#dokumenty  #filmy  #noacoměsíc 

Jak už to podle nejnovějších předpovědí počasí vypadá, víkend nám zčásti opět proprší. A pokud ne, tak na koupačku nebo na vyzkoušení nových in-line bruslí to pořád nebude. 

Ať tak, či tak, my se umíme zabavit, i když venku padají trakaře nebo je tam dusno jak v prádelně! 

Pro ty, co nechtějí do kina, protože to prostě v tý roušce a bez občerstvení k filmu tak dlouho nevydrží,  jsem si připravila pár filmů, na které by stálo za to kouknout a možná se trochu pozastavit a zamyslet. 

Abych se tematicky držela našeho aktuálního hesla pro měsíc červen – připomínám, vybrali jsme pro vás ono sebevědomé “No a co” – byla jsem si jistá, že musí jít o filmy, které jsou výrazem vzdoru, odvahy, sebevědomí, překonávání překážek. Hrdinové filmů by měli být ti, kteří se světu snaží dokázat, že příslušnost k rase, kultuře, pohlaví, sexuální orientaci, či jakákoliv omezení nejsou důvodem pro diskriminaci a nerovnost příležitostí. 

S ohledem na aktuální dění ve světě jsem dotáhla tuto myšlenku do konce, a proto dnes mezi doporučenými filmy najdete ty, kde září, trpí, bojují a vítězí nebo prohrávají lidé černé pleti. I když jsme již tři doporučili v článku Jak se vzdělávat na téma rasismu, jsem přesvědčená o tom, že toto téma si zaslouží větší pozornost.

Mezi následující tipy jsem se kromě klasických filmů rozhodla zařadit i dokumenty, které jsem shlédla napříč ročníky festivalu Jeden svět.  Právě ony nejlépe a vcelku věrohodně mapují životní situaci v USA obecně či během protestů proti policejnímu násilí a diskriminaci. Bohužel, moderní rasismus není cizí určitým složkám moci již nějakou tu řádku let a “prohnívá” společností, zdá se, čím dál hlouběji a agresivněji. 

Nespoutaný Django (Django Unchained)

zdroj: imbd.com

Po Pulp Fiction a Hanebných panchartech asi moje nejoblíbenější Tarantinovka. I když, nejnovější Tenkrát v Hollywoodu mu solidně šlape na paty (a možná i došlápl). Tento film z roku 2012 je jakousi odlehčenou (klasicky tarantinovsky) ukázkou otrokářského systému v Severní Americe. Často je nazýván jako tzv. spaghetti western. Označení odkazuje na 60.léta, kdy většina westernů byla dílem italských studií. Mezi nejdůležitější režiséry pak zmiňme Sergio Leone a jeho hereckého parťáka Clinta Eastwooda (něco jako Burton – Depp dnes).  Děj je zasazen do 2. poloviny 19.století, do doby před Občanskou válkou. Hlavní hrdina otrok Django (Jamie Foxx) v touze po svobodě (stejně tak jako po pomstě a penězích) přislíbí pomoc dr. Schulzovi (Christoph Waltz) s nájemným “lovením” lidí, zvláště pak vrahounských bratrů Brittlových. Při své výpravě se však znovu setkává se ženou (Kerry Washington), kterou miloval, ale byl od ní odloučen během odvlečení do otroctví. Jak už to tak bývá, Tarantino po celou dobu do děje umisťuje nenápadné i velmi očividné (většinou parodické) odkazy na filmové postavy či slavné osobnosti. 

Ostatně, věděli jste, že film Django od Sergia Corbucciho z roku 1966 právě odstartoval boom postav Djangů v dalších westernech. Tento typ pomstychtivého hrdiny bývá označován jako “prodigal son” (marnotratný synek), jako někdo, kdo při honbě za pomstou, penězi či slávou často ohrožuje i životy svých blízkých (převážně milovaných žen). A právě představitel původního Djanga, Franco Nero, si střihl menší roli i v Tarantinově Djangovi. 

Ovšem, pokud hledáte něco vážnějšího s tématikou otroctví, pak si pusťte snímek 12 let v řetězech (Twelve Years a Slave), který v roce 2014 sebral kdejaká filmová ocenění.

