Někdy v roce 2013 to začalo. Takový ten obrovský rozmach veganství.
Uala, už tu dlouho nebyl žádný #hashtag a tak se k tý tradici pojďme vrátit hezky z ostra. Protože je něco kontroverznějšího (krom politiky, ale i na tom se dá v určitý společenský bublině shodnout) než #VEGAN?
Trochu historie
Když jsem šla jako dítě (pro orientaci rok 2009) kolem nějaké vegetariánsko-veganské restaurace na náměstí I.P.Pavlova, ptala jsem se rodičů v čem je mezi vegetariánským a veganským rozdíl. “No vegetaráni nejedí maso a vegani nic živočišného původu.” řekl jeden z rodičů (nevim kterej, je to dávno) “to ani vajíčka?” divila jsem se “ a co teda jedí?” “To nevim, asi to nebude nic zdravýho.” “To je hrozný, jsou blázni.” uzavřela jsem to. Jsem ráda, když mám poslední slovo.
Zkrátka někdy v tom roce 2009 bylo veganství dost tabu. A říkalo se, že je to hrozně nezdravý. V roce 2013 přišla nová vlna a kdo chtěl být cool, byl vegan a každýmu to taky říkal. Což vzbudilo samozřejmě další vlnu a to těch, kteří takovejhlech veganů na půl roku měli plný zuby.
A jsme v roce 2019. Veggie náplavka je každoročně prvního května v plném proudu a lidí tam není zrovna málo. Přibývá veganských alternativ v každém obchodním domě, ubývá veganů pokrytců (myslím si) a osvěta jde do světa. Přesto je však hrozně moc vtipů na vegany. A pořád je to obrovsky kontroverzní téma. A to ne jen mezi generacemi, ale i mezi mileniály.
Proč?
Protože #veganství je extremismus. Je to radikální hnutí proti všemu tomu neetickému chování, co konzumní společnost způsobuje zvířatům. A říkejte si co chcete, změnu ve společnosti nikdy radikálně neprosadíte.
A proč ještě?
Protože spousta #vegan lidí byla fakt otravná. Nemyslím jen, že to všem hrozně podstrakovali, což většina lidí nemá ráda, aby se pak po půl roce nejdýl po roce zase začaly cpát hovězíma burgrama kdoví odkud, ale protože byli dost často i povrchní. Vegsnký jídlo jo, ale pravá kožešina byla pořád #classy a kožený boty #must-have.
Nesmíme ale zapomenout
že druhá skupina, se taky nemá čím chlubit. Protože v ní jsou zase asi naprostí idioti, co veganům do skupin posílají fotky krvavého stejku a píšou že si kvůli nim dají dvojitou porci. Proč? Proč by to kdo vůbec dělal?
Veganství jako volba
Všechna čest veganům, kteří si hlídají potravu, aby měli všechny potřebné živiny a kteří skutečně rozumí tomu, co to obnáší. Všechna čest veganům, kteří to dělají z přesvědčení, nikomu to necpou a nemají to jako pózu, která se za chvíli okouká. Znám pár takových veganů a moc si jich vážím.
Sama jsem držela veganský měsíc Začnete si pak všímat složení mnoha výrobků. Zjistíte třeba do čeho všeho až zbytečně cpou mléko. Chipsy, hranolky (?), ovesné kaše,… naučíte se mnohem víc kouzlit s jídlem a zjisíte, že to bez živočišných výrobků jde. Určitě doporučuji každému na vyzkoušení.
Kompromis?
Pro mnohé z mých přátel a budu upřímná i pro mne je veganství příliš. K dobrému vínu jde prostě dobrý vyzrálý sýr. Co mne ale #veggie naučilo je, že to jde jinak. A tak mohu s klidným srdcem říct, že nekupuju maso, vajíčka ani sýry z velkoobchodů – respektive z velkochovů a tzv. koncentráků. Kupuji vše jen od ověřených farmářů, kde si jsem jistá podmínkami za kterých zvířátka žila. A budete se divit, ale chutná to jinak, voní to jinak a máte z toho jiný poci. Že je to dražší? Jo, je. Nebudu se hádat. Ale nepotřebujete to každý den. Jestli mám maso 1x do týdne a k tomu ještě 1x rybu tak je to až až (někdy ani to ne). A tak by to mělo být. Ti, co se odvolávají na naše předky, co jedli maso, tak se nenechte mýlit. Oni ho nejedli každý den, protože takový stav je prostě neudržitelný. Nedbaje toho že přílišná produkce masa a mléka nás stojí i to životní prostředí.
Zkrátka, neříkám zakázat úplně, ale omezit a vrátit se zpět k maličkým farmářům. Protože tam ani zažené maso z polska ani kuře plných hormonů nehrozí. A když už vás nezajímá životní prostředí ani osudy zvířátek, tak předpokládám, že máte rádi aspoň sami sebe. A kdo se má rád tak by takové nechutné výrobky nekupoval, žejo.