Sebeláska.

2. 2. 2019
Petra Jelének

Sedím se skleničkou vína v Cafe~Cafe se svým ex a jeho nejlepším kamarádem. Od doby, co nepiju kafe jsem musela zavést víno ke sladkým dezertům. Ta kombinace sladkého dortu a suchého vína se však překvapivě stala docela milou, jakmile mi došlo, že tak je to v životě se vším. Minimálně v tom mém. Hořké věci prolnuté s těmi sladkými. Hořkosladké vztahy a hořkosladké večery. Mám to tak docela ráda. Setkat se po třech letech se svým ex je taky dost hořkosladké. Obzvláště poté, co jsme byli téměř zasnoubeni. Jak jinak by měl ale člověk vstoupit do měsíce lásky, jakým se únor snaží být?

Nikdy jsem nebyla úplně ten typ, co by zbrojil proti Valentýnu. My máme přeci první Máj!!! Nepopírám, že je to uměle vytvořený svátek, ale když zrovna s někým jsem, ráda si to oslavím, žejo. Na druhou stranu je blbost stresovat se tím, že nikoho na Valentýna nemám. Víc mě stresuje třeba když se blíží Silvestrovská půlnoc. Ale stejně si myslím, že největší průser, co se tohoto svátku týče je ten, že se Valentýn vykládá úplně špatně. Valentýn totiž přeci znamená oslavu lásky ne? 

A teď je tu taková ta otřepaná fráze. Nemůžeš milovat někoho, když nemiluješ sám sebe. Takovej vztah pak nebude klapat. Pak žádnej vztah nebude klapat. Nic ti nebude klapat. Možná tu teď předhazuju dost černý scénáře, ale je to tak. Je třeba oslavovat lásku. Lásku k sobě.

A až se v únoru naučíme milovat sami sebe, pak první máj můžeme přivítat s polibkem pod rozkvetlou třešní.

Představte si ideálního muže, ideálního partnera. Jak se k vám chová? Nosí vám kytky nebo dobrý víno? Parfém? Šampaňský a jahody? Představte si to a buďte jím. Kupte si to dárkový balení a užijte si ho. Nečekejte až vám ho někdo nadělí.  Když jsem si šla vyzvednout Mumm se skleničkama v dárkovém balení, prodavačka se na mě usmála a zdvořile se ptala pro koho to je. Řekla jsem jí že pro mě a ona se mi začala smát. Spousta žen raději dává než příjmá, respektive se tak alespoň snaží tvářit, protože se to prostě sluší a patří.  Ale bavíme se tu o nás. O silných, sebevědomých ženách.  A my jsme od toho abychom tyto prastaré představy zničily no ne?

Únor není od toho, aby nám připomněl, že nemáme partnera. Není o tom, že pokud partnera máme, tak že pro něj musíme něco vymýšlet jako dárek. Že bychom ho měly extra uspokojit v posteli. Je to měsíc o tom, aby nás naučil se milovat. Abychom byly připraveny padnout do náruče muži, který to pak třeba v květnu ocení. 

Další

#41: Obnova a tradice

#41: Obnova a tradice

V ulici, kde bydlím, jaro co jaro vykvetou všechny stromy růžově. Celá ulice je lemovaná růžovými třešněmi a přivádí tak mnoho influencerů a jiných s touhou udělat si fotku s růžovým jarním pozadím a zakonzervovat tak tento prchavý okamžik. Včera se opět tento magický...

#40 Editorial: Probuzení

#40 Editorial: Probuzení

Když zimní dny ustupují a první jarní paprsky pronikají skrz chladnou půdu, přichází onen magický okamžik probouzení toho, co spalo celou zimu. V tomto přechodném období mezi zimou a jarem se odehrává jeden z nejpozoruhodnějších přírodních procesů – tiché a přesto...

#39 Editorial: Romance a revoluce

#39 Editorial: Romance a revoluce

Únor v Praze má svou specifickou poezii. Kroky na dlažebních kostkách znějí jinak, když je tlumí sníh, a světla kaváren vytvářejí ve tmě intimní ostrůvky, kam se uchylujeme před zimou - a někdy i sami před sebou. Nedávno jsem znovu otevřela svůj zápisník, kde už roky...