Neskutečně omílané téma v posledních letech. Emancipovaná společnost (neboli společnost jak ji ted rádi říkáme, aniž bychom vlastně věděli, jak by nějaká taková měla vypadat) zahazuje patriarchát, podporuje ženy a tak.
Feminismus je nenáviděný, jako ostatně vše, co se začne brát příliš vážně, jelikož to podle jakýchsi představ a stereotypů, co máme v hlavě vypadá tak, že žena feministka nenávidí muže, má neoholený nohy a z tílka jí v podpaží leze nový účes. A vlastně je to stará pana popřípadě lesba, která prostě si ani tak nevybrala být feministkou, ale nikdo jí nechce a tak si tim léčí mindráky.
Feminismus je taky póza hloupých holčiček, co se na každý party nechaj vojet každým kreténem a pak si ráno stežujou, že jsou chlapi kreténi a že ženy jsou lepší.
Popřípadě póza hloupý holčičky, co nemá co říct a tak ze sebe dělá feministku, protože je to cool. (Ne že by o tom diskutovala, ale nosí takový ty girl power trička z háemka a tak)
Pořád nevíme, co je feminismus.
Mám celkem silný odpor ke všem „-ismům“ takže bych nerada se hlásila k feminismu. Ale to mluví člověk, co se nezapsal ani do hloupýho vysokoškolskýho spolku, aby náhodou neztratil svou nezávislost. Přesto cítím, že této myšlence skutečně věřím.
Feminismus totiž není nic z výše uvedeného. A nemám náladu jej zde nějak obhajovat, protože nechci být v roli osvíceného moralisty, zasvěcence. Ono je to v poslední době se vším, shovívavost k čemukoli je odsuzována, neshovívavost ke všemu, drž se uprostřed a bude to fajn. Vlastně mě už ani nebaví řešit politiku, teď, když je všechno dohnané do takových extrémů, že rozumná cesta už téměř neexistuje.
Četla jsem teď článek pod kterým se rozpoutala vášnivá diskuze nakolik je feminismus hloupý. Vynechám nesmyslné argumenty, kdyby jste chtěli slyšet omezený hovadiny, pustíte si televizi.
Byl tam jeden celkem rozumný komentář.
Není pravda, že by ženy v naší zemi byli jakkoli omezovány, pokud se chlap chová nevhodně, je to jednoduše tím, že je to zakomplexovaný idiot a není třeba s ním ztrácet čas. Naopak být ženou v mužské společnosti je mnohdy výhodou.
Ano. Pokud se muž chová jako idiot je to idiot, jednoduchý zákon vyplývání. Jenže ono to není o tom. (Pokud nějaká feministka bude tvrdit že ano, je skutečně důležité rozlišit o čem tedy feminismus je, ale to nechám na chytřejších, hezčích a lepších.)
Feminismus, jak jej chápu já, se nezabývá tím jestli bude v posteli nahoře on nebo ona. Ani o otázce, jestli ženská může makat v dolech (konec konců je ta volba na člověku samotném). Společenské role se snad v dnešní době nemusí přeci řešit. Máme svobodu (domníváme se) a každý si zvolí, kdo bude chtít být na mateřský a kdo se bude o koho starat, Názor, že chlap má bejt tohle a ženská tohle už není otázkou společnosti, ale dohodou dvou lidí. Společenskou roli si do značné míry dnes můžeme vybrat. Halelujah.
Feminismus je jenom otázka- „Proč sakra chlap, co dělá stejně jako já vydělává víc než já?“
Feminismus je „Proč raději zaměstnaj mladýho chlapa než mladou ženskou?“
A nezústávejme pouze u pracovních příležitostí, ale týká se to i vysokých škol. Zde si dovolím podotknout, že mám informace pouze co se týče Pražských univerzit, je možné že Brno, Olomouc a jiná města jsou na tom lépe.
Je takový to video od Čtvrtý vlny, kde studenky amu líčí své zážitky, jak s nimi zachází kantoři. Jak se dívají na holku, co se věnuje matematice. A pak jsou obory, kde zse studenti mezi sebe holku prostě nechtěj, protože nemůže něčemu takovýmu rozumět a plýtvá svým i jejich časem.
Pokud se žádná z vás do takovéto situace nedostala, jsem za vás šťastná. Skutečně.
Jsem ráda, že se vás netýká platový rozdíl, popřípadě, že vám nevadí.
Jsem ráda, že jste nikdy nebyla v kolektivu pseudointelektuálů z vysoký školy a kdykoli jste se snažila vyjádřit Váš názor, nejednali s Vámi jako s dítětem ze školky.
Ale dámy, to neznamená, že to neexistuje.
Ať děláme co děláme byt ženou se prostě nenosí. Ale to už se tu někdy řešilo, tuším. -> Čti: Všichni jsme lidé (2014) a Jak jsem se stala ženou (2016)
