„Nejsi náhodou příbuzná Copperfielda? Protože jsi mě okouzlila.“
Už skoro před rokem se klasický společenský život, jaký jsme znali, zastavil a určitě nejsem jediná, kterou situace (a nuda) zahnala až do neznámých vod online randění. Zkušenost to byla zajímavá, trochu znepokojující, ale rozhodně ne nudná. O nabyté poznatky (některé z nich bych naprosto upřímně radši nikdy nezískala) se tady s vámi podělím. Spíš se z nich tak trochu vypíšu. Moje duše se pak bude mít líp.
„Jak moc bych vás chtěl líbat…“
Tinder je místo, kam optimismus chodí umřít. Ani rok v roli uživatele mě nepřesvědčil o opaku. Na to, aby tam člověk uspěl (ať už tím berete co chcete), potřebuje víc štěstí, než se zdá. Neříkám, že je to nemožné. Vůbec ne. Jedna z mých nejbližších kamarádek by mě totiž hodně rychle mohla vyvést z omylu (to si tak někdo přijde, v prvních dvou dnech se matchne s klukem a je to). Šance, že na online seznamkách najdete svou životní lásku, je ale dost malá. Nebo to možná jen mluví můj vnitřní cynik – který mimochodem od přihlášení na Tinder rychle vyrostl.
Problém je v tom, že celý koncept online randění je postavený na vzhledu. Polovina lidí ani nečte nějaká bia nebo popisky (občas jsou ale popisky tak bizarní, že je lepší to nečíst). A hezkou fotku dokáže vyfotit snad kdokoliv. Takže můžete někoho naprosto zbožňovat online, ale v reálu byste si o něj ani neopřeli kolo. Když se vám nabídne takovýhle „katalog“ lidí, rozhodujete se hlavně podle nějakých svých ideálů a představ, které pokládáte za důležité. Výška, barva vlasů, oblečení, cokoliv. Jestli pak ale ten člověk nedokáže udržet konverzaci nebo pochopit váš vtip, jsou vám jeho blonďaté vlasy k ničemu.
„Tvoje pusa by mohla být předmětem celého náboženství.“
Kdo chce používat online seznamky, ať už Tinder, Bumble, Badoo nebo třeba Facebook Dating, musí mít dobrý smysl pro humor. Bez toho se neobejdete. Ty zprávy, co občas chodí, jsou totiž dost… zvláštní. „No offense, but you look like you do weed 24/7. Like you are high in every single picture. (Bez urážky, ale vypadáš jako že hulíš 24/7. Jako bys na každý fotce byla zhulená.)“ nebo „Chtěl bych ti ukázat, jak to vypadá, když tě loví panter“ jsou jedny z mých nejoblíbenějších. Jednou mi ale přišel třeba výklad mého jména, jako jeho význam a původ. Kdo by to byl čekal, i na Tinderu se člověk dozví něco nového.
„Hledám holku, pro kterou bych mohl dělat otroka. Jsi přísná?“
Moje zkušenost je sice jenom s mužskou částí existujících profilů, musím vás ale ujistit, že problém je celopopulační. Jen občas koukněte na instagram @laskazinternetu a najdete pěkný bizár i od holek.
„Piš ty chobotnice!“
Po nějaké době už jsem Tinder začala používat spíš jako hru, kam se hrabe Candy crush, nebo jaká hra je zrovna teď v módě. Ono to občas totiž tak vypadá: posouváte lidi doleva nebo doprava, po čase dostanete match. Pak si buď nikdy nenapíšete, jenom vám tam zůstane ten match viset jako nějaká trofej. No a nebo se budete posouvat o levely výš – napíšete si, vyměníte instagramy, domluvíte rande (ke kterému často ani nedojde, protože to jeden z vás zruší pár hodin předem). A pak je tu ten téměř bájný bonusový level, který je vzácný asi tak jako sníh v zimě, kdy se dostanete do vztahu.
„Máš hezký zoubky.“
Jestli ale potřebujete zvýšit sebevědomí, Tinder je místo pro vás. Tak kreativní komplimenty nikde jinde neuslyšíte.
„Opijem se láskou?“
Unpopular opinion: na Tinder si můžete vypěstovat závislost. Ne do takové míry jako na drogy nebo herní automaty, ale nezdravá vazba k téhle aplikaci se vytvořit dá docela jednoduše. Četla jsem kdysi jeden článek, kde to bylo hezky vysvětlené: tím, jak je algoritmus online seznamek nastavený, si může člověk vypěstovat závislost na swipování velmi rychle. Podle toho, kolik lidí vám dává like, vás aplikace „ohodnotí“. Čím víc jste populární, tím víc dozadu vás dává a ostatní musí swipovat hodně dlouho, než vás najdou. Samozřejmě každá aplikace chce, abyste na ní strávili co nejvíc času, takže – když to řeknu úplně na rovinu – ukazuje vám nejdřív ošklivější lidi, abyste hledali co nejdéle.
„Co hledáš na Tinderu?“
Ah, dobrá otázka. Pro začátek možná normální lidi?
Na tenhle dotaz narazíte na sto procent na každé seznamce. Jsem ale přesvědčená, že neexistuje správná odpověď.
„Sex.“
Občas jsou zprávy trochu primitivnější, někomu holt stačí jen jedno slovo. Ale kdo by neocenil takovou úspornost času a místa, že?
Takže, je online randění hlavně o štěstí? Ano, bohužel je. Ale kdo jsem, abyste mě měli poslouchat. Zkusit se má všechno, ne? Třeba zrovna vy štěstí mít budete. Jsem zastáncem toho, aby si každý udělal vlastní názor. Takže se nebojte, co máte ztratit?
