Na křídlech existence

Podzimní ulice se spadaným listím a lavičkami
4. 11. 2023
Petra Jelének

Naučila jsem se vstávat brzy. Nemyslitelné se stalo skutečností. Ačkoliv cesta k rannímu vstávání nebylo zrovna ta, kterou bych si zvolila a ač to bylo těžké, odměnou mi je dnešní pomalé sobotní ráno.

Oblékám teplý dlouhý kabát, sluneční brýle a vysoké teplé boty. Na trzích se naučili dělat matcha latté. Beru si jedno a usedám na lavičku obklopena spadaným listím. Popíjím z teplého kelímku a jen existuju.

Jsem. Čas si plyne a já jen dýchám. Život se ke mě snaží proniknout skrze upozornění na telefonu, proto jej vypínám. Nepotřebuji je. Teď v tuto chvíli. V 8 hodin ráno v sobotu. Jen jsem.

Mám pocit, že zapomínáme jen být.

Musíme být v pozoru, být online, vzdělávat se, pracovat na sobě, být společenští, meditovat, číst, sledovat seriály a film, mít názor,… A vůbec. Kdy se stalo povinností mít na všechno názor?

Jen existovat a nemít názor.

Kdo si to dnes může dovolit? Já jo. Právě teď a čím dál tím častěji.

Další

#41: Obnova a tradice

#41: Obnova a tradice

V ulici, kde bydlím, jaro co jaro vykvetou všechny stromy růžově. Celá ulice je lemovaná růžovými třešněmi a přivádí tak mnoho influencerů a jiných s touhou udělat si fotku s růžovým jarním pozadím a zakonzervovat tak tento prchavý okamžik. Včera se opět tento magický...

#40 Editorial: Probuzení

#40 Editorial: Probuzení

Když zimní dny ustupují a první jarní paprsky pronikají skrz chladnou půdu, přichází onen magický okamžik probouzení toho, co spalo celou zimu. V tomto přechodném období mezi zimou a jarem se odehrává jeden z nejpozoruhodnějších přírodních procesů – tiché a přesto...

#39 Editorial: Romance a revoluce

#39 Editorial: Romance a revoluce

Únor v Praze má svou specifickou poezii. Kroky na dlažebních kostkách znějí jinak, když je tlumí sníh, a světla kaváren vytvářejí ve tmě intimní ostrůvky, kam se uchylujeme před zimou - a někdy i sami před sebou. Nedávno jsem znovu otevřela svůj zápisník, kde už roky...