#SeptemberIssue Vogue CS

Zveřejněno 17. 8. 2018

Kráčím pomalu od filosofické fakulty směrem k uměleckoprůmyslovému muzeu stejně, jako jsem chodila nesčetněkrát před pěti lety. Chodívala jsem sem pro chuť suchého, rudého vína a skrýt se ve všudypřítomným melancholickým kouři. Byl to malý podnik s prachem minulosti na dřevěných stolech plný zapadlých vlastenců. A bylo to moc fajn. Dnes ta kavárna už není. Udělali tu naleštěnou muzejní a tuctovou kavárnu, po kterých nevzdechne ani ten nejposlednější hipstr, jelikož takových kaváren už v praze máme víc než umíme vstřebat. A dnes tudy jdu, jelikož poprvé bude představena obálka a celé zářijové číslo, historicky první, československé Vogue. 


A já se na to celé málem vykašlala, protože se mi zrovna udělal můj historicky druhý opar a neměla jsem s kým jít. Od rána jsem z toho měla špatnou náladu. Občas jsem si poplakala nad hrnkem mátového čaje a vzpomínala jsem na chuť toho suchého, rudého vína a ríkala si, jak moc mi chybí. Naštěstí od takových emočně módních krizí mají ženy muže. Muže, co je obejmou a řeknou, že teda s nima půjdou. Bez mužů, a říkám to jako špatná feministka, bychom se my ženy utrápily kvůli našim módním, hormonálním a emočním krizím. 

A tak se se mnou pro můj první československý Vogue vydal i můj československý muž. A krize byla zažehnána.  Jestli ale něco muži nesnesou je sluníčko, banda lidí oblečených do něčeho, čemu oni nerozumí a módními událostmi tak často nedodržovaný časový harmonogram. Byla tedy druhá, tentokrát mužská krize. A od toho zase mají muži nás ženy. Protože bez žen by se muži trápili kvůli jejich věčně horkým hlavám a důmyslným nástrahám džungle tam venku. A tak jsem svého muže objala a nechala jít si sednout k řece. 


První československý Vogue.


VOUGE CS


Všimla jsem si spoustu komentářů typu, že půjde jen o další módní časopis. Nebo že to bude komerční zhovadilost. Že to bude jen Elle pod honosnějším názvem. A nebo že to bude zase jen další pokus malého českého človíčka vyrovnat se velkým západním bratrům. 
Nemyslím si. 

Koncept naší Vogue se mi líbí a jsem na to hrdá. Andrea Běhounková, Eva Herzigová a tým dalších úžasných a schopých lidí dokázali využít potenciál toho slovaného jména pro to udělat něco, co bude odrážet naší, českou kulturu, povede se to ruku v ruce s uměním, plné našich módních návrhářů a ještě bude zavánět tolik opakujícím se slovem svoboda. 
Cítila jsem se jakoby mi předložily plány mého ideálního světa, když jsem pročítala voňavé stránky Vogue. 
Procházela jsem se výstavou k prvnímu vydaní a popíjela šampaňské Mumm, které chutnalo jako fashion week, ale cítia jsem se lépe než na fashionweeku, cítila jsem se doma.

– Facebook Martina Oversreet
   „Jedna, dvě, Misery jde…“

   „Jedna, dvě, Misery jde…“

Nedošla jen mezi světové bestsellery Stephena Kinga, ale také do Studia DVA, kde se její divadelní verze hraje již od roku 2018. Sama jsem měla možnost tuto hru vidět již potřetí a to z toho důvodu, že tentokrát vím, že to bude naposledy, jelikož hra bude pomalu...

Judy ve Studiu DVA

Judy ve Studiu DVA

   Dorotka z Čaroděje ze země Oz. Tou bude už navždy ikona amerického filmu Judy Garland, jejíž tragický život i jeho konec je znám po celém světě. Poslední rok jejího žití teď do pražského divadla Studio DVA přináší režisér Petr Gazdík. Já měla...