Holčička, žena, dívka, slečna

Zveřejněno 10. 3. 2014

“Chovej se jako slečna.”
“Tohle holčičky přece nedělaj.”
“Nikdo nechce babochlapku.”

Měli jsme tu Mezinárodní Den Žen (PJ zase zapomněla přehodit kalendář.)
A co se věcí Muž-Žena týká mám v tom bordel.
Máme volební právo, svobodu co se týká zákonů a všelijaké legislativy. Snad i křesťanství posunulo Adama a Evu na stejnou úroveň a Eva už chudák není ta pokušitelka. Ale je tu pořád morální stránka věci. Něco v nás, co nám zkrátka brání přijmout to tak, jak to je.

Teď mě neberte špatně. Feminismus v přehnané míře je něco nad čím i mě začíná rozum stát.
Ale vždycky jsem tak nějak balancovala na obou stránkách věci.

Zatímco žena řeší kosmetiku muž má ty svoje věci. A teď pr. Chci si nezávazně (a věřte že se toho jen tak nezřeknu) užívat jako chlap. Smějte se mi, odvracejte se ode mně, ale proč já bych měla čekat na Pana Božského, když si jsem jistá, že si on spolu s ostatníma klukama právě teď užívá společnosti nějaké jiné, kterou za chvíli (5…4…3..) už ani nebude znát.

I já mám vztek, že cítím šílenou potřebu do něčeho nebo někoho praštit.

Ani já nejsem svatá a dokážu si přihnout a užít si to.

A občas vytuhnu a chrápu, že by se starý chlap za to stydět nemusel.

Nejsem jenom hloupá holčička, jejíž vesmír se soustředí pouze na úzký okruh věcí kosmetika-móda-drby. (Když se mi to zrovna nehodí.)

Ale pak si užívám, když si můžu hrát na naivní a zranitelnou princeznu a můžu si vybrat všechny ty společenské výhody, které nám etiketa dopřává.

Pak tu mám také neodvratný fakt, že žena spolu s muži dokáže mít za vzor jednoho slavného a talentovaného muže, ale ženu budou mít za vzor vždy pouze ženy (a homosexuálové). Samozřejmě se najdou výjimky potvrzující pravidlo.
Ženy se zžijí s knižním hrdinou ať už je to muž nebo žena, ale ukažte mi chlapa, který bude číst knihu s ženskou hlavní hrdinkou. A to už ať u knížek nebo filmů.
Možná to bude tím, že ženská postava není tak zajímavá a řeší pouze, zda-li ji miluje nebo ne. Možná.

Jsem zmatená. Celé ty tři roky vám zde na blogu přináším různé závěry. Řekněte mi teď vy. Vyvoďte mi z toho závěr. Utopii. Jen prosím vyvarujte se přehnaně feministických závěrů, vážně je nemám ráda.

Nejsi svoje práce

Nejsi svoje práce

Není větší rány pod pás, než když vám někdo řekne, ať mu povíte něco o sobě. Samozřejmě, někdy je možné z toho vybruslit obratně za použití dobrého kontextu ve kterém je to řečeno. Ale přesto je to paradoxní. Dokážeme popsat všechno, ale jakmile máme popsat sami sebe,...

Vedlejší účinky alkoholové abstinence

Vedlejší účinky alkoholové abstinence

Odmítnutím alkoholu odmítáte něco velmi lidského, další končetinu, kterou jsme si společně vypěstovali, abychom se vyrovnali s realitou a sami se sebou. Obejít se bez něj není bezbolestné. Před více než rokem se se mnou někdo podělil o tento poučný, věcný, ale...

Byla někdy láska?

Byla někdy láska?

Myslím, že jsem se poprvé zamilovala v 18 letech. Ačkoliv si tím nejsem jistá, jelikož vlastně dodnes nevím, zda-li jsem byla někdy skutečeně zamilovaná. A když se rozhodnu natolik někomu otevřít a svěřit se s těmito pochybnostmi, většina mi odpoví, že to je známka...