Pohlcena prvním fashion weekem

Zveřejněno 10. 3. 2021

Od soutěže uplynulo pár měsíců. Moje práce a působení ve světě módy nabíraly nových rozměrů a já byla velmi šťastná. Když mi přišla SMS od mojí bookerky (dáma, která vám rozesílá nabídky práce) s poptávkou podzimního Pražského fashion weeku na sezónu S/S16 (spring, summer 2016), byla jsem v sedmém nebi. V té době mi bylo 14, první větší práce přímo na dosah. Popravdě si už ani nepamatuju, jestli jsem šla na casting, nebo stačilo pouze potvrdit. Každopádně to vyšlo a já začala své iluze o krásném týdnu dovolené plné módy a zábavy pomalu vidět v té pravé realitě.

Výherkyně soutěže tehdy dostala na rok pronájem pražského bytu. Vycházely jsme spolu pohodově, takže jsme se domluvily, že bych u ní mohla ten týden zůstat.

Úvod do módní praxe

Před samotným propuknutím fashion weeku probíhá tzv. fitting. Pro modelku to znamená, že nástup na fw je skoro týden před přehlídkami, aby ji návrhář přiřadil outfit podle jeho preferencí a také podle toho, jestli modelce vybrané módní kousky vůbec sedí a padnou tak, jak mají. Jen tak pro představu, co to všechno obnáší – nasoukat se do lodiček třeba o tři čísla menší, stát dvě hodiny v půlkruhu do té doby než té modrooké/hnědooké/zelenooké slečně oděvní designér najde lichotivý model (pojem „lichotivý“ se v některých případech musí brát trochu s rezervou).

Chaos nebo pohoda?

Na místě také dostanou modelky a modelové organizační rozvrh, pokyny a jsou jim přiřazeni lidé (většinou studenti UMPRUM apod.), kteří mají na starosti jejich modely a ve dnech přehlídek jim pomáhají s oblékáním, aby se vše stíhalo. Existuje tady taktéž zajímavý systém rozřazení modelek do skupin „A“ a „B“ (neznamená to horší, lepší). Ale je pravdou, že skupina A měla vždy více přehlídek a jsou mezi nimi většinou ty zkušenější modelky z řad fw.

Samozřejmě tu padalo i několik vtipů, mezi modelkami se utvořily pěkné vztahy a produkce de facto organizátoři byli na jedničku (tímto zdravím Jardu a Zdeničku). Catering stojí taky za zmínku – oříšky, ovoce, čokoláda, sýry, ale neočekávejte žádné velké porce. Když už se chtěl někdo najít, tak to bylo stejně do pěti minut pryč, protože nás na fittingu bylo hodně, třeba dvě tři desítky holek plus kluci.

Po každém fittingu nastal čas pro objevování Prahy a jejich krás. Jelikož se tehdy konala příprava v centru města, tak to bylo jednoduché. Kolečko typu oběd, Pařížská, Václavák, načerpat slunce a zpátky bylo na denním pořádku. Měli jsme ale určené hodiny, kdy musíme být přítomni na fittingu s daným návrhářem, takže bylo vše korigováno a rozvrženo, jak už jsem se už zmínila. V určité části dne probíhaly i přípravy na choreografii k příslušné přehlídce – pamatuji si, že na hudbu jsme to jeli klidně i desetkrát za sebou, jednoduše dokud s tím návrhář a choreograf/ka nebyli spokojeni. Choreografie se často dopilovávaly v den přehlídek.

Lokace ve znamení Ziby a Skateparku

Lokace každého fw je něčím okouzlující a výběry jsou mnohdy opravdu nápadité. Na sezónu S/S16 zvolili pořadatelé Zibu – muzeum současného skla. Tyto prostory byly překrásné. Pár přehlídek se uskutečnilo i ve Skateparku Štvanice, což bylo hodně „cool“, jak by řekli puberťáci. Mělo to ale jednu nevýhodu. V den přehlídek bylo asi 10 stupňů. Jelikož modelky a všichni ostatní museli být na místě od brzkého rána, myslela jsem, že umrznu. Z dek se staly laskavé zachránkyně!

Mercedes-benz talent

Během týdne před přehlídkami mi dali z agentury vědět, že zahájím fw netradiční přehlídkou mladých talentů. Na sobě jsem měla model z papíru. Beze sporu jeden z nejzajímavějších zážitků, přehlídka se uskutečnila mezi stoly, kde probíhala večeře hostů za doprovodu intimního světla a hudby.

Pátek 4.9. – Pavel Brejcha, Kateřina Geislerová

Tyto přehlídky byly zahajovací a já byla okouzlena. V modelu Pavla Brejchy jsem si připadala jako víla. Formálnější přehlídku doprovázel kabát z příjemného materiálu a výrazné červené brýle od Katky Geislerové. V backstagy si mě odchytil Jakub Jahn pro natočení krátkého záběru, jak jím malinu z brownies. Ještě, že mi nic nespadalo na ten bílý kabát, jak se znám :)).

Sobota 5.9. – Denisa Nová, Jakub Polanka, Martina Špetlová

Tak tento přehlídkový den byl jedna velká srdcovka! Jakub Polanka ze mě udělal elfí vílu, která si musí nutně odskočit na karate (viz foto vlevo a vpravo). Sice se moc nestíhalo a tyrkysové šaty jsem měla naruby, ale ve výsledku to na magičnosti nic neubralo. V backstagy neboli zákulisí vyvěrá na povrch plno stresu a nervozity, to ale na mole divák nepozná a možná by ho to ani nenapadlo, protože v tu chvíli je vše dokonalé. K prostřednímu modelu Martiny Špetlové se váže také jeden zajímavý příběh kontroverznějšího rázu. Chvíle napětí… Musela jsem jít naostro, protože by všechno prosvítalo. A věřte, že pro mladou dívku to nebylo úplně komfortní. Jenže na vnímání tohoto problému nebyl ani čas, ani prostor.

Denisa Nová a její hedvábná kolekce šatů za doprovodu písně Radůzy způsobila zastavení se a uvědomění se. Tolik jemnosti, elegance a nevinnosti neměla snad už žádná jiná kolekce, ve které jsem působila. Ukázka této přehlídky plné přirozenosti.

Neděle 6.9. – Michael Kováčik, ODIVI, Maroš Baran, Dolce Vita

Přehlídku Kováčika bych nazvala „upgrade Lorda Voldemorta“. Strašně jsem se nasmála, když můj pohled směřoval do zrcadla. Modelky by správně neměly být opálené. Na sklonku léta se ale nedalo nic moc dělat s tím opáleným pruhem z Turecka. Značka ODIVI dala prostor vyjádření kolekce pomocí semiše a doplňků z květin. Celá přehlídka byla v doprovodu živé hudby. Atmosféru vám více přiblíží krátké video.

Když jsem fittovala tento rozporuplný model z latexu a kůže, nasadila rukavice a čapku, připadala jsem si trochu lehce. Můj krk, ale protestoval. Ten byl zatížen zlatým řetězem, ve kterém se opravdu ztěžka nadechovalo. Navíc vůči mému věku se strhla diskuze o tom, co na tento model asi řeknou moji rodiče…?!

Na závěr pár fotek z backstage

Co se týče hairstylu a makeupu, vzali si nás do parády kadeřníci a makeup artisti jak z Česka, tak ze zahraničí. Povídali jsme si, dělali si z různých věcí legraci a dvě hodiny na vlasech a dvě na makeupu před každou přehlídkou utekly raz dva. Dvě hodiny uvádím proto, jelikož se poměrně často stávalo, že nám účesy předělávali, protože se jim to z nějakého důvodu nelíbilo. Když jsem na sobě měla nějaký šílený makeup a v noci odjížděla v tramvaji z přehlídky neodlíčená, byl to celkem zážitek. A to nemluvím o některých vlasových kreacích, které nešly vůbec rozčesat.

Na fashion weeku jsem vždy obdivovala množství kreativních a inspirativních osobností. Podařilo se mi zachytit jednu makeup artistku, která zvýtvarnila makeup. Nádhera.

Kdo by se chtěl nechat více unést atmosférou, může se podívat na stránky mbpfw nebo výstižně zpracované video – fashion week v kostce s uměleckou myšlenkou navíc.

Můj průlet prvním fw je u konce. Tehdy jsem poprvé začala chápat smysl módy, umění a kreativity. Také to, v jaké míře má hubenost vysoké postavení v tomto nekompromisním světě. Kdy to připadlo ku prospěchu a kdy k propadu, o tom zase někdy příště.

Ideál modelingové krásy a jeho kotva, která pomalu, ale jistě rezaví

Ideál modelingové krásy a jeho kotva, která pomalu, ale jistě rezaví

Modelky jako prototyp krásy a dokonalosti. Nejlépe křehká blondýnka s modrýma očima nebo uhrančivá bruneta s hnědými kukadly – tyto teze v dnešním „post-modelingu“ můžeme zvesela vypustit. Ideál krásy a samotný přístup k modelingu se přeměňuje do atypické podoby...

Z mola na stoličku

Z mola na stoličku

Ještě kousek nevyhnutelného návalu myšlenek, zážitků a emocí z letošního Pražského fashion weeku sem zanesu. Po čtyřech letech jsem opět zavítala na týden módy, ovšem v proudu hostů a novinářů, nikoliv jako modelka. Místo mola v záři umělých světel a slunce, na mě...

Pobláznění do mého těla nebylo to nejhorší

Pobláznění do mého těla nebylo to nejhorší

Jelikož srpnu vládne téma pobláznění, nastala chvíle na tento článek. Na článek, který možná někoho překvapí a někoho ne. Na článek, který poodkryje právě ten pomyslný devadesátý odstín modelingu v těch nejspodnějších partiích. Na článek s ne moc příjemným obsahem,...