Chytit dobrodružství za druhý konec a pustit se do procesu budování vyšperkovaného campervanu není pravděpodobně v silách ani myšlenkách většiny Čechů. Jednu takovou výjimku tvoří sestry Tulachovy alias Tulachky – Kristýna a Nikola, které se rozhodně nestrachují o svoje končetiny během manuálních prací na jejich vysněném obytném voze. Ba naopak, ještě si u práce zpívají, tancují a dělají si ze sebe legraci. Celým příběhem vzniku campervanu vás provede rozhovor s Kristýnou. Sdělila nám, jak to celé začalo a jak se jejich výzva stále neblíží k cíli.

Jaké podněty stály za realizací vzniku vlastního campervanu?

Lákalo nás se do něčeho podobného pustit, ale nikdy jsme o tom nepřemýšlely společně. Obě máme rády cestování a dobrodružství, to je hlavní. Naši rodiče vlastní firmu s auty. V době, kdy začínala pandemie tam opuštěně stály dodávky. Nikola přišla s nápadem, že bychom si jednu vzaly a předělaly ji. Já jsem se pro její myšlenku nadchla a pustily jsme se do práce. Chytlo nás to natolik, že plánujeme předělávat další. Dodávek tam stojí dost (smích).

Koupě samotného obytného vozu, následné vybavení a práce kolem jistě není levná investice. Překvapila vás její výše, nebo jste s ní počítaly a měly přehled o cenách všech nezbytných položek?

Popravdě neměly, ale ta největší investice nám naštěstí odpadla, protože jsme dodávku nemusely kupovat. Určitě jsme měly představu, na kolik by nás přestavba mohla vyjít. Nakonec nás ale překvapilo, že některé věci byly dražší, než jsme předpokládaly. Také jsme si představovaly, že spoustu věcí zvládneme samy. Nakonec nám pomáhali další lidé jako třeba elektrikář nebo truhláři, bez kterých bychom byly ztracené.

Sestavily jste si ještě před samotným započetím operace Tulachky seznam bodů, které by měl váš campervan splňovat? A která přání jste ve výsledku nezrealizovaly kvůli utopickým představám?

Ano, momentálně campervan obsahuje spíš více věcí než méně. Původně jsme zamýšlely i koupelnu, ale ta myšlenka padla, protože by se nám do dodávky nevešla. V další dodávce už ale určitě bude.

Máte stejný vkus na interiér, nebo vám zpočátku hrozil problém se shodnout a sjednotit?

Obecně stejný vkus nemáme. To ale neznamená, že se nedokážeme shodnout. Bez problému jsme se dohodly na barvách interiéru. Každopádně musíme vybavit ještě samotný interiér. Uvidíme, jestli se u výběru doplňků nenaskytne problém.

Zateplování, broušení nábytku, lakování. Do těchto činností jste se osobně zapojily. Vidíte tedy za manuální prací odreagování a zábavu?

Určitě. Chtěly jsme dodávku udělat podle vlastních představ, a hlavně abychom se na ní podílely z velké části samy. Pochopitelně jsme ale nemohly udělat všechno, třeba elektrické rozvody nebo nábytek. Jinak jsme ale zateplovaly, brousily, řezaly, natíraly a vyřezávaly úplně samy. Našlo by se toho více.

Obsahuje campervan skrytou vychytávku, na kterou jste pyšné?

Za vychytávku bych považovala teleskopickou nohu u stolu. Stůl se dá složit do úrovně lavic na sezení a tím se vytvoří postel. Byla to vychytávka, která nám dala celkem zabrat, ale hodně toho vyřešila a ušetřila místo.

Jakými výhodami a nevýhodami se obytný vůz z vašeho úhlu pohledu vyznačuje?

Máme k němu citový vztah a tím, že jsme za většinou práce stály my, máme v campervanu vše, co jsme si přály. Za nevýhodu by se dala brát nepřítomnost koupelny. Nám osobně to vůbec nevadí, nedělá nám problém jet do campu. Určitě bychom pak mohly zmínit investování nemalých peněz a plno času a práce. Původně jsme myslely, že campervan bude kompletní už před dvěma měsíci, ale stále se objevují skryté práce, které jsou zapotřebí dodělat.