To Kill a Mockingbird (Jako zabít ptáčka)

zdroj: imbd.com

Film z roku 1962 jsem sama neviděla, avšak četla jsem původní knihu od Harper Lee a ta je teda skvělá, rozhodně doporučuji. Příběh se odehrává v městečku Maycomb v Alabamě, kde bydlí i hlavní hrdinové, holčička Scout (v češtině Čipera), její starší bratr Jem a jejich otec, advokát Atikus Finch. Právě on je jednak morálním vzorem pro děti, jednak předlohou spravedlivého právníka a cti. Zatímco děti společně s jejich kamarádem Dillem táhne zvědavost k příbytku tajemného obyvatele Maycombu Radleyho, jejich otec se ujímá obhajoby Toma Robinsona, černošského mladíka, který je obviněn ze znásilnění místní dívky. Bezstarostný dětský život tak střídá nespravedlivý soudní proces, kdy rasistická nálada místních obyvatel i přes důkazy, dokazující mladíkovu nevinu, odsuzuje Atika za pomoc obžalovanému. Odsouzený Tom je pak zastřelen při pokusu o útěk z vězení, kam byl neprávem poslán. Každý, kdo se postaví proti bělochům, je zbytkem města zatracen a nezáleží na tom, že jedná spravedlivě a morálně. Otec “napadené” dívky, místní pijan, se mstí na obou dětech Atika, zaútočí na ně a pomůže jim až tajemný Radley. Ačkoliv kniha byla často označovaná jako autobiografická, není tomu zcela tak. Jistě však je, že Lee se inspirovala vlastním dětstvím (narodila se v polovině 30.let v Alabamě), lidmi, které znala. Její otec byl rovněž právník a o podobně nespravedlivém procesem jako malá dívenka rovněž zaslechla.

Mimochodem, Harper Lee je oblíbená spisovatelka Victorie Beckham, podle níž právě pojmenovala svoji jedinou dceru.

Hidden Figures (Skrytá čísla)

zdroj: imbd.com

Volbou tohoto snímku se dotýkám hned několika typů diskriminace. Za prvé jsou 3 hlavní hrdinky ženy, za druhé se profesně vymykají tomu, co by měla žena v té době dělat, všechny totiž kralují matematické disciplíně, no a za třetí jsou to Afroameričanky. Díky jejich práci a výpočtům však došlo k výraznému pokroku a zlepšení pozice USA v boji o prvenství v prozkoumávání vesmíru. Samozřejmě i zde se na pozadí odkrývá situace lidí černé pleti během 2.poloviny 20.století. Ve filmu z roku 2016 excelují Taraji P. Henson, Janelle Monáe a Octavia Spencer. Poslední jmenovanou jsme mohli vidět ve snímku Černobílý svět (The Help), který se rovněž dotýká tematu rasové diskriminace. 

Policejní síla (The Force)

zdroj: jedensvet.cz

První z doporučených dokumentů po 2 roky mapuje snahu o reformu policie. Zaměří se konkrétně na policejní oddělení v Oaklandu, které se snaží pod taktovkou nového náčelníka zlepšit image policie po provalených skandálech a rasově cílenému násilí. Je nutné si uvědomit, že Oakland obecně patří k městům v USA s nejvyšším stupněm kriminality. Stejně velké povědomí je o překračování pravomocí a přehnaném násilí, kterým si pořádek vydobývá místní policie. Ačkoliv náčelník Whent reformami dosáhl lepšího mediálního obrazu, po jeho odchodu jednotka upadla do stavu mnohem horšího než předtím. 

Snímek vyhrál na festivalu Sundance v roce 2017 cenu za nejlepší režii.

Čí jsou ulice? (Whose Streets?)

zdroj: jedensvet.cz

Policejním násilím se zabývá i tento dokument z roku 2017. Lokalitou se však z kalifornského Oaklandu přesouváme do Fergusonu v Missouri. Ano, ten stejný Ferguson, kde v roce 2014 proběhly masivní protesty poté, co policie zastřelila neozbrojeného Michaela Browna. Tento osmnáctiletý teenager byl Afroameričan a jeho smrt odstartovala protesty za rovnost příležitostí a občanských práv nezávisle na rasové příslušnosti, které Amerika dlouho nezažila. Síla protestů reflektovala jednak dlouho potlačovaný tlak ve společnosti v důsledku rasové diskriminace, jednak skutečný stav policie prošpikované korupčními skandály, neoprávněným uplatňování moci právě proti afroamerické komunitě, ať už během protestů nebo za “standardní” situace. 

S tímto snímkem tematicky i místem souvisí dokument Pro Akheema (For Akheem). Dotýká se citlivé otázky šance na přežití, respektive dosažení ne-náctiletého věku. Mladí lidé černé pleti si kladou otázku, jak velká šance je, že se v této komunitě dožijí dospělého věku. Zvláště pak poté, co se stalo jejich vrstevníkovi Michaelu Brownowi ve Fergusonu.

Magazín InStyle v nedávném příspěvku použil paralelu Covidu-19 s rasismem, přičemž rasismus nazval “400 let starým virem” a tou pravou pandemií, která zemi zužuje dodnes. S tímto tvrzením zároveň přináší anti-rasistický manuál. V originále si jej lze přečíst na tomto odkazu. Ve zkratce v něm vyzývá ke spolupráci a oproštění se od stereotypů. Zmiňuje užitečná telefonní čísla, kam se obrátit pro informace, či konkrétní jména nadací, kam přispět. Zároveň, aby byl i atraktivní na čtení, přináší další filmové, seriálové či knižní tipy