Ve světě sociálních sítích zaujímá místo rozumné influencerky. Mezi její vášně patří móda, design a v neposlední řadě jídlo. Největší štěstí však spatřuje ve svém příteli, rodině, nejlepších kamarádkách a kočkách. Málokdo také tuší, že její vysněná dovolená by byla na Měsíci, kde by usrkávala čaj. Smysl jí dává pomáhat lidem na úrovni jak fyzického, tak duševního zdraví. Už nějaký ten pátek pečuje o úsměvy lidí jako dentální hygienistka. Nedávno vyslala do uší posluchačů Medittace v podobě podcastu a k tomu ještě stíhá po své životní cestě přibrat certifikát na výživu a kosmetické a medicínské tetování. Pracovitá, klidná a drama queen, Ditta Zavřelová.
Od roku 2016 jsme Tě mohli zaregistrovat na YouTube. Obsah videí spočíval především v seberozvoji a stravě. Poukazovala jsi na benefity, které pro Tebe v té době mělo veganství. Jak se stavíš k veganství dnes, změnil se Tvůj vztah ke stravě?
Určitě hodně, už nejsem vegan dva roky. Změnil se mi pohled na to, jak veganství ovlivňuje tělo. V té době jsem hledala ultimátní návod, jak být celostně zdravější. Bylo pro mě důležité vyhnout se bodu, kdy mi v padesáti diagnostikují rakovinu a já to budu muset řešit. A ani teď bych do takového bodu nechtěla přijít. Pro mě je prevence základ a klíč. V té době se najížděl trend veganství a všeho kolem – buď vegan a nikdy tě nic nebude trápit a bude všechno úžasné. Neříkám, že veganství není skvělé a nemá určitý smysl. Ale v jeden moment se začal projevovat náznak totalitního režimu, když mi máma přivezla ze Švýcarska čokoládu a v ní bylo 0,1 % syrovátka. V tu chvíli jsem vylítla, že to teda v žádném případě jít nebudu.
Nejtěžší pro mě bylo přijmout, že veganství pro mě není nejideálnější cesta a postupně se mi znovu začaly objevovat živočišné produkty ve stravě. Ovšem maso nikdy nepatřilo mezi moje často konzumované potraviny, upřednostňuji zeleninová jídla. Když jsem byla hodně ztracená, pomohl mi přístup Metabolic balance, který vyrovnává hormony v těle. Od té doby jím intuitivně a jsem spokojená. Začala jsem se o výživu zajímat více a poslouchat svoje tělo.
Na Instagramu ses zmínila o blahodárných účincích Metabolic balance vůči Tvému tělu. O jaký přístup vlastně jde?
Metabolic balance je na míru udělaný jídelníček. Z rozboru krve se zjistí, jestli má člověk dostatek vitamínů a na co je citlivý. Je to strava vyrovnávající hormony v těle. Jde o to, že člověk sní tři porce denně. Ze začátku je strava opravdu velmi striktní kvůli hormonálně rozladěnému tělu. Dva dny probíhá čistící fáze, kdy člověk jí 100 gramů rýže. Potom najede na předepsaný jídelníček s určitou skupinou potravin. Ze začátku si porce váží, ale poté přijde do fáze, kdy se naučí jíst intuitivně. Mezi tím jsou pětihodinové pauzy, kdy se nesmí nic jíst, pouze pít čistou vodu. Na konci každého jídla následuje kousek ovoce, aby se vyrovnala hladina cukru v krvi. Jde hlavně o restart zažívání a organismu.
Co konkrétně na něm vidíš pozitivního?
Zdravé jídlo není složité. V jednoduchosti je krása. Salát, kozí sýr, semínka, olivový olej, žitný chleba a čau. Nemusím trávit hodinu v kuchyni. Člověk se také naučí plánovat jídlo a vzniká jakási časová úspornost, protože v té pětihodinové pauze mezi jídly nemusí myslet na to, co si zrovna dá za svačinku. Cítila jsem se hodně lehce a určité návyky z tohoto typu stravování praktikuji i dnes.
Kdybys měla vybrat tři nutričně vyvážené snacky, které Tě nejvíce zasytí v tzv. nestíhačce, po čem bys sáhla?
Nevím, jestli je to úplně nutričně vyvážené, ale určitě po tom sahám. Miluji jablíčko s mandlovým máslem, nejlépe praženým. Potom také čistý zákys, kefír. Ráda svačím třeba i humus se zeleninou nebo ovoce. Občas si samozřejmě dopřeji koláček nebo jinou dobrotu.
Jakou radu bys předala člověku, který hledá ve stravě balanc a nedokáže ho stále najít nebo udržet?
Když je člověk opravdu ztracený, doporučuji, aby si zašel za nutričním terapeutem či specialistou, který smýšlí podobně jako on a má stejný pohled na stravu. V dnešní době se vyskytuje tolik informací a dezinformací, že je dobré si zajít za někým, kdo stravě opravdu rozumí. A v případě, že se někdo ve stravě orientuje a snaží se nejíst blbosti, tak bych si u toho konkrétního jídla řekla, co mi přinese, jestli je přínos výživový nebo psychický. Když jím hodně podle psychiky, tak si říkám, že je něco špatně. Zaměřím se na to a hledám příčinu, co mohlo způsobit to, že sahám třikrát denně po čokoládě.
V minulosti jsi trpěla na akné. Předpokládám, že to pro Tebe jakožto ženu nebylo po psychické stránce jednoduché. Poradila bys určité tipy, které Ti pomohly navrátit pleť do komfortní zóny?
Začala jsem to aktivně řešit. Na mojí pleti nebyly dříve žádné viditelné problémy a najednou se moje pleť po dvacítce zbláznila. Práce v podobě dentální hygienistky s rouškou na obličeji po celý den se negativně začala projevovat. V kombinaci se stresem se vše dohromady na pleti bohužel podepsalo. Podle mě neexistuje jedna věc, co akné vyléčí. Přestala jsem v tu dobu v práci nosit roušku. Chodila jsem na lasery a používala kvalitní kosmetiku. Bohužel nic nepomohlo. Až moje kamarádka ze střední školy mi částečně pomohla. Pracuje pro Biologique Recherche a nabídla mi pár vzorečků. V tu dobu jsem také držela tříměsíční protizánětlivou stravu a chodila na bylinné tinktury, pomohly mi kapky od Joalis. Dát tomu vše, jak zevnitř, tak zvnějšku, byl klíč k úspěchu. Nevím, jestli to bylo určitou synergickou silou, ale za půl roku byla moje pleť o 80 % lepší a za necelý rok se akné vytratilo.
Jak o sebe ráda celostně pečuješ v rámci duševního a fyzického zdraví?
To je moc hezká otázka. Ráno vstanu třeba o půl hodinky dříve, abych nebyla ve spěchu a uvařím si v klidu čaj. Praktikuji svoji skin rutinu, kdy si jezdím gua shou po obličeji, protože mi to dělá duševně dobře a nastartuji se tak na ten den. Dále jím výživové doplňky, které posilují moji imunitu a pomáhají mi dohnat to, co ve stravě zanedbávám. Působím na sociálních sítích, takže je pro mě důležité, jak vypadám a jak se prezentuji. Ať chceme nebo ne, lidé jsou povrchní tvorové a první dojem na ně působí. Chci působit věrohodně a přesně tak, jaká ve skutečnosti jsem – ráda pečující sama o sebe.
„Tělo je náš domov, o které je potřeba pečovat, aby nám co nejdéle vydrželo.“
V prosinci minulého roku vyšel první díl podcastu jménem Medittace. A k tomu připravuješ webové stránky s tipy a trendy ze světa pro spokojený život pod názvem Holista. Jaký prvotní impuls Tě postrčil k rozhodnutí začít namlouvat meditace?
V předešlém půlroce jsem začala meditovat. Narazila jsem na trend vedených meditací a přišlo mi to hodně fajn. Hlavně pro člověka, který si neumí sednout a být sám se sebou. V Česku nebyly žádné česky namluvené meditace, to mi přišla škoda. I když k angličtině mám velice blízko, tak jsem si řekla, že je s nimi u nás díra na trhu a ráda bych dopřávala české meditace lidem, které to bude zajímat. Moc mě to baví. Někdy si říkám, že bych je chtěla dělat častěji, ale člověk na to musí mít náladu a být v rozpoložení, kdy ji dokáže předat druhým. Také si v hlavě držím kostru meditace, takže se musím soustředit na dvě věci zároveň, to je pro mě někdy obtížné.
Co se skrývá za významem meditace pro Tebe?
Přijetí sebe sama úplně absolutně, bez jakýchkoli předsudků a myšlenek.
Poodhalíš nám trochu více směr projektu Holista?
Musím se přiznat, že je to taková moje Achillova pata. Už na tom pracuji rok, vleče se to. Teď to mám na seznamu priorit. Holista je místo pro všechny, kteří se budou zajímat o kvalitní a podložené informace ze světa zdravého životního stylu. Místo, které bude prezentovat celostní přístup k životu. Články by vznikaly nejen pod mýma rukama, ale byly by i od lidí z různých oborů, skvělých ve svých oborech.
Přičemž na toto téma mám rozepsaný e-book. Chtěla bych napsat dva. První mám už skoro hotový. Bude to čtyřtýdenní program, jak začít s holistickým přístupem života pro každého. Druhý projekt chci směřovat už více do podoby Holista book, kde budu popisovat pohled na zdravý životní styl a co to znamená. Ráda bych, aby to bylo pro lidi, kteří už o tom něco vědí, ale aby si z toho odnesl něco i člověk, který o tom slyší poprvé. Sice se s tím táhnu, ale kdybych je vydala před rokem, tak pravděpodobně nemám takové názory a pohledy na hromadu věcí, jaké přinesla doba, ve které teď žijeme. Pořád se učím, co je pro mě optimum. Člověk se posouvá každým dnem, každou zkušeností.
Mimo jiné se také věnuješ zčásti dentální hygieně a zčásti působení na Instagramu v podobě influencerky. Která práce Tě více naplňuje?
Obě – nejsem šťastná s jednou bez druhé a naopak. Ráda působím na sociálních sítích, ale když to dělám full-time, tak se cítím kreativně svázaná. K tomu se pojí i práce z domova, z čehož mi už začínalo být psychicky špatně. Na druhou stranu tu mám do jisté míry volnost. Na dentální hygieně mě baví manuální práce, něco vytvářet a pomáhat lidem. Potřebuji kontakt s lidmi a mít nějaký režim, i když dojíždím do práce momentálně dvakrát týdně, tak mi to psychicky pomohlo. Vždycky mě bavila a baví, ale není tam to kreativní vyžití, stále ta samá ústní dutina a samý problém.
A protože jsem nenormální, musím pořád něco dělat a posouvat se dál, tak jsem našla nový obor, kterému bych se chtěla věnovat. Jde o kosmetické a medicínské tetování. Bude to dlouhá cesta, jedná se o půlroční intenzivní kurz. Je to ovšem něco, pro co jsem se absolutně nadchla a nemůžu se dočkat, až se do toho budu moct pustit naplno!
Na sociálních sítích si nejde nevšimnout tvého vřelého vztahu k módě. Objevila jsi postupem času osobitý styl nebo nic takového nevedeš?
Určitě jsem se nějakým způsobem vyhranila. Obecně jsem se ale naučila, že je pro mě zbytečné držet se trendů. Můj styl bych popsala jako basic, street v kombinaci s ženským stylem. Jde o to, jakou mám zrovna náladu a taky podle příležitostí. Když jedu kempovat, vezmu si flanelovou košili a roztrhaný džíny. Ráda se přizpůsobuji situaci, ale držím se klasiky v podobě basic kousků.
Jak jsem zmiňovala již v úvodu, bez tří nejlepších kamarádek by sis jen těžko dokázala představit fungovat. Jakých vlastností si nejvíce vážíš na Tvých nejlepších kamarádkách a čím Tě inspirují?
To je moc hezká otázka. Na holkách si vážím jejich otevřenosti a vzájemné podpory. Vím, že za nimi můžu přijít s jakýmkoli problémem, kdykoli. Na nic si nehrají a mám v nich rodinu. Každá mě inspiruje něčím jiným. V Barunce mám člověka, který jede na stejné spirituální vlně a můžu si s ní povídat o hlubokých deep shit věcech a babrat se v tom. S Domčou se znám nejdéle, ještě před působením na Instagramu. Je moje taková ségra. Inspiruje mě tím, jak se za tu dobu posunula a všechno, co si přála dělat, teď dělá. A to se mi moc líbí. A s Niki se cítím jako doma. Je tu pro mě za jakýchkoli okolností a drží mě při zemi. Když mám pocit, že se něco děje, dá mi vždy perfektní odpověď nebo názor. A pokud si nevím s nějakou fashion věcí rady, pošlu to Niki, jestli je to v pořádku, nebo ne.
V minulosti jste s kamarádkou Domčou nahrávaly podcast pod názvem My dvě, kde se posluchači mohli dozvědět pár osobnějších věcí, rozebíraly jste stravu, sebelásku, vztahy nebo i vtipné historky a příhody. Plánujete pokračování?
To je spíš otázka nás dvě, ale ano, plánujeme. Obě nás to baví a začaly jsme s ním v době, kdy tento typ podcastu u nás nikdo nedělal. Potom přišlo pernější období, jiné priority a na podcastové scéně se čím dál více začaly objevovat podcasty s tématikou, na kterou jsme chtěly navazovat taky my. Takže teď je to v bodě, kdy hledáme „co“.
Dvě otázky na téma měsíce: Vnitřní klid
Ze kterých zdrojů čerpáš vnitřní klid?
Z přírody a cestování. Cestování je pro mě hodně důležité – poznávat nové kultury, směry, pohledy je pro mě uklidňující a čerpám z toho nové myšlenky.
Uvědomuji si, že jsem tam poprvé v životě, ochutnávám poprvé toto jídlo, dýchám tento vzduch a potkávám člověka, kterého vidím poprvé v životě a už ho pravděpodobně nikdy nepotkám. Uvědomuji si přítomný okamžik. Dále čerpám klid z knih, obecně ze čtení a času pro sebe. Vždycky jsem byla hyperaktivní dítě a můj nevlastní tatínek mě naučil nudit se. On ani neví, jak mi to pomohlo do života – že se třeba během dne zastavím, sednu si, přemýšlím nad věcmi a čistím si mozek.
„Vnitřní klid mi dodává cestování a nuda.“
Stalo se Ti během posledních pár měsíců, že jsi našla nové zjištění sama o sobě?
Ano. Nebylo to úplně pozitivní zjištění, ale o to víc pozitivních věcí mi to může přinést, protože jsem si to uvědomila. Způsobila to vlastně celá covid situace. Zjistila jsem, že se cítím v hodně věcech nesebevědomá, kdy sebevědomí a sebeláska představují dva odlišné pojmy. Přijdu si neschopná a bojím se, že mě lidé přestanou mít kvůli tomu rádi. Přestože podle lidí, kterými se obklopuji je to nesmysl. Oni mi právě říkají opak, ale já se takhle nevidím. Takže přijmout to, že oni mě takhle vidí a věřit jim to.
Zdroj fotografií: Archiv Ditty Zavřelové