#fitness 

Před měsícem jsem si a taky vám slíbila, že vám budu psát reporty ze studiových lekcí, které jsou nějakým způsobem netradiční. 

– jóga –

No, takže, mám členství v Domu jógy (ale to už mám někdy od října/ listopadu), ve Form Factory a nově v Euforii. V prvních dvou zmíněnýcj jsem neplatila ani kačku. Prostě jsem přišla, vytáhla na ně Multisportku (a občanku) a hned při odchodu už mi oznamoval telefon, že mám novou SMS nebo mail s přihlašovacími údaji, které jsou nezbytné pro online rezervace lekcí. V Euforii jsem k tomu všemu navíc musela zaplatit asi 260 CZK, poplatek zahrnující fitkovou kartičku (super, další do sbírky, jako kdybych jich v peněžence neměla málo, vedle kartičky do Uga, do Paula a do DéeMka se bude krásně vyjímat….) a kredit 160 CZK. 

S Multinou máte zdarma povolenou jednu lekci denně. Už před Vánocemi jsem oprášila svoje jogínské skills (a zjistila, jak jsem stihla ztuhnout), ale díky pravidelným protahovačkám jsem tam, kde jsem byla. Jupí! Pokud mohu doporučit, tak vyzkoušejte Hot yogu. Už je to asi 2 roky, co jsem si s kámoškou koupili permici na 30 dnů, mohly jsme tam s kámoškou chodit neomezeně, klidně i vícekrát denně. Párkrát jsem tam byla před i po práci a byla to pecka. Z původních 60 minutových lekcí jsem přešla na 90 minutové a kupodivu jsem po nich bývala víc fresh. Člověk je díky vysoké teplotě v místnosti (asi 40 °C) doslova dokáže se svým tělem zázraky (svaly se vám rychleji zahřejí a jste pružnější). Důležité je, abyste byli v pohodě (zdravotně i do jisté míry psychicky), vyrovnaní a užívali si to. Na úvod možná budete trochu paf z toho množství potících se lidí, ale naštěstí funguje odvětrávání a ve finále je vám to vlastně šumák, páč se na to nesoustředíte. Já jsem chodívala na Floru do Hot Yoga studia a teď do Domu jogy. Obojí doporučuju.

zdroj: unsplash.com

Co se týče těch studiových lekcí, když uděláte první krok, tedy v tomto případě si zařídíte ty přihlašovací údaje, pak už nemáte na co se vymlouvat. Snad jen, najít si čas. A ono to “jen” ve finále je vlastně spíš “JEN”; jakože velkej problém. Měla jsem dobrou vůli a chtěla si zajít na ten piloxing do Euforie (kvůli tomu jsem si tam kurnik dělala členství). O tom vlastně měl být i dnešní report. Ale, vyšší moc zasáhla a koukám jak puk, nemůžu ho v rozvrhu najít.

Aha, tak mám smůlika…hm, hm. No, ale, maj ho v nabídce ve Fitku Hanky Kynychové. Jenže, to znamená, že si zase někam budu muset jít vyřizovat registraci. Pfůůů….No, tak snad ho nezrušej nebo nestopnou i tam, než se tam ráčím vážit cestu. A nebo, třeba, se mezitím v nabídce Euforie záhadně objeví. 

– zimní sporty –

No, každopádně, říkala jsem si, tak co bych si tak dala. Okay, tak prostě fitbox. A další JENŽE! V půlce měsíce jsem byla ve Špindlu na horách. Já moc zimní sporty nemusím, respektive, miluju hokej a miluju bruslení (na ledě), ale lyže jsem nikdy moc nemusela a prkno jsem zkusila poprvé loni. A taky naposled, tedy až právě do tý doby před 2 týdny, kdy jsem se na to postavila (nebo byla postavena?) znovu.
No, na začátek rozcvičovačka, nějaký to trénování balancu, padající listy, uvědomění si, co je pravá a levá ruka (a zaboč doprava a zaboč doleva, jooo, s tím jsem měla problém už v autoškole….). No tragédie.
“Co to tady vyvádím?”, říkala jsem si a koukala na mrňata, který si to vedle mě na tom tréninkovým plácku dávaly líp než já.
Ale než jsem se nadála, byla jsem na cestě nahoru na sjezdovku.
Už jsem se připravovala na to, jak budu zítra domlácená, samá modřina a neschopná udělat krok. No ale pozor, ono to celkem šlo. Nevím, jak jsem se v tom svém vymýšlení hororových scénářů stihla dát do pohodičky, asi to bylo tím sluníčkem a celkově tím horským vzduchem.
Každopádně, spadla jsem asi 2 krát, pokud si to dobře pamatuju. A z toho jednou, to bylo tím, že mi nějaký idiot na lyžích zastavil přímo před nosem. Než jsem si uvědomila, jak se na tom vlastně brzdí, tak jsem kydla na zadek a zpražila neznámého kazi-jezda vražedným pohledem. Ale zase jsem se pak bez pomoci zvládla zvednout.
Juchuchů! To prkno je vlastně celkem fajn. Jako není to lepší než brusle, tam se cítím pevná v kramflecích, ale i tak, lepší než lyže. A navíc je to zase něco novýho (pro mě) a to já ráda. 

Ale abych se dostala k tomu, proč se tady zase vymlouvám. Asi jsem to trochu přehnala, nebo spíš podcenila, co se týče oblečení. Ne, prostě, může mi to máma říkat pořád dokola, ale prostě se odmítám oblékat do několika vrstev. Ne, trend vrstvení není úplně něco, co bych praktikovala a chtěla praktikovat…každopádně jsem tam jaksi nachladla a ne a ne se toho zbavit doteď. Takže za to nemůžu já, ale všechny ty Sabiny, Denisové a další větry-nevětry, který mi dávají zabrat (a mým vlasům taky, člověk se ráno půl hodiny češe a Denis to celý zabije…díky, kámo, fakt). A upřímně, nechci dělat něco novýho, pokud vypadám jak mrtvá nevěsta (nebo zombie cheerleader?). Potřebuju energii a cítit se fakt dobře.

– stěna –

No, ale protože jsem vám to slíbila, tak jsem nebyla úplná lemra a doplácala se (nechala se vyhecovat) k lezení. A tuto sportovní aktivitu jsem totiž poprvé vyzkoušela taky nedávno. A tenkrát mě bolely ruce tak, že jsem pak další tři dny ani nemohla unést knížku. Ale mohla jsem si za to sama, protože instrukce zněly jasně. Používej nohy! Nezavěšuj se na ty ruce, budeš trpět! A taky že jo, trpěla. Ale tento týden jsem byla chytřejší a taky jsem nechtěla znovu zažít ten pocit, kdy moje ruce neuzvednou ani pivo. Každopádně, tentokrát tam byla se mnou v roli nováčka kámoška. Která si prošla klasickým teoretickým rychlo-přehledem, výčtem nutných hlášek, které musí znát každý lezec. Lezu! Jistím! Dober! No a pak už jen ty pohyby rukou při dobírání a pak zdolávání vrcholů, jak prohlásila kámoška. Co se týče úrovní, tak jsme začali klasicky od trojky (to je nuda, jak po žebříku, říkali nám 😀), přes 4, 4+ a pětky a dál už to nešlo. A pak přišlo zasloužené pívo a smažák. Ale se smažákem přišla kámoška, ne já (fakt, nekecám). 

http://www.stenaholesovice.cz/fotogalerie

Závěrem však jen mohu dodat, že pokud se mi moje nemoc nezmutuje v nějaký nový typ viru, který by vyděsil půlku populace a způsobil výkup posledních zbytků těstovin, rýže, mouky a samozřejmě konzerv (ááá, panika), pak si příští týden zkusím nějaké novinky, o kterých vám budu moci poreferovat. 

Tak sportem ke zdraví! 

Facebook Comments Box

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.