsou 2 plnovýznamová slova (možná v tomto ohledu synonyma ?), tu je. Nebo alespoň pro mě. Zatímco předsevzetí, od slovesa předsevzít si něco, dát si to do hlavy, mi evokuje něco, co si sice v hlavě nadefinuju a chci si to vzít za své, avšak postrádá to pro mě dlouhodobý rozměr, chybí mi jistá trvalost. Řeknu si, že něco chci změnit, ale kdo mě slyší kromě mě samotné? Naproti tomu slovo cíl má pro mě mnohem tvalejší význam, myslím na to dnem i nocí, možná to mám někde napsané, takže to mám v hlavě zakořeněné celý rok. Ideální je, když to před někým ještě nahlas řeknu, takže mám svědka. A pak už není cesty zpět.
Tak jsem se rozhodla, že se o svůj cíl podělím právě s vámi.
Už nějakou tu dobu mám díky práci zčásti dotovanou Multisportku. Pro ty, co neví, jedná se o firemní benefit, kdy vám zaměstnanec pokrývá menší nebo větší část měsíčních nákladů právě za tuto kartičku. Plná cena je asi 800 Kč a záleží pouze a jenom na daném zaměstnavateli, kolik vám přispěje. Každopádně, díky této kouzelné kartičce mám vstup zdarma nebo za minimální poplatek do velkého množství fitness center, tělocvičen, bazénů a na spoustu dalších sportovních aktivit.
Já jsem to využívala v létě hlavně na koupáky, na paddle board nebo na Rekola. Jenže, padla zima, uzavřené bazény mě neba, na paddle boardu by mi zmrzl zadek a vyhřáté sedačky mnohdy nejsou ani v hromadné dopravě, natožpak aby byly na Rekolech…no, co si budeme namlouvat, močák mám jen jeden…pokud vím…Takže, co teď s tím zázrakem, na který se mezitím práší v peněžence? Jak ji mám využít?
Abyste si nemysleli, že jsem povaleč, jsem celkem aktivní, každej den nachodím strášně moc kroků a mám celkem dobrou sportovní průpravu z dětství, od sprintů přes skoky k fotbalu, bruslení a baseballu. Mám ale pramalé zkušenosti s fitky nebo skupinovými lekcemi.
Dřív jsem chodila na hot jógu, to byla paráda. Měly jsme s kámoškou koupenou permici na 30 dní, takže jsem tam kolikrát klidně šla i dvakrát denně. Jenže jak skončila takhle super výhodná cenová akce, skončila i moje jóga-docházka. Ale teď nemám výmluvu, protože u sebe nosím tuhletu multisportku. Když jsem se konečně odhodlala, že se přes ni nahlásím na hodinu jógy, uvědomila jsem si, že si musím nejprve založit členství.
„No jasně, ty hloupá, co sis myslela? Že si tam každej chodí, jak se mu zachce? To sotva!“ proklínala jsem se v duchu. Takže se tam musím stavit osobně. Rovnou jsem si udělala menší výzkum všech míst, které mě nějak zaujaly svojí nabídkou aktivit a skupinových lekcí. Zjistila jsem, že i do všech těch dalších se budu muset stavit a osobně podstoupit stejný proces. Paráda…Nejlepší mi přišlo, abych to vzala vše v jednom dni. Jenže s blížícím se koncem roku se stávám nejvíc sociálním člověkem, zdá se. Respektive, standardně si na Facebooku na spoustu akcí zakliknu „Mám zájem“, „Zúčastním se“, abych měla neustále na očích, co se děje. Výsledek? V jednom dni mám najednou 3 strašně důležité akce a do toho mi napíše kamarád, kamarádka…no neodmítnu je a letím z práce rovnou na zvolenou akci a pak za kamarády. A když si vzpomenu na fitko, tak už mají po zavíračce. No a ráno? To nepřipadá v úvahu, už tak vstávám ukrutně brzy….podle mě…
Pořád ty samé výmluvy, neustále dokola. Potřebovala jsem impulz, něco, co by mi cvrnklo do nosu. A já pak otevřu ty svý tři oříšky a to změní můj život. Tadádydá, pohádka je u konce.
Ale, vlastně ne tak úplně, na podzim jsem byla v jednom nákupáku a v tom jsem si uvědomila, že tu mají vlastně to fitko, kam jsem chtěla chodit. Takže, 1 ze 3 míst, odškrtnuto. A tak jsem to vzala rovnou i do toho jóga centra, 2 ze 3 splněno. Chybělo mi jen jedno, zrovna to, co jsem chtěla nejvíc.
A pak se to stalo, začala jsem psát pro tento skvělý blog. Takže omlouvám se všem, že sem tam musíte číst tyhle proudy myšlení a vylévání zážitků, snad mě neproklínáte :D. Ale ano, v mnoha ohledech mi Stylebrunch otevřel oči a dokopal mě (v pozitivním slova smyslu) jinak vnímat realitu, mít i jiné aktivity, mít zase pro něco vášeň. A holky jsou skvěle inspirativní, přece jim nechci dělat ostudu.
Krom jedné lásky, což jsou sekáče, blešáky, DIY, a té druhé, filmové a knižní, lásky, jsem se rozhodla, že když vám na tomto místě slíbím, že budu chodit do těch fitek (asi se někdy přemůžu i ráno…možná?) a představovat vám sem tam nějaký nový sport, aktivitu, skupinovou lekci, co jsem vyzkoušela a která mě zaujala, už není cesty zpět. Takže na tomto místě se mé předsevzetí chtě nechtě stejně stává cílem a vy jste svědky. Gratuluju! 😀
Snad tím třeba namotivuju i někoho z vás, kdo zažíval stejné peklo a otálení. Třeba vám odtajním nějakou aktivitu, na kterou se už dlouho chystáte, ale vůbec netušíte, co od toho čekat.
Ať tak, či onak, doufám, že jste všichni Měsíc změn prožili skvěle a že jste se vrhli do plnění nebo definování vašich osobních předsevzetí či cílů. Tak hodně štěstí na cestě k cílové pásce!
