Otvírám si lahev šampusu a raduji se. Už dlouho jsem se netěšila na to, až nějak měsíc zkončí. Nevím, jak u vás, ale mám pocit, že leden trval půl roku. A poslední týden dva měsíce.
Jak zlatavé bublinky naplňují sklenici, nepřeji si už nic jiného než štěstí.
Povím vám jednu zajímavost. Od doby, co má StyleBrunch svá témata měsíce, život se mi vůči nim nějakým pra zvláštním způsobem přizpůsobuje. Nevím, zda-li je to síla sugesce nebo nějaká jiná neviditelná síla, ale na konci každého měsíce, když si přehraji vše, co se událo, teprve pochopím, co to téma měsíce vlastně mělo znamenat a znamenalo.”Co jsme si to na sebe zase vymyslely?”
Po těch pár letech a obzvláště teď po lednu už na to však půjdu od lesa.
Měsíc štěstí.
Minulý týden byl úplněk. S kamarádkou nám to vyšlo akorát na náš vínový dýchánek a tak jsme si rozhodly vyzkoušet měsíční vodu. Vezmete sklenici s vodou a na kus lístečku napíšete počáteční písmeno toho, co si přejete. Lísteček položíte na parapet a postavíte na něj sklenici s vodou. Obojí tak necháte “nabít” měsíčními paprsky. Ráno ji vypijete a myslíte na to, co jste si přáli.
Bylo zataženo a ani jedna z nás si na esoterické rituály nepotrpí. Možná to funguje asi tak, jako StyleBrunch a jeho témata měsíce, tak jako tak si stále přeji pouze jednu věc – štěstí. Všichni ho teď potřebujeme. Někdo více a někdo méně. A víte, jak se to říká, není jisté, zda-li nějaká “magie” existuje, ale pokud něčemu opravdu věříte, stane se to.
A tak připíjím na únor.
A na štěstí.