Na každý výlet, co jsem kdy podstoupila, mám vždycky sbaleno už týden dopředu. Ani Paříž není výjimkou. Podle velikosti zavazadel to navíc vypadá, že se někam stěhuju aspoň na měsíc. Ve skutečnosti ale jen vezu hromadu naprosto zbytečných věcí (protože v létě určitě využiju hned dva svetry a co když 50 roušek na 5 dní nebude stačit). Ano, mám problém. Nicméně lepší být připravená na všechno, ne?
Od téhle chvíle nicméně uplynula už nějaká doba – vlastně skoro rok. Ale právě teď, když se všechno rozvolňuje a ožívá i cestování, vzpomínám na tenhle výlet. Když se dvě holky naprosto spontánně (během menšího nervového zhroucení z učení na maturitu) jeden den rozhodly, že navštíví Paříž. Protože učit se o umění z papíru přece není ono. Chcem to vidět naživo. A kam jinam se vydat než do města, které vlastní Monu Lisu?
Jak to je s dopravou
Náš zvolený způsob dopravy bylo letadlo, naprosto jednoznačně. Letenky jsou (stejně jako byly před rokem) jednou z věcí, které díky covidu zlevnily. Pokud ale máte třeba strach z létání, do Paříže se dostanete i vlakem nebo autobusem (počítejte ale s cestou přes 10 hodin).
Pokud jde o samotný přesun po Paříži, je to podobné jak v Praze – metro, autobusy, nebo po vlastních. Většina památek, když už se teda dostanete do centra, leží v dochozí vzdálenosti podél řeky. Udělaly jsme si proto (samozřejmě hezky dlouho dopředu) plán, spojily místa, která jsou blízko, abychom cestování omezily na minimum. Když už jsme ale byly moc líné, zachraňovalo nás metro. To je sice občas trochu o život, aspoň takový pocit jsem z některých stanic měla. Ale nemůžu si stěžovat, kromě jednoho menšího záseku pod zemí (doteď nevíme proč) nás nic hrozného nepotkalo.
Paříž a ubytování
Ne nadarmo se říká, že Paříž má jedno z nejdražších bydlení v Evropě. Hotely mají nasazené až přehnaně vysoké ceny, které ještě rostou čím blíž k centru jste. Doporučuju tedy nejdřív prozkoumat Booking.com a AirBnB. Tyto dvě aplikace jsou uživatelsky hrozně pohodlné, navíc většinou najdete hezké bydlení za rozumné ceny. Nevýhodou ovšem může být majitel, který ne vždy dodrží všechno, co slíbí. Zkontrolujte si proto jeho hodnocení, než něco nenávratně zarezervujete.
My jsme našly ubytování přes AirBnB a naštěstí nebyl žádný problém. Pár věcí, co jsem si odnesla z několikadenního pobytu v klasickém pařížském bytě: pařížské byty jsou malé, stejně tak koupelny, často nemají výtah (my jsme šlapaly i s kufry až do pátého patra) a kvůli velikým oknům je tam v létě horko.
Co ale musím vyzdvihnout je kvalita vody. Zní to vtipně, ale kamkoliv jedu, zjišťuju si, jak je to tam s pitnou vodou. Z Prahy jsem zvyklá natáčet si z kohoutku, ale ne všude je tohle bezpečné. Naštěstí v Paříži (a Francii obecně) s tímhle není žádný problém. Úplně se nechci pouštět do detailů, protože té vědě za tím fakt nerozumím, ale koukněte se na seriál Down to earth na Netflixu (uvádí to Zack Efron). Jde o dokumentární seriál, hned druhý díl se týká Francie a její vody. Po celé Paříži jsou fontánky na pitnou vodu, automaty s prázdnými lahvemi, které si opakovaně můžete natočit. Navíc ta voda chutná vážně dobře.
Památky a kultura
S čím začít… Pokud do Paříže nejedete vyloženě na několik měsíců, doporučuju vymezit si okruh věcí, které chcete podniknout. Máte totiž na výběr x muzeí, galerií, památek, obchodů, parků a nevím čeho ještě.
Louvre
Doporučuju zarezervovat právě teď, po covidu. Turistů naštěstí ještě není tolik a vzhledem k omezenému počtu návštěvníků se tam nemusíte tlačit davem (i když zrovna na Lízu fronta byla). Navíc pro milovníky umění je Louvre tak trochu povinnost, i když je v Paříži spousta (troufla bych si říct i lepších) muzeí.
Eiffelovka
Říká se, že Eiffelovu věž by měl člověk navštívit aspoň dvakrát: přes den a v noci. My jsme stihly tak akorát západ slunce, takže jsme technicky měly dva v jednom? Fronta na výtah až do nejvyššího patra se neobešla bez ječících dětí a několika dalších otravností, ale výhled nakonec stál za to.
Musée d’Orsay
Muzeum zaměřené na umění let 1848-1914. Najdete tam zejména impresionisty, secesní umělce, ale i sochařství a architektonické modely staveb v Paříži. Samotné muzeum se nachází v budově bývalého nádraží d’Orsay postaveného při příležitosti Světové výstavy v roce 1900. Přestože všechny galerie a muzea jsou často zastíněná Louvrem, za mě bych doporučila spíš tohle. Nebývá tak přeplněné, a zatímco v Louvru kvůli spoustě pater a budov nevíte, na co koukat první, tady se můžete zaměřit na umění víc do detailu.
Panthéon
Nachází se v Latinské čtvrti Paříže a v jeho podzemní kryptě najdete hroby významných francouzských myslitelů, umělců a vědců (mezi nimi například Alexander Dumas, Marie Currie Sklodowska a Voltaire).
Versailles
Do Versailles se dostanete vlakem nebo autobusem z Paříže, leží asi 20 km od centra města. Paříž má sice hodně co nabídnout (nejspíš víc než stihnete za jeden výlet), nicméně pokud toužíte navštívit tento světově známý zámek, určitě si nenechte ujít zahrady a zrcadlový sál (ke kterému si ale nejspíš také vystojíte frontu).
Galeries Lafayette
Takový obchoďák, ze kterého je ale skvělý výhled na celé město. Spojíte tak nakupování a kulturu v jednom, a taky co si budem, jsou odtamtud hezké fotky na instagram.
Kromě tohohle výčtu máte samozřejmě spoustu dalších možností. Sacré Coeur, Vítězný oblouk, Notre Dame (i když je pořád v rekonstrukci), opera Palais Garnier, Lucemburské zahrady, obelisk z Luxoru na Place de la Concorde, Grand Palais a Petit Palais a tisíce dalších památek a muzeí.
A konečně… jídlo
Neodmyslitelná součást výletu do Francie – jídlo. Na každém rohu najdete hned několik kaváren, cukráren a restaurací, takže rozhodně máte z čeho vybírat. Samozřejmě jsme musely zkusit takové ty klasiky: croissanty, palačinky, makronky, tartaletky, paris brest… však víte. Na francouzské jídlo máme dokonce na StyleBrunchi samostatný článek.
A nemůžu si odpustit zmínku o naší neslavné večeři, kde jsme nechaly dýško trochu větší než bychom rády. To se tak stane, když si dáte koktejl a číšník je fakt hezkej. Stejně jako všude jinde, i tam jsme nechaly po zaplacení nějaké spropitné. Přišlo nám divné, jak se číšník diví a zdráhá se přijmout ho. No, druhý den, když jsme už bezpečně vystřízlivěly a probraly předchozí den, nás čekalo překvapení. Atraktivní obsluze jsme totiž nechaly dýško ve výši asi 50 %. Asi proto se tak divil. Po počátečním šoku jsme se ale musely smát, a dneska už je z toho taková anekdota, kterou se bavíme při vzpomínání na Paříž.
