#aktuality  #fastfashion 

Ten moment si pamatuju jako dneska. Tehdy jsem byla krátce po Erasmu stráveném v Anglii, stále mírně pohlcená myšlenkou, že jen cizinec stojí za to, abych si s ním něco začala, žádnej Čech, to vůbec. Takovej ten typickej posterasmáckej syndrom. No a tak jsem si ho našla. Ne, vlastně, on si mě našel. V báru (ach jo, kde jinde). Vlastně to byl celkem pohodovej vztah na dálku. Vídeň, odkud byl, miluju!

Onehdá jsem tam přijela a zjistila, že jdu jako jeho doprovod na summer party firmy, kde pracoval. Super!?! A hadry mám vzít jakože kde? Už tehdy mi ten pocit, že mám doma spoustu šatů, které jsem si klidně mohla vzít do kufru, aniž bych musela kupovat další zbytečnosti, dost protivil. 

A tak se stalo, že jsem při svém honu na šaty zamířila přímo do Forever 21. Já nevím, jestli mě tam nalákaly ty jejich šílené žluto-černé balonkové “sloupoví” vchodu a nebo ten pocit, že tu značku odněkud podvědomě znám. Každopádně, jsem tam ulovila fakt pěkné šaty, které jsem teprve nedávno vyřadila ze skříně. Tentokrát však ne proto, že bych je zkusila nějak přetvořit, ale proto, že prostě žlutý šaty s tmavě zelenými a černými věcmi NEPEROU! A taky z nich už celkem lezly nitky, a to jsem je měla na sobě všehovšudy pětkrát.

Nicméně, moje první zkušenost s Forever 21 byla vlastně pozitivní. Celkem trendy kousky, co sedí, prima ceny, trochu lepší „háemko“. Samozřejmě jsem si o značce začala zjišťovat více. Že vznikla v 80.letech v Americe a že ji založili imigranti z Jižní Koreji mi vlastně přišlo celkem cool. Vlastně takovej splněnej americkej sen, spousta poboček po celé Americe, v Mexiku, v Jižní Americe a v pár státech v Asii a v Evropě. A to ji nejprve pojmenovali Fashion 21, což je celkem nuda.  Vždycky, když jsem si v létě vytáhla ty šaty, tak jsem si automaticky googlila, co je u Foreveru nového, tenkrát ještě značka nebyla u nás. Už tehdy na mě skákaly články s hesly „špatné podmínky pro zaměstnance“, „neplatí“, „nápis na tričku pobouřil Ameriku“, „vykrádači designů“, Anna Sui vs Forever 21, Gucci vs. Forever 21, Diane von Furstenberg vs. Forever 21, Ariana Grande vs. Forever 21. 

Jasně, jejich filozofie je jako u spousty dalších fast-fashion značek jasná. My vám nabídneme kousky, které vypadají jako ty, co jste viděli na přehlídce, ale mnohem levněji, dostupněji. Budete vypadat jako vaše oblíbené hvězdy a ani vás to finančně nezrujnuje. To, že ten kousek máte párkrát na sobě, nebo ho jen vyperete a už nemůžete vzít na sebe (jasně, celebrity si taky přece hadry dvakrát nevezmou, chcete být jako oni, ne?!?), protože se vám rozpadne, je věc druhá. A taky šance, že holka v metru vedle vás bude mít stejný tričko jako vy a holka ve vagonu vedle zase stejný boty, je celkem vysoká. Není to tak dávno, kdy spousta rodin měla stejný model kuchyňské linky, stejnou obývákovou stěnu, stejné sady nádobí, povlečení. Ono tehdy ani moc nebylo na výběr. Je škoda být chodícími kopiemi, když je tolik možností. Je skvělé být originální, ale svá. Podporovat lokální návrháře by byla prima, ale ne každý má takové finanční možnosti. Proto miluju sekáče, dá se tam ulovit spousta pokladů, nebo blešáky, snad každý víkend se někde něco děje. V neposlední řadě i Vinted a podobné platformy s kousky z druhé ruky. Ale co je víc, než že sami v sekáči objevíte ztracený poklad. To je jako jít do knihovny mezi všechny ty krásně vonící knihy a najít nějakou pecku, která je v obchodech dávno vyprodaná. 

V době, kdy ostatní módní řetězce omezovaly počet kamenných obchodů, protože na popularitě čím dál víc získal online shopping, Forever 21 si vesele dál expandovala a jen za posledních 6 let se rozšířila ze 7 do 47 zemí světa, ze kterých se teď ovšem musí pomalu ale jistě stahovat. Jen pro představu, mají globálně přes 800 obchodů a skoro polovinu podle všeho zavře. No, co si budeme, v tomto případě se staré známé „Odvážnému štěstí přeje“ úplně nepotvrdilo. Řekla bych spíše, že „Kdo chce moc, nemá nic“.  A nepomůže ani věčnost evokující název „Forever“. A tak uvidíme, kdy na Čerňáku vystaví do výloh své žluto-černé „FINAL SALE“, a pak v tichosti uvolní místo jinému prodejci. Snad se tam neobjeví další pobočka Primarku nebo třeba výdejna Aliexpressu.