Nemohu vynechat tuto otázku. Má campervan pracovní pojmenování?

Pracovní pojmenování je jednoznačně „obytňák záklaďák“ (smích), se kterým přišel náš taťka a nás dost pobavilo, tak mu tak sem tam říkáme. Nevím, jestli mu jméno zůstane, ale prozatím ano.

Setkaly jste se během práce s nečekanými nepříjemnostmi a následně jste se jimi cítily vyčerpané?

Pořád. Ze začátku v nás bylo plno energie a nadšení, ale postupem času jsme zjistily, jak se veškerá práce táhne a že není vše na počkání. Trávily jsme víkendy do půlnoci v dílně. Hodně času nám zabralo řešení nábytku – například otevírání šuplíků, které jsme musely předělávat – nebo přelakování auta. Také jsme zjistily, že v dodávce není ani jeden pravý úhel. Vždy, když bylo potřeba něco vyřešit v zaoblených částech, tak jsme dost často tápaly. Najít někoho, kdo by nám poradil, byl občas celkem oříšek.

V jakých specifických bodech vám tato psychicky i fyzicky náročná výzva pomohla?

I když spolu trávíme hodně času, u tohoto našeho projektu se společně strávený čas několikrát znásobil. Třeba řešení rozdělení práce pro nás bylo nové a to nás hodně naučilo. Samozřejmě se to neobešlo ani bez konfliktů, ale nic hrozného. Dobrou lekcí byla i finanční stránka přestavby, protože ta pro nás byla v mnohém překvapující. Ale myslím, že jsme si z přestavby více odnesly, než ztratily.

Po fyzické stránce jsme se naučily zacházet s různými nástroji, ze kterých jsme měly dříve respekt.

Vzpomínáte rády na trapný a vtipný zážitek během procesu? Nepochybuji o tom, že jich bylo spoustu.

Přesně tak, máme jich snad milion. Nikola třeba přišla v dílně s tím, že má chuť na pivo, a tak jsme jezdily v noci po benzinkách a sháněly. Jindy jsme si dojely úplně špinavé v pracovním a se svářečskými brýlemi na hlavách do McDonaldu. Nemohla chybět ani průběžná dokumentace, takže u pořizování videí jsme se nasmály až až.

Jaké celkové časové rozpětí představuje cesta od zrodu myšlenky do finální podoby?

Myslím, že to bude tak půl roku, ale stále doděláváme detaily. Určitě jsme na začátku počítaly s tím, že to zabere méně času.

Plánujete obytný vůz používat pouze pro vlastní účely, nebo ho plánuje pronajímat zapáleným dobrodruhům toužících po východech a západech slunce z otevřené dodávky?

Chceme ho určitě pronajímat. A do budoucna k němu přibydou určitě další. První cesty budou každopádně naše, ty si vzít nenecháme (smích). Zasloužená odměna po úspěšné a náročné práci.

Tři otázky na téma měsíce: Setkání

Jak často se setkáváte s kreativitou a při jakých příležitostech?

Já často, ráda kreslím, šiji a mám potřebu neustále něco tvořit. Zbylo nám dřevo z přestavby dodávky, tak chci zkusit vyrobit nějaký nábytek. Nikola prý podle svých slov nikdy inspiraci nehledá (smích), v tom jsme velmi odlišné.

S jakými destinacemi se plánujete setkat a seznámit je s campervanem?

Pokud nepočítáme nějaké drobné výlety tady u nás, tak bychom rády vyrazily třeba do Slovinska. Ale rozhodně to nebude naše jediná cesta v obytňáku.

Těšíte na příběhy lidí, kteří si campervan vypůjčí a zažijí s ním nezapomenutelné zážitky?

Určitě! Plánujeme vložit do obytňáku cestovatelský deník, do kterého by lidé zapisovali svoje zážitky a pocity. Těšíme se, až budeme sledovat další příběhy lidí a naší dodávky.  

Instagram Tulachky

Zdroj fotografií: Archiv Kristýny Tulachové

Facebook Comments Box