Dvacet čtyři let ležela pracovna prvního porevolučního prezidenta na půdě zámku u Opavy, přikrytá plachtou. Ta plachta je na celé té výstavě to nejzajímavější.
Od 7. října bude v Jízdárně Pražského hradu k vidění výstava Design pro Václava Havla, kterou připravily Designblok a Pražský hrad k jeho nedožitým devadesátinám. Ústředním exponátem je pracovna, kterou Havlovi navrhl Bořek Šípek v letech 1993 až 1994: pracovní stůl, komoda, knihovna, k tomu vybraná židle Cab od Maria Belliniho. Z téhle místnosti zněla řada novoročních projevů. Podle kurátorky a ředitelky Designbloku Jany Zielinski ji po skončení Havlova mandátu zachránili a odvezli manželé Kolkovi na svůj zámek u Opavy, odkud se ji podařilo zapůjčit zpět. Po drobných restaurátorských zásazích se vrací na Hrad poprvé po víc než dvaceti letech.
Nechme na chvíli stranou tu dojemnou část příběhu. Zajímavější je otázka, proč musela pracovna hlavy státu skončit v soukromých rukách, aby vůbec přežila.
Design jako politický program
Havel nebyl prezident, který by si nechal poradit s barvou kobercu a šel řešit důležitější věci. Byl to zadavatel. Výstava to staví do popředí záměrně: podle Zielinski věřil v sílu designu a architektury jako nosičů změny, a to nejen estetické, ale i změny celé atmosféry Hradu. K vidění proto budou i skici a korespondence, které ukazují, jak konkrétně se do řešení pletl.
Šlo o zlidštění prostoru, který do té doby fungoval jako kulisa autoritativní moci. Uniformy Hradní stráže od Theodora Pištěka se poprvé veřejně objevily 15. března 1990, při státní návštěvě německého prezidenta Richarda von Weizsäckera, a vystřídaly fádní zelené mundúry. Židle Olga, červenobílá a stohovatelná, měla vydržet jak koncert ve Španělském sále, tak slavnostní večeři, a sedí se na ní dodnes. Jídelní servis President od Jiřího Laštovičky vznikl jako nový reprezentační servis Hradu. Tohle nejsou dekorace k politice. To je politika provedená v předmětech: stát, který se rozhodl, že bude vypadat jinak, protože chce být jiný.
A pak tu byla estetika samotná. Šípkův postmoderní ornamentalismus, sklo, barva, hravost, kombinace starého s novým. Havel sám to označoval jako multikulturní postmoderní ornamentalismus a měl to rád. Odborná scéna tak vstřícná nebyla. Šípkovy úpravy zůstaly ve stínu Pleskotova průchodu valem Prašného mostu a Oranžerie Evy Jiřičné, tedy realizací, které reprezentovaly nastupující minimalismus. Na konci devadesátek a v nultých letech se ornament prostě nenosil.
Proč se nám to líbí právě teď
Tady bych byla opatrná. Postmoderna je zpátky v kurzu, sklo, ornament a barva se vracejí do interiérových magazínů, a je pohodlné tvářit se, že jsme Šípka konečně docenili. Nedocenili. Jen se otočil cyklus vkusu a my se k devadesátkám vracíme ve chvíli, kdy nám jejich formální jazyk zase sedí. To není totéž jako revize argumentu.
Šípek sám si iluze nedělal. Na jedné ze svých posledních veřejných přednášek v Knihovně Václava Havla v listopadu 2015, na dotaz, zda by pro Hrad znovu navrhl něco jako židle Olga, odpověděl, že na dnešní Hrad by se hodilo spíš křeslo elektrické. Zemřel v roce 2016. Pištěk loni v prosinci. Výstava je tedy mimo jiné první příležitostí vidět jejich hradní práci pohromadě ve chvíli, kdy už ani jeden z nich nemůže nic dovysvětlit.
Ta plachta
Zpátky k půdě u Opavy. Česká státní reprezentace nemá kontinuitu vkusu, protože ji nikdy nikdo nezavedl jako instituci. Každý nájemník Hradu si zařizuje po svém a po předchůdci uklízí. Václav Klaus, který uniformy Hradní stráže veřejně kritizoval, je nakonec nosit nechal, ale nábytek svého předchůdce se na půdu vystěhovat nechal. Současný prezident zadává práci českým designérům znovu a na výstavě bude nový řečnický pult. Což je dobrá zpráva a zároveň přesná ilustrace problému: pult, který dnes vzniká, bude za dvacet let záležet na tom, jestli ho někdo odveze na zámek.
Sbírkotvorná instituce, která by systematicky uchovávala předměty státní reprezentace, by z téhle výstavy udělala samozřejmost, ne senzaci. Že návrat pracovny organizuje festival designu a ne muzeum, je celkem výmluvné.
Na Designbloku bude výstava přístupná od 7. do 11. října s festivalovou vstupenkou, pak od 21. října do 17. ledna 2027 zdarma. Vezměte si na to hodinu a čtěte to jako archiv, ne jako nostalgii.
Informace a foto zdroj: Designblok
