Mlha obalená odvahou

17. 10. 2021
Lea Uherková

Těžkost, hravost, svědomí – i tak se dá popsat odvaha. Odvahu pořebujeme mnohdy každý den, za skoro každé situace, jak za té, která je nám již známa, tak i za té nejčerstvější, neznámé. Měsíc odvahy unáší proud dní a já si podvědomě přeji, aby si odvaha s námi hrála nejen v říjnu a v podzimní lenosti či melancholii, ale aby ji ten proud poponesl do velkého jezera, z něhož budeme čerpat hodně hodně dlouho.

Občas si myslím, že dokážu zvládnout vše, na co autenticky pomyslím. Takže by myšlenka měla logicky fungovat i v případě, když potřebuji na pomoc superschopnost jménem Odvaha, stanu se Xenou a můžu do boje! Vcelku pěkná představa, která ovšem nepřelstí všechny strachy, problémy, obavy, nejistoty.

Můžu, chci, musím

Přesně tento podnázev představuje moje, možná i vaše, zapomenuté heslo k biologickému počítači – tedy k mozku, v němž se odehrává a poté z něho vyplývá vše, a to doslova. Naše postoje, chování, emoce, pocity. Paradoxem je, že mi vlastně nedokážeme říct, kdy nastane bod, ve kterém se s jistějším přehledem začneme vyznávat ve všech těch spletitých softwarech.

V době čtení pokusu o fejeton v kombinaci s úvahou se v nich vyznají jen něktěří dalajlámové. I ti mají co dělat, aby se ve svém neumělém počítači někdy neztratili. Oni se ztrácejí tu a tam, ale mají tu výhodu, že dokáží najít cestu zpět a nezůstanou příliš dlouho ve virtuální realitě. Dokáží totiž pracovat se svými myšlenkami, záměry a pocity, protože ví, proč mohou, chtějí a musí.

I když si často myslím, že dokážu v sobě vyrovnat emoční a racionální stránku, potom obě stejně skončí u výslechu mojí vnitřní analýzy a to začíná najednou boj s odvahou.

Odvážné spektrum

Touha po novém vztahu, vysněné práci, změně návyků, oslovení, naslouchání přírodě a sobě – tolik odvahy potřebujeme k tak malému výčtu činností z mnoha, tolik přemlouvání, úsilí a trpělivosti vynaložené směrem k odvaze a směrem k nám.

To, co můžeme a chceme ukončit, musíme ukončit. To, co chceme a můžeme začít a překonat, musíme začít a překonat. V tom je ta zmiňovaná hravost, těžkost a svědomí – v odvaze, v životě, v nás.

Odvaha nemusí být pouze superschopností na zavolání, může být každodenní záměrnou i v pokročilém stavu nezáměrnou přednostní obalenou vědomím, že můžu, chci, musím.

Dáme Brunch? 

Podpořte nezávislou tvorbu, kvalitní texty. Pozvěte nás na kávu. (1 EUR = cca 25 Kč)

Další

Co s dýní po Halloweenu a recept na dýňovou polévku od Chilli Ta

Co s dýní po Halloweenu a recept na dýňovou polévku od Chilli Ta

Dýně, která tři noci svítila na parapetu, do polévky nepatří. Ta, kterou jste nechali vcelku, ano. A tu malou bradavičnatou nejezte nikdy. Po Halloweenu se nerozhodujete mezi talířem a košem, ale mezi třemi úplně odlišnými situacemi. Kuchaři z IN CATERING radí:...

Proč nikdy nebudete krásní (a proč na tom nezáleží)

Proč nikdy nebudete krásní (a proč na tom nezáleží)

Existuje typ obsahu, který se na internetu šíří se zarážející samozřejmostí. Poznáte ho během vteřiny: pastelová paleta, rozostřená žena před zrcadlem a nadpis, který slibuje, že skutečná krása vychází zevnitř. Pod tím deset bodů, jak si zvednout sebevědomí. Na konci...

Proč a jak se samovzdělávat

Proč a jak se samovzdělávat

O rozdílu mezi být informovaný a být vzdělaný. A o tom, jak si po škole postavit vlastní sylabus. Je jeden moment, o kterém se nemluví. Den, kdy vám poslední člověk na světě přestane zadávat, co si máte přečíst. U někoho je to maturita, u někoho státnice, u někoho...