Síťovka z Čech do světa

3. 10. 2018
Petra Jelének

Na naše toulky Sicílií jsme si zabalili síťovku, protože pláž, ovoce a síťová taška jakoby byly neodmyslitelnou součástí letošního léta. Alespoň toho instagramového.

Už jako malá jsem pozorovala pradědu jak jezdil každé ráno na kole s bílou síťovkou pro čerstvý pečivo. Nevím vlastně, zda-li to dělal denně, ale mám přesně před očima ten obraz. Sedí na kole, síťovka přetéká čerstvým voňavým pečivem a praděda jak mě a mamce mává.  O pár let později jsme měli my doma dvě síťovky. Červenou a zelenou. Jedna byla mámina a druhá táty. Mne moc nevzrušovali, jelikož to nebyla žádná kabelka, kterou jsem v tý době hrozně chtěla ať už to byla jakákoliv. 

Síťovka ale byla neodmyslitelným společníkem na nákupech už několika našich generací a je to něco, na co můžeme být my Češi hrdí. Je totiž naše. Konkrétně ze Žďáru nad Sázavou, kde se můžete podívat i na její pomník.

Naše síťovka se odstala už loni do amerického Vogue jako Ta taška a od té doby zaplavila instagram. Céline dokonce udělalo svojí vlastní verzi síťovky.

Je to taška, která neomrzí, především v době, kdy se snažíme ulehčit trochu našemu životnímu prostředí. A co je nejdůležitější, nikdy snad není plná.

Na co dalšího můžeme být jako Češi hrdí?

Dáme Brunch? 

Podpořte nezávislou tvorbu, kvalitní texty. Pozvěte nás na kávu. (1 EUR = cca 25 Kč)

Další

Proč nikdy nebudete krásní (a proč na tom nezáleží)

Proč nikdy nebudete krásní (a proč na tom nezáleží)

Existuje typ obsahu, který se na internetu šíří se zarážející samozřejmostí. Poznáte ho během vteřiny: pastelová paleta, rozostřená žena před zrcadlem a nadpis, který slibuje, že skutečná krása vychází zevnitř. Pod tím deset bodů, jak si zvednout sebevědomí. Na konci...

Máj, lásky čas

Máj, lásky čas

Květen je měsíc, s nímž si asociujeme téma lásky. Od dob Karla Hynka Máchy se toho však mnoho změnilo. Jeho Máj byl pro mě na střední škole velkou srdeční záležitostí. Vždycky jsem v sobě měla asi až příliš velký smysl pro tragično. Zřejmě tedy nikoho nepřekvapí, že...

Kdy člověk pozná, že zrazuje své hodnoty a kdy jen dospívá

Kdy člověk pozná, že zrazuje své hodnoty a kdy jen dospívá

Jsou věci, které o sobě víte. A jsou věci, které o sobě teprve snášíte vědět. Mezi nimi je propast. Ne hluboká, ale mlžná. Taková, přes kterou nevidíte na druhý břeh, dokud na něm nestojíte. A pak se otočíte a nevíte, kdy jste přešli. Nevíte ani zda tam byl most nebo...