Totiž chci říct. Černé. Černé straně. Jak poznat, že tě ve svých spárech drží Černá barva.
Aneb 4 stádia závislosti na černé barvě.
1. Jsi v obchodě
Jako zombie. Bez jakého uvažování se povědomě vždy dostaneš ke stojanu s černými věcmi. Takže máš vlastně pocit, že ani nic jiného v obchodech neprodávají.
2. Tvůj šatník..
Je nepřehledný. Kdo má kruci najít ty černý legíny, co potřebuje v tom nepřeberném množství ostatních černých legín. Počkat.. co to? Kde kruci je to černý tílko?.. ne tohle jsou šaty….
3. Jsi v obchodě… podruhé…
Všechno. Naprosto všechno je hrozné, ale najednou. Pozvednout hlavu. Na páté hodině. Třetí ulička. Zaostřit. Cíl zaměřen. “Víš, že jsi ale o těch samých šatech v červené barvě řekla že jsou odporný?” – “Taky že byli.” odpovíš a raduješ se z nových krásných černých šatů.
4. Radši nahá…
Zjišťuješ, že žádné jiné oblečení ti nesluší více než to černé. Radši bys šla ven nahá než ošklivá v nějaké jiné barvě než právě v černé. Tví přátelé začínají mít strach, že máš nějaké problémy, které si kompenzuješ právě černou barvou. Prarodiče si myslí, že jsi na straně Satana a tví rodiče ti radí nosit v noci ven alespoň odrazky, protože nejsi vůbec vidět.
Pořád jsi se nevzdala temné síle?
Chci říct barvě! (Jasně že barvě.) Nezoufej, i ty jednou objevíš malé černé. A zjistíš, že nechceš nosit jiné. Každé šaty jsou hezčí v černé barvě. Černá je elegantní. Černá je tajemná. Černá je třešnička na dortu.
( 5. Stádium závislosti. Přemýšlíš, mluvíš a píšeš jen o tom, jak je černá elegantní, tajemná a jak její síle každý propadne.)
P.S. V případě pátého stádia lékaři doporučují navštívit odbornou pomoc.
P.P.S. Po zveřejnění mi došlo, že by se tento článek mohl přebrat šeredně ošklivě a rasisticky. Opovažte se! Autor tohle nezamýšlel!
