Co si Dan Brown o Praze nevymyslel

Netflix od září natáčí v Praze seriál podle Tajemství všech tajemství. Dan Brown na první stránce románu tvrdí, že všechna díla, artefakty a organizace v knize jsou skutečné. Vzali jsme ho za slovo a prošli jeho Prahu místo po místu.

Koncem října strávil Dan Brown pár dní v Praze. Podle nakladatelství Argo si prohlédl kulisy v barrandovských ateliérech a díval se, jak se točí na Karlově mostě. Netflix tu od začátku září natáčí osmidílnou minisérii podle jeho posledního románu. Roberta Langdona hraje Morgan Spector, Katherine Solomonovou Rebecca Hall, scénář Brown píše s Carltonem Cusem, spolutvůrcem Ztracených.¹ Kamery se zatím objevily u Obecního domu, v Josefově, na náměstí Jana Palacha a na Čechově mostě.²

Brown otevírá knihu stránkou nadepsanou FAKTA. Stojí na ní, že umělecká díla, artefakty, symboly a dokumenty v románu jsou skutečné a že všechny organizace existují.³ Dělá to od Šifry mistra Leonarda a pokaždé se o to vedou spory. U Prahy je výsledek zajímavější, než by člověk čekal. Brown si vymyslel málo. A tam, kde se plete, většinou jen převypráví to, co si Praha o sobě ráda vypráví sama.

Název je o osm set let starší než Brown

V románu je „tajemství všech tajemství“ otázka vědomí: co jsme a co z nás zbude. Brown ani jednou nezmíní, že si název vypůjčil. Secretum secretorum je středověký traktát, který se vydával za dopis Aristotela Alexandru Velikému.⁴ Radí panovníkovi v politice, etice, astrologii, alchymii, magii i medicíně. Aristotelés ho nenapsal, vznikl v arabštině jako Kitáb sirr al-asrár a do latiny ho ve 13. století přeložil Filip z Tripolisu.⁵

Patřil k nejčtenějším textům vrcholného středověku a dočkal se překladů do desítek jazyků, včetně češtiny.⁶ Tedy kniha, která předstírala autoritu, jakou neměla, a stejně ji četla celá Evropa. Lepšího předchůdce si Brown vybrat nemohl, i kdyby o něm psal.

Folimanka: kryt ano, laboratoř ne

Největší část děje se neodehrává na Hradě ani na Karlově mostě, ale v Nuslích. Pod parkem Folimanka má CIA v románu tajné podzemní pracoviště s kódovým názvem Práh, vestavěné do protiatomového krytu.

Kryt existuje. Leží asi dvacet metrů pod zemí, má 1 332 metrů čtverečních a je to největší podzemní stavba Prahy 2. Vznikl na přelomu 50. a 60. let a stavitelé při tom využili štolu, kterou za války používali Pražané jako protiletecký úkryt.⁷ Pojme až 1 300 lidí.⁸ Dlouho byl přísně tajný, Praha 2 ho otevřela veřejnosti v září 2014.⁹

Brown v detailech klouže. Park posílá na okraj centra, přitom je to deset minut pěšky od Karlova náměstí. Kryt nazývá sovětským, přestože ho stavěla a spravovala československá civilní obrana.¹⁰ A tajná laboratoř je samozřejmě fikce. Skutečný kryt dnes slouží školním exkurzím a jednou měsíčně ho můžete navštívit zdarma.¹¹

Bastion U Božích muk: jméno má jiný původ

Vstup do Prahu vede v románu přes laboratoř neurovědkyně Brigity Gessnerové v bastionu nad parkem. Bastion XXXI zvaný U Božích muk opravdu stojí na hraně Folimanky, v ulici Horská za kostelem sv. Karla Velikého.¹²

Brown ale vypráví, že opevnění postavil Karel IV. a pojmenoval ho podle hory, na které ukřižovali Krista. Karel IV. v roce 1348 skutečně založil Nové Město i jeho hradby. Bastion v dnešní podobě je ovšem barokní a jméno dostal po božích mukách, drobné sakrální stavbě, která tu kdysi stála.¹³ Žádná Golgota. Místo zbrusu nového institutu je tu restaurace s výhledem na Vyšehrad.

Klementinum: věž, na které Kepler nikdy nestál

Barokní knihovnu v Klementinu Brown nazývá Langdonovou nejoblíbenější místností v Praze a možná v Evropě. Tady má pravdu každý, kdo tam někdy byl. Klementinum je po Hradu druhý největší stavební celek v Praze.¹⁴

V jedné větě ale Brown přebírá omyl, který opakují i průvodci. Píše, že komplex ukrývá vyhlídkovou věž, kterou používali Tycho Brahe a Johannes Kepler. Astronomická věž stojí od roku 1722. Brahe zemřel v roce 1601, Kepler v roce 1630. Oba v Praze opravdu působili, na dvoře Rudolfa II., jen ne na téhle věži. Systematická pozorování tu jezuité začali až kolem roku 1750.¹⁵

