Vždycky jsem měla trochu problém s vážnou hudbou. Možná na mě byla tak moc vážná, že jsem věděla, že před ní už svoje emoce neschovám, což u mě mnohdy fakt vyvolává problém. Mám ráda své emoce řízené. Vím, jak se chci cítit, vím, jak bych se měla cítit a podle toho si pustím píseň jakou potřebuju. U vážný hudby je člověk zcela nahý a nikdy neví, co v něm jaký tón vyvolá.
Byla jedna holá výjimka a to Beethovenova 5 symfonie. Strávila jsem nad ní celý večer, kdy jsem ji poslouchala a se zavřenými oči pozorovala měnící se tempo a tóniny. Dospěla jsem tehdy k názoru, že to je symfonie mého života. Ostrý začátek jako nekompromisní narození a pak tak trochu chaos, občas úderný a občas s pokusem jej urovnat. Vždycky se to zjemní, ale pak se to stejně probere a nahodí ostré tutututum. Dokonce jsem se snažila zmapovat v jaké části písně se nacházím a vyvěštit si podle toho to, co mě čeká. Místo věštění z ruky si věštím z Beethovena, to není zas tak veliký úlet.
K Beethovenovi se později přidala melodie Requiem for a dream a letos jsem došla do stádia, kdy najednou nemám problém s vážnou hudbou a poslouchám ji zcela cíleně. Možná je to známka dospělosti? Jediné co tedy stále nesnesu je Mozart a jiné “veselé a rozjařené” symfonie.
S letošním rokem mám vztah podobný, jako s vážnou hudbou. Možná protože v něm trochu tu vážnou hudbu slyším. Moderato, pomalý začátek, tichý a trochu zlomený pod tíhou opatření, která se postupně rozpouštěla. Představte si začátek podobný Beethovenově Moonlight sonátě, která se pak někdy na konci druhé minuty rozpadá. A nebo Also Sprach Zarathustra od Richarda Strausse, kde se pomalu něco plíží a blíží. Už se můžeme trochu nadechnout.
Léto, a ne jen to letošní, ale každé léto, je takové intermezzo. Vložka, která jakoby tam nepatřila, ale právě ta dodá nový tón druhé polovině skladby.
A teď září to je to takové “tutututum”, které přijde po každém intermezzu. Probouzíme se do nového dne, období, nové sezóny. Probouzíme se fyzicky a probouzíme se mentálně. K novým myšlenkám a k novým cílům.
Tento měsíc se budeme na Brunchi probouzet. Pomalu, ale přesto to bude magnifico.
