Já vim, ono je to jaro..
„Internet se opět překonal. Včera jsem objevila geniální stránku.“ Směje se kamarádka.
„Představ si, že existuje něco jako invisible boyfriend. To je stránka, kde si zadáš kritéria pro tvýho ideálního partnera jako na seznamce, pojmenuješ si ho, vybereš si z fotek kterej se ti líbí a tak.“
„Tak to je seznamka ne?“
„No ne právě. To není jakože si fakt někoho najdeš. Jde o to, že ty si zaplatíš a nastavíš si kdy ti má psát smsky nebo tak a nebo kdy ti má volat a on ti jakoby bude psát a volat ale není reálnej.“
„Proboha a proč by to někdo chtěl? A proč by to platil?“
„Je to jasný. Žijeme v době, kdy každej prahne po vztahu, ale zároveň ne. Jakmile máš přítele, tak na tebe všichni koukaj jinak. Líp. Jsi hned o level výš.“
„Blbost.“
„Vůbec ne. Mít vztah je ted vzácný.“
„Jasně ale na co mi bude falešnej vztah s imaginárním robotem?“
„Můžeš ostatním ukázat, že ti píše přítel. Je to geniální. Ty tam napíšeš i jak ste se potkali a on to pak cituje a tak.“
„Jak o tom vůbec víš?“
„Řekněme, že jsem chvíli uvažovala, že si za to zaplatím.“
„Proboha.“Kamarádka má ale pravdu. V poslední době pozoruju, jak se všichni párujou. Stačí aby se vaši kamarádi začali dávat do vztahu.
„Co děláš dneska?“
„Jsem s přítelem“
Někam jdete a všichni jdou v páru.
Zadaný holky mezi sebou řešej svoje drahý polovičky. A příběhy nezadaných najednou nejsou nic zajímavýho.
A najednou je tu to zoufalství.
V době kdy vztah je rarita.
1. Kamarádka nikoho nemá. Dala by cokoliv za to, aby někoho našla. Takže by si i zaplatila za imaginárního přítele, jen aby se těm zadaným mohla pochlubit.
2. Druhá kamarádka je ve vztahu, co ji ničí, ale nedokáže se toho pustit. Nechce být sama. Raději bude trpět pár slabších chvil, ale bude mít vztah. Halelujah!
Je to všechno padlý na hlavu a nedává to smysl.
Ptám se proč. Nemáme teď takový sebevědomí, že potřebujeme někoho, kdo by nám jednou za čas napsal?
Nebo nechceme mezi ostatními zadamými vypadat, že nás nikdo nechce? Opravdu jakmile máš přítele, jsi hned o stupínek lepší než ti ostatní?
„Ukončila jsem vztah, kterej stál za nic. Ten debil na mě neměl čas a všechno pořád bylo špatně. A já končím. Já teď nepotřebuju nikoho. Nechci zoufale hledat týpky a nechci se snižit pro někoho, kdo by se mnou nebyl tak úplně kompatibilní. Víš, jak to myslím? Mě je fajn tak jak jsem a až uvidím někoho, kdo si fakt řeknu, že za to stojí, tak pak teprva budu jako jo, jdu do toho.“ Říká mi Týna, když ji to celý vyprávím, jako teď vám.
Prosím, vy všechny, co nikoho nemate, vezměte si trochu příkladu z Týny a neplaťte si neviditelnýho přítele.