Codex Gigas: Brown je přesnější než jeho čtenáři

V Klementinu stojí Langdon nad Ďáblovou biblí, největší rukopisnou knihou světa. Některé české texty Brownovi vyčítaly, že kodex umístil do Prahy, přitom je ve Stockholmu. V knize ale stojí, že ho Švédové do Prahy jen zapůjčili. Historii navíc Brown převypráví správně: kodex se dostal do kunstkomory Rudolfa II., v roce 1648 ho švédská armáda odvezla jako válečnou kořist a od té doby patří Královské knihovně ve Stockholmu.¹⁶

I zápůjčka má skutečný předobraz. Na přelomu let 2007 a 2008 Ďáblovu bibli Švédové poprvé po 359 letech vrátili do Prahy a vystavila ji Galerie Klementinum.¹⁷ Fikce je jen to, že tam leží znovu.

Golem: skutečný rabín, mladší legenda

Záporák románu si říká Golěm, s háčkem, který by mu žádný český korektor nepustil. Inspiraci bere ze Starého židovského hřbitova a Staronové synagogy, kde podle pověsti leží na půdě zbytky hliněné bytosti. Tohle je jiná vrstva než kryt nebo věž. Golem není vymyšlený, ani doložený. Je to legenda.

Rabi Jehuda Löw ben Becalel, zvaný Maharal, žil v Praze za Rudolfa II., zemřel v roce 1609 a jeho hrob na Starém židovském hřbitově najdete dodnes.¹⁸ Brown ale mluví o legendě ze 16. století, a to už neplatí. Maharal ve svých spisech o golemovi nepíše a nezmiňují ho ani jeho současníci a žáci.¹⁹ Pověst nejspíš kolovala ústně od druhé poloviny 18. století, tiskem se s Löwovým jménem objevuje až v roce 1837.²⁰

Brown tedy nepřevzal historii, ale romantickou pověst, která se za historii vydávala už dávno před ním. Do knihy plné předstíraných autorit sedí přesně.

Rudolfínská Praha: kulisa, ne zápletka

Kdo čekal Rudolfa II., alchymisty a kunstkomoru v centru děje, bude zklamaný. Brown je v románu odbude v jednom odstavci na Karlově mostě a v jedné vzpomínce na anglické mágy. Ta krátká místa ale stojí za kontrolu, protože právě tady se Brown nejvíc opírá o pražské turistické legendy.

Alchymistická dílna pod Starým Městem. Podle Browna Rudolf tajně provozoval alchymii v podzemní dílně Speculum Alchemiae. Ta existuje jako muzeum v Haštalské ulici, otevřené v říjnu 2011.²¹ Podle muzea se sklepy odkryly po povodni v roce 2002 a spojení s císařem tvrdí také hlavně ono samo. Při otevření o něm novinářům mluvil jen ředitel muzea, žádný historik.²² V odborné literatuře o rudolfínské alchymii jsme pro tuhle dílnu doklad nenašli.²³

John Dee a Edward Kelley. Brown píše, že angličtí mystici „objevili“ andělský enochiánský jazyk v Praze v roce 1583. Jejich seance ale začaly už v roce 1582 v Deeově domě v anglickém Mortlake a rukopis s nimi se dochoval v Britské knihovně.²⁴ Do Prahy dorazili 9. srpna 1584 a císař je přijal jen jednou, druhou audienci odmítl. V roce 1586 museli na nátlak papežského nuncia odejít.²⁵ Brownova věta, že je Rudolf najal, aby se ptali andělů na politická rozhodnutí, je přibarvená. Kelley ale v Čechách zůstal pod ochranou Rožmberků a u Rudolfova dvora si pak jako alchymista udělal skutečnou kariéru.²⁶

Rudolfínské Praze, která se nemusí vymýšlet, jsme se věnovali v textu o Hanuši Lamrovi a jeho kunstkomoře.

CIA v Nuslích: skutečné firmy, vymyšlený sklep

Technothrillerová polovina knihy stojí na dvou skutečných jménech. Prvním je In-Q-Tel. Brown ho popisuje jako investiční firmu, kterou CIA vlastní a řídí. In-Q-Tel opravdu existuje, založil ho v únoru 1999 Norm Augustine, bývalý šéf Lockheed Martin. Je to ale právně samostatná nezisková společnost, kterou CIA zřídila a financuje, ne přímo její oddělení.²⁷ Rozdíl je malý, ale přesně na takových rozdílech Brown staví konspiraci.

Druhým jménem je Stargate. Postavy románu ho připomínají jako trapný neúspěch CIA s parapsychologií a tady Brown nepřehání. Program zkoumal takzvané dálkové vidění, tedy schopnost „vidět“ na dálku myslí. V roce 1995 ho po hodnocení American Institutes for Research zrušili a odtajnili. Závěr hodnotitelů zněl, že dálkové vidění nikdy nepřineslo informaci použitelnou pro zpravodajskou operaci.²⁸

A tady se fakta a fikce rozcházejí nejvíc. Brownova stránka FAKTA tvrdí, že pokusy a vědecké výsledky v knize odpovídají realitě. Román přitom stojí na tom, že vědomí působí mimo tělo a CIA to umí využít. Jediný skutečný program, který to zkoušel, skončil podle vlastního hodnocení CIA neúspěchem.²⁹ Firmy jsou pravé. Laboratoř Práh pod Folimankou, umělé neurony a tajný projekt jsou literatura.

Praha, která si vymýšlí sama

Sečteno: kryt, bastion, Klementinum, Codex Gigas, In-Q-Tel i Stargate existují. Vymyšlené jsou laboratoř, institut a tajný projekt, tedy přesně to, co si thriller vymyslet musí. Chyby jsou jinde. Kepler na věži z roku 1722, alchymistická dílna, kterou si jako císařskou označilo muzeum, Golem jako pověst ze 16. století. Tohle Brown nevymyslel. Převzal to od Prahy, která o sobě tyhle příběhy vypráví turistům dávno před ním.

Město mu to vrací. Prague City Tourism vydala s Argem mapu patnácti míst z románu a vodí po nich komentované vycházky, včetně sestupu do krytu Folimanka. Netflix datum premiéry zatím neoznámil.³⁰ Do té doby stačí na Folimanku zajít jednou měsíčně, zdarma a bez CIA.³¹

Zdroje:

1. Netflix Tudum: Langdon: The Secret of Secrets, 4. 9. 2026; ke Carltonu Cusemu Dark Horizons podle Deadline. ↩︎
2. Expats.cz: Dan Brown returns to Prague as Netflix films his latest thriller. ↩︎
3. Dan Brown, The Secret of Secrets, Doubleday 2025, úvodní strana FACT. Česky Tajemství všech tajemství, Argo 2025. ↩︎
4. Steven J. Williams, The Secret of Secrets: The Scholarly Career of a Pseudo-Aristotelian Text in the Latin Middle Ages, University of Michigan Press 2003. ↩︎
5. Kelsey Museum, University of Michigan: Pseudo-Aristotle, Secretum secretorum; Princeton University Library, katalogový záznam. ↩︎
6. Steven J. Williams, The Secret of Secrets: The Scholarly Career of a Pseudo-Aristotelian Text in the Latin Middle Ages, University of Michigan Press 2003. ↩︎
7. https://krytfolimanka.cz/ ↩︎
8. https://krytfolimanka.cz/ ↩︎
9. https://krytfolimanka.cz/ ↩︎
10. https://krytfolimanka.cz/ ↩︎
11. https://krytfolimanka.cz/ ↩︎
12. https://encyklopedie.praha2.cz/park/979-bastion-u-bozich-muk ↩︎
13. https://encyklopedie.praha2.cz/park/979-bastion-u-bozich-muk ↩︎
14. HAVRDA, Jan; KOVÁŘ, Miroslav; ŽĎÁRSKÁ, Anna. Dominikánský klášter sv. Klimenta v Praze na Starém Městě. Staletá Praha. 2017-12-15, roč. 33, čís. 2/2017, s. 2–73. Dostupné online ↩︎
15. VOIT, PETR. Pražské Klementinum. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. 183 s. Dostupné online ↩︎
16. https://temata.rozhlas.cz/unikatni-maketa-doplnuje-prodlouzenou-vystavu-codex-gigas-8016267 ↩︎
17. https://www.denik.cz/kultura/bible20070910/ ↩︎
18. https://cesky.radio.cz/prazske-pamatky-s-pribehem-8685674/7 ↩︎
19. Shnayer Z. Leiman: The Adventure of the Maharal of Prague in London: R. Yudl Rosenberg and the Golem of Prague, Jewish Action, podzim 2009 ↩︎
20. National Endowment for the Humanities: Golem Revival, Humanities 29/5, 2008. ↩︎
21. Pavla Horáková: New museum documents history of alchemy in Prague, Radio Prague International (Český rozhlas), 13. 10. 2011. ↩︎
22. Pavla Horáková: New museum documents history of alchemy in Prague, Radio Prague International (Český rozhlas), 13. 10. 2011. ↩︎
23. Ivo Purš, Vladimír Karpenko (eds.): Alchemy and Rudolf II: Exploring the Secrets of Nature in Central Europe in the 16th and 17th Centuries, Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2016, ISBN 978-80-86890-85-2 ↩︎
24. British Library, Sloane MS 3188: John Dee’s conferences with angels, katalogový záznam rukopisu; k datu Kelleyho příchodu Dictionary of National Biography, sv. 14, heslo Dee, John ↩︎
25. Dictionary of National Biography, sv. 14, heslo Dee, John (Londýn 1888), Wikisource. ↩︎
26. Tudor Society: Sir Edward Kelley. ↩︎
27. DTIC: studie o In-Q-Tel. ↩︎
28. CIA Reading Room: hodnocení programu Star Gate. ↩︎
29. CIA Reading Room: hodnocení programu Star Gate. ↩︎
30. Netflix Tudum: Langdon: The Secret of Secrets, 4. 9. 2026; ke Carltonu Cusemu Dark Horizons podle Deadline. ↩︎
31. https://krytfolimanka.cz/ ↩︎