Tak je to tady… Námi očekávaný rok 2021, kdy se chystáme s těžkým srdcem oprostit od deky, ledničky, notebooku 24/7 a zažít opět takové chvíle, na které jsme byli zvyklí… A jak nám moc chyběly nebo nechyběly, to si pojďme říct narovinu.

Nahoru a dolu

Uplynulý rok se až příliš nesl na můj vkus (možná ne jen na můj) v duchu horