Je rok 2019, přesně před třiceti lety padla „železná opona“ (alespoň v tehdejším Československu). Pojmy západní a východní Evropa ztratily na důležitosti – teoreticky.
Tři dekády demokracie je dlouhá doba, dost dlouhá na to, aby se hodně zapomnělo, ale moc krátká na hluboké změny. Dvacátého třetího června na Letenské pláni Zdeněk Svěrák řekl, že Češi rychle vzplanou, ale také rychle vyhasnou.
Já osobně si myslím, že dokážeme znamenitě vzplanout pro minulost, zavzpomínáme na starý dobrý rok 1989, na sametovou revoluci, proneseme zase jednou plamennou řeč u piva a na zbytek roku upadneme zpět do dřímot. S přítomností je to ale složitější, ta vyžaduje skutečnou touhu po svobodě, a nejen tu principiální.
Proto je správné, aby naši rodiče a prarodiče vzpomínali na listopad 89, ale je nezbytné, abychom je my poslouchali.
Jak se oslavy třiceti let svobody blíží, čím dál tím intenzivněji mě pronásleduje pocit, že ač každý (snad) z mé generace pojem sametová revoluce zná, její skutečný smysl a odkaz nám uniká. Kloužeme po povrchu, pamatujeme si jméno Václav Havel, že pravda a láska vítězí a že klíče zvonily, ale už zapomínáme na čtyřicet let, které tomu všemu předcházely. Zapomínáme na příčiny a soustředíme se na následky. A neznám mnoho věcí, které by byly nebezpečnější. Nesmíme za revolucí vidět jen vítězství svobody, ale i všechny Majory, Napoleony, Kuliše a Pištíky, kteří nás za ni donutili bojovat.
Není nic jednoduššího než se zúčastnit některé z událostí pořádaných (například) v Brně.
Kino Scala promítne dokument Brněnský listopad. Poskládaný z materiálu ze soukromého archívu Jiřího Krejčího, natočený Jiřím Voráčkem. Ten mimo jiné připomene i brněnské protesty, při kterých se demonstranti ohřívali v kavárně Nitra (někdy se sem uchylovali i ze strachu z VB) a na kterých Krejčímu nejprve všechen materiál zabavili.
Dokumentem to ale ve Scale nekončí, Masarykova univerzitě zde bude pořádat debaty s pamětníky, výstavu archivních materiálů a mnoho dalšího.
Přesně v 17:17 pak vypukne každoroční lampionový průvod, který prosvítí celé město.
Je důležité si na podobné události udělat chvilku, i kdyby jich mělo být jen pár do roka a ne milion. Abychom totiž doopravdy mohli stát za přítomností, musíme především nezapomínat na dějiny. A neb slovy George Santayana: „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat“.
