Hodiny fyziky jsem na škole vždy protrpěla. Dávám to trochu za vinu učitelům, kteří nás nedokázali dostatečně nadchnout. Jinak si to neumím představit, protože co jsem ve škole vnímala jako nutné zlo, dnes v dospělosti doháním samostudiem, podcasty, dokumenty a přednáškami Akademie věd.
Až pozdě jsem zjistila, že to učivo, kterým nás trápili se neváže pouze na vesmír jako takový, ale jde i o náhled na to, jak bychom v něm měli existovat. Jsme přeci z hvězdného materiálu, proč by sir Issac Newton nemohl sloužit jako univerzální terapeut pro lidskou proměnu?
Těleso zůstává v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu, není-li nuceno vnějšími silami tento stav změnit. – Newtonův první zákon, zákon setrvačnosti
Nejsou to skvělé zprávy?! Nemusíme čelit chaosu transformace a nerozhodnosti, dokud zůstáváme izolovanými tvory, kteří nic nedělají. Přesto, v případě, že vás baví dělat věci a být ve vztahu k ostatním, budete změněni vnější silou. Stabilita je lákavá – představa, že když je něco dobré, bude to dobré i nadále, je vcelku uklidňující.
Dokud však věříme těmto mýtickým předpokladům, upíráme vesmíru jeho osvědčené pravdy. Přijmout nevyhnutelnost změny, ne ji jen vzít na vědomí, znamená potřást si rukou, jemně k ní vzhlédnout a říci: „Ano, takové je to být člověkem!“.
Síla působící na těleso je úměrná součinu jeho hmotnosti a zrychlení, které mu uděluje. – Newtonův druhý zákon, zákon síly
Poté, co přijmeme změnu, zůstáváme se vznášet v jejích neřízených následcích. Obzvláště skličující životní změny vás pravděpodobně vrhnou do víru pochybností a sebepoznání. A to zcela oprávněně! Dosáhnout těžkých věcí od nás vyžaduje víc. Nejste nerozumní ani nevyrovnaní, když během jednoho dne pocítíte širokou škálu emocí. Je jedno, že v jednu chvíli brečíte na záchodech a v druhé se smějete. Že cítíte být tak jistí v tom, pro co jste se rozhodli a pak o všech svých rozhodnutích najednou pochybujete. Že se bojíte toho, co máte nejraději. Masivní síly přirozeně zvyšují dynamiku. Buďte k sobě hodní, jinak to ani být nemůže.
Každá akce bude mít stejnou a opačnou reakci. – Newtonův třetí zákon, zákon akce a reakce
Klíčem k ladné transformaci je zůstat v tomto procesu empatický. Jak se měníme, měníme také životy lidí kolem nás. Získat práci znamená, že ji nezíská někdo jiný. Stěhování znamená, že se někdo jiný stěhuje pryč. Ztráta lásky znamená, že ji někdo jiný může najít. Mohli bychom se podřídit otřepanému vyprávění, že je to svět, kde je každý sám za sebe, ale vesmír jako by naznačoval něco jiného.
Na tom, že se lidé proměňují tisíci různými způsoby a všichni současně, je něco sjednocujícího. Nikdo nedospěl k žádnému ustálenému stavu a nikdo k němu ani nedospěje. Ke změnám bude docházet neustále, akce a reakce se dějí s každým malým lidským dechem. Nejsme izolované bytosti žijící pouze v kauzálním kontinuu svých vlastních rozhodnutí. Podle vesmíru jsme hluboce propojené, závislé bytosti žijící v rozsáhlé kontingentní síti. Proměna není harmonická ani uspořádaná, ale společně se proměňujeme v odvážnější a jasnější bytosti.
