Sladké letní mámení

1. 7. 2019
Petra Jelének

Sedím nahá na kraji postele a svírám v jedné ruce vějíř. Díky bohu za staré kamenné domy a vysoké stropy. Co je v zimě za trest se v létě hodí. Hrozný vedro. Prej k nám přišlo z Alžíru. Vedro v Čechách nechceme! Kdybych chtěla vedro, jedu k moři. Hmm moře. Škoda, že nemáme někde za Prahou moře. Řidič z Uberu, co mě vezl naposledy si dělal srandu, že Morava a moře zní skoro podobně a že by to bylo lepší, mít místo Moravy moře. Ale zase bychom neměli víno. Moravský víno, jó dala bych si. A vlastně bych mohla, protože je léto a to znamená, že pití během dne už je společenský přijatelný. Hm. 

Už jsem to tu někde zmiňovala. Ironie na létu je to, že od tebe všichni očekávají, že si budeš užívat a budeš v pohodě. Ale nejde si moc užívat a bejt v pohodě, když od tebe někdo něco očekává, žejo? Od školních let se nám do hlav vrylo, že musíme ty dva měsíce využít naplno. Přitom je to docela těžký něco využívat v takovém parnu. A ještě těžší, když už vastně nechodíte do školy. Ale ono to za těch školních let bylo možná horší. Kdo se v září nevrátil opálenej, neprožil letní románek jako z Hříšného tance a kdo neměl tetování henou nebo něco jinýho speciálního a hlavně nějaký historky a fotky z dovolený, jako by nebyl. Museli jste se prostě vrátit do školy jako novej člověk.

A tohle, přesně tohle, jsem vždycky neměla ráda. A proto občas někdo neměl rád mě, protože všichni mají rádi léto a jsi divná, když si myslíš něco jinýho. A vůbec nekaž nám to tady a jdi. 

Já jsem si teď tak trochu dopřála prázdniny v červnu. Za červen tu nepřibyl ani jeden článek. Byl to pro mě měsíc plný ujasnění si, kam vlastně mířím, jakou rychlostí a jak budu bojovat s tím, co mám. Do klína mi spadly nové výzvy a já jsem zvědavá, jak se s nima vypořádám.

A taky jsem si dala malý letní cíle. Takový ty drobnosti, které dělám rok co rok a na které zapomínám. Blbosti, které jsem ještě nedělala. Ty střípky, který udělají z léta léto. 

– máčet si nohy ve vodě
– pozorovat hvězdy
– vyšívat
– malovat
– psát
– udělat si domácí zmrzlinu
– vplést si kytičky do vlasů
– piknik v trávě
– rocknroll pod širým nebem
– chodit bosa v přírodě
– poslat pohled
– vracet se domů za svítání
– pozorovat světlušky
– sbírat borůvky/maliny
– naučit se namíchat nový letní koktejl
– letní lásky
– ležet v čerstvé posekané trávě

Červenec už se vše vrací do normálu. Style Brunch se tak může stát vaším ideálním čtením na léto i letním románkem. Zůstaneme zasnění, létem omámení a letní láskou zaslepení. 

A jaké jsou vaše plány na léto?

Dáme Brunch? 

Podpořte nezávislou tvorbu, kvalitní texty. Pozvěte nás na kávu. (1 EUR = cca 25 Kč)

Další

#48: Smysl nevypadá tak, jak jsme si mysleli.

#48: Smysl nevypadá tak, jak jsme si mysleli.

Existuje jeden pocit, pro který nemáme pořádné slovo.  Není to smutek, ani úzkost, ani nuda v klasickém slova smyslu. Je to spíš takový tichý šum, který někdy uslyšíte uprostřed všedního dne, náhle, bez varování, při něčem naprosto banálním. Stojíte u okna. Nebo...

#46: Milostný dopis

#46: Milostný dopis

Píšu ti v květnu, v měsíci, kdy prvního máje předstíráme, že rozumíme romantice. Kdy se city redukují na pusu pod rozkvetlu třešní a bonboniéru, kdy se láska stává komoditou měřitelnou v cenách večeří při svíčkách. Ale ty a já víme, že láska je něco jiného. Něco...

#46: Zase živá (?)

#46: Zase živá (?)

Existuje jeden konkrétní moment na jaře, který nejde přesně pojmenovat, ale myslím si, že ho každý zná. Není to první sluneční den, ani ten, kdy jsem odložila kabát. Je to spíš okamžik, kdy jsem si uvědomila, že jsem přestala čekat. Že někde cestou mezi lednem a...