5 otázek, které byste si měli položit, než se vrátíte k ex

Zveřejněno 5. 11. 2022

Neumím si pouštět do života nové lidi, ačkoliv bych si to přála. Ovšem jakmile se to podaří (většinou díky přičinění těch druhých) už mi jen tak nikdo z života nezmizí. Ne jen přátelé, ale i milenci (opravdu i ti nejvíc nezávazní). Zdá se, jakoby to tak mělo být, kvůli nastavení rovnováhy sil nebo za nějakým podobným účelem. Nebo to dělám já sama, podvědomě, a ve skutečnosti se bojím pouštět lidi ze svého života, protože vím, že nové horko-těžko získávám. Ať je to tak či onak, rozchody nejsou jako dny, kdy nemáme dobré vlasy nebo se nám nic nedaří. Rozchody se zkrátka jen tak nestanou, něco k nim vede.

Na druhou stranu neříkám, že to vždy může být špatně. 

Mám velmi daleko do vztahového guru nebo párového terapeuta, ale myslím, že si mohu dovolit dopsat tento článek, jelikož za sebou mám roky zkušeností. Zkušeností ze vztahů i nevztahů, které skončily. A které v několika případech znovu začaly. Aby zase skončily. A tak pořád dokola. 

Říká se, že dvakrát nevstoupíš do jedné řeky. Toto pořekadlo mnozí používají v kontextu, kdy odrazují od návratu do starého vztahu. Opak je pravdou. Řeka teče a všechno se mění, takže i když si myslíme, že vstupujeme do stejné řeky, voda v ní už je dávno jiná. A lidé se údajně také do jisté míry mění. Ale pozor nenechte se zmást. Nemění se příliš.

Pokud stojíte před rozhodnutím, zda-li se vrátit ke svému ex, (proč byste jinak četli tento článek taky… že vás to jen tak baví…ale jděte, děkuji!) jistě si přejete, aby to bylo jednoduché – je to dobrý nápad/není to dobrý nápad. Ale já vás tu zatím zahlcuji více a více nejistotou. Protože si vás, ale vážím, mám pro vás několik otázek, které když si položíte a zcela upřímně si na ně odpovíte, budete mít jasno. A hlavně – emoce stranou, protože ty potvůrky vás akorát více zmatou. A jak rychle přijdou, tak rychle odezní. 

1. Chcete se opravdu vrátit nebo máte jen zlomené srdce?

Rozchody mohou být někdy osvobozující, ale většinou jsou jen smutné. Ať už se rozcházíte vy s ním nebo váš partner s vámi. A je zcela normální být po tom smutný. A být smutný je… smutné. Málokdo by si to zvolil dobrovolně. Takový smutek se může zdát, jako když stojíte venku na mrazu, když víte, že kousek dál na nás možná čeká přítel u krbu s připravenou horkou čokoládou. Je jasné, že se chcete rozběhnout k tomu krbu. Sakra, vždyť celý lidský rozvoj je založený  na hledání komfortu. 

Rozchod bolí! Chcete se cítit lépe! Ergo, zrušte rozchod! 

Dostat se z takového smutku může trvat roky. V několika případech to znamená terapii, nové město, klišé tetování, spoustu pláče v metru a na veřejných místech, šílený účes,…

Pokud tedy pochybujete, zda byste se k sobě měli vrátit, zeptejte se sami sebe: Jsem si jistá, že jsem udělala chybu, nebo mám teď jen zlomené srdce? Pokud je to to druhé, udělejte si svou oblíbenou svačinu. Vypijte sklenici vody. Zavolejte kamarádce. Pokud jste dnes nebyli venku, obejděte blok a pak pokračujte v chůzi. Nechte své vlastní nohy, aby vás donesly o něco dál, než to dokázaly včera. Udělejte libovolný počet věcí, které vám pomohou zvednout závoj smutku, a pak nad tím opět popřemýšlejte.

2. Co byste řekli svému nejlepšímu příteli, kdyby se ocitl ve stejné situaci?

I když nikdo nemůže skutečně vědět, co se děje za zavřenými dveřmi vztahu, může být užitečné zeptat se sami sebe, co byste poradili svému nejlepšímu příteli, kdyby byl na vašem místě. 

Byl rozchod dlouho očekávaný, nebo šlo o rozhodnutí, které přišlo v návalu okamžiku? Jste plni lítosti, nebo v sobě cítíte i trochu úlevy? Ke svým přátelům se chováme s mnohem větším soucitem než k sobě, takže pokud byste svému příteli řekli, aby si dal šanci prodýchat bolest a uvidíte, jak se bude cítit ráno, možná byste měli poslechnout svou vlastní radu. A pokud vaši vlastní přátelé reagují na rozchod úlevným povzdechem? Vezměte si tuto reakci k srdci. Váš bývalý může mít úžasné vlastnosti, ale stojí za to se zeptat, proč jste jediní, kdo je vidí.

3. Co by bylo potřeba udělat, abyste vyřešili problémy, které jste měli – a jste oba ochotni to zkusit?

Zapněte čistou logiku a přemýšlejte. Co stálo za vaším rozchodem? Co by to napravilo? A teď zcela upřímně, jste oba ochotni na tom zapracovat? Opravdu dlouhodobě? 

Pokud se zdá, že váš bývalý se k sobě chce vrátit, ale zároveň není ochoten vynaložit tvrdou práci potřebnou k opravě rozbitých částí (nebo naopak) – no, to je odpověď sama o sobě. Na drouho stranu nečekáte od druhého něco, čeho není schopen? Možná prostě není chyba nikde a každý opravdu hledáte něco jiného. Je těžké rozpoznat, kdy je v pořádku se změnit a kdy už je to moc. Je to na opravdu upřímném zvážení. (A nebo terapii.)

4. Dali jste rozchodu dostatek prostoru?

Pokud zvažujete, že se ke své bývalé vrátíte, dejte tomu minimálně týden. A pak ještě jeden týden. A pak ještě jeden. Berte to jako třicetidenní lhůtu na vrácení peněz (nebo možná dokonce devadesátidenní): Potřebuješ nějaký čas, abyste ze sebe setřásli pavučiny vztahu, než budete schopni vidět jasně. Uctěte jakýkoli souběh pocitů a událostí, které způsobily rozchod – a sílu, kterou jste potřebovali k odchodu – a věnujte čas zhodnocení toho, zda se k sobě vrátit cítíte opravdu správně, nebo zda je to jen ta snazší možnost. Váš vztah není jako luxusní retro kabelka ve vintage obchodě; pokud jste oba s bývalým partnerem odhodláni dát tomu ještě jednu šanci, bude tu stále, až k tomuto rozhodnutí dospějete – společně a s nashromážděnými znalostmi a zkušenostmi získanými během vašeho odloučení.

5. Čeho se opravdu bojíte?

Je to příběh starý, jako svět. Rozhodli jste se být raději nešťastní ve vztahu než nešťastní sami? Dovolíte touhu po vztahu, aby zastínila vaši schopnost poznat, že už se k sobě dávno nehodíte? Nebylo by lepší se začít milovat natolik, abyste se rozhodli nepřijmout  nic menšího než opravdového partnera? Nechat se vést strachem při rozhodování je způsob, jak se jako člověk stále zmenšovat, až z vás zbude jen velmi málo. Obrovská neznámá na druhé straně vašeho vztahu je děsivá, to ano, ale může být také skvělá, polární záře novosti a světla, lekce stepu a podivné boty, které váš bývalý nesnášel, sólo dovolená, kdy si ve vlaku zapomenete pas, jen aby vám ho vrátil laskavý cizinec. Možná bude váš bývalý součástí tohoto života, možná ne. Ale v každém případě tam budete žít a řídit se jen svým vlastním statečným srdcem.

Nejsi svoje práce

Nejsi svoje práce

Není větší rány pod pás, než když vám někdo řekne, ať mu povíte něco o sobě. Samozřejmě, někdy je možné z toho vybruslit obratně za použití dobrého kontextu ve kterém je to řečeno. Ale přesto je to paradoxní. Dokážeme popsat všechno, ale jakmile máme popsat sami sebe,...