Nespočet hrnečků a jeden blog.
Nespočet myšlenek a jeden hlas.
Nespočet snů a jeden život.
Pak taky nespočet červů a jedna mrtvola.
A jde se dál. Ty tu sedíš, trochu piješ a hniješ. Style Brunch. Jak fancy název blogu. A přesto to již úspěšně zahlcuje internet již od roku 2010, tady rovný čtyři roky. A započíná svůj pátý rok.
Krása.
První rok se psal výroční článek krásně. Jednoduše se sepsalo, jak to vůbec začalo, poděkovalo se a šlo domů.
Druhý rok to šlo taky nádherně. Shrnulo se, co se stalo. Co mi to přineslo. Pak jsem si taky musela odůvodnit, proč blog píšu, aby náhodou kdyby něco…
Třetí rok už byl poprvý na blogspotu. To už jsem si říkala, že není možné vymyslet něco originálního. A přece se něco našlo. Ten třetí rok byl pro mne totiž zlomovým. Stylebrunch vyšel z řad rádoby fashion blogísků a dostal se do této podoby.
Co ale psát ve čtvrtém roce?
Na čtvrtý rok bych tu měla snad už pouze modlitbu.
Pokud jsi křesťan:
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno mé.
Přijď v království mé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi či na blogu
Názor a styl náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše hříchy,
jako i my si odpouštíme.
A uveď nás ve větší potěšení,
a zbav nás od všeho falešného.
Amen.