Slíbila jsem pokračování. A sliby já držím (nebo se v některých případech alespoň snažím)!
Když došlo na vyhlášení třinácti „TOP“ slečen z celého Česka a Slovenska, které mířily ze své židle vysílající nervózní vibrace přímo do finále, srdce jsem div neměla až v krku. A ono to VYŠLO! V tu chvíli jsem si připadala jak omámená neznámou návykovou látkou. Chtělo se mi smát i brečet. Proběhlo úspěšně obojí. Na projevy emocí ale nebylo moc času, jelikož finalistky musely následně utíkat k visážnímu stolečku, protože se ještě ten den (asi kolem 20:00, kdy už jsme byly všichni K.O.) nafotily promo fotky do finále a medailonky každé z nás.
Oblékla jsem se kostrbatými pohyby do bílé košile, džínů a nazula si lodičky s osmnácticentimetrovým podpatkem, se kterými mi nezbylo dělat nic jiného než se na ně dívat s úsměvem a zároveň s respektem.
Po fotkách následoval rozhovor zaměřující se na naši osobnost, zájmy, ambice v soutěži. To byl pro mě jeden velký nerozlousknutý oříšek. V té době jsem nebyla moc výřečná a moje odpověď dávala smysl ob dvě věty. Naštěstí v přítomnosti sehrané dvojky Jakuba Jahna a Davida Markoviče jsem nepropadla absolutní panice a šikovným střihem vzniknul poměrně stručný a dobrý rozhovor.
Přípravy na finále
Po říjnovém vyhlášení v Praze zbývaly asi tři týdny do finále. Během nich jsem se intenzivně připravovala na velkolepou akci cvičením, zdravou stravou (lépe řečeno minimálními porcemi). Uskutečnilo se také moje vůbec první focení v centru Prahy. Fotky, na které možná směřuje právě teď váš pohled, nafotila Adriana Fialová, tehdy ještě poměrně neznámá fotografka, která posledních pár let blýskne každoročně celebrity skrz svůj fotoaparát na filmovém festivalu v Karlových Varech. Pro mě to byla obrovská zkušenost a příjemný zážitek. Dodnes si pamatuji, jak proběhlo mé seznámení s Pinterestem pro inspiraci k pózám a můj obdiv k pověstným pražským dřevěným parketám a k bílým rámům oken se zlatou klikou dosahoval až do výšky stropu. Ach!
Sjezd do centra dění
Do vyhlášení tří slečen, které mohly vyhrát plno hodnotných cen či kontrakt se zahraničními agenturami, zbýval pouhý týden. Všechny finalistky se sjely do hotelu na Andělu a tam započal náš přípravný týden. Trénink chůze na podpatcích (mimochodem v chůzi jsem dosáhla titulu nejlepší „chodkyně“, tak to mě potěšilo), hotelové snídaně, načerpání energie Merci čokoládkami po večerech, no bylo toho hodně… Všechny slečny, které se soutěže účastnily, si myslím skvěle sedly a užily si spoustu zábavy, včetně mě.
Poslední krůčky k vítězství
V den „D“ proběhlo dopolední setkání agentur z různých koutů světa (Tokio, Milán, Hamburg, Paříž, Barcelona, New York…) a nás finalistek. Povídaly jsme si se zástupci agentur o naší motivaci, koníčcích, a když jsme někoho náhodou zaujaly, tak už nás hnal k bílé stěně se vyfotit.
Od brzkého odpoledne započaly přípravy na večer. Kulma sem, rtěnka tam – vizážistky si nás vzaly pořádně do parády! Středobodem celé večerní show bylo představení nás, jakožto finalistek v krátkých videích. Nechyběly ani módní přehlídky v duchu plavek, kolekce Reserved a také lokální značky Katky Geislerové. Mezi diváky jsme mohly zahlédnout známé a povědomé osobnosti nebo slečny z předchozího ročníku soutěže, které nás přišly podpořit. Všechno se událo tak rychle, že nastalo očekávané vyhlášení tří vítězek! Naše ruce se proplétaly a my si přirozeně přály, aby vyslovily naše jména.
Vítězka nebo odpadlík?
První tři příčky byly určeny světovými agenturami plus naší zastupující agenturou Czechoslovak models. Neumístila jsem se. Po tváři mi stékaly slzy smutku, ale zároveň i radosti. Padla jsem do náruče rodiny a naší nejúžasnější choreografky. Ostatní dívky včetně mě nemusely propadat absolutní sklíčenosti. Jako „dar útěchy“ nám byly věnovány krásné zlaté hodinky od značky DKNY, kvalitní krémy, některé boty z přehlídky a další hodnotné ceny. Na smutek mi nebyl poskytnut ani dostatečný prostor, protože následně druhý den jsem oslavila svoje čtrnácté narozeniny – vše v životě je tak, jak má být.
Co ale pro mě bylo to nejpodstatnější, byla zkušenost, poznání skvělých holek, se kterými se bavím dodnes a hlavně tak započala moje modelingová kariéra, o které vám budu vyprávět v této rubrice. Modeling má totiž nespočet odstínů, které bych vám chtěla ráda přiblížit a seznámit vás s nimi. Bude to jízda! 🙂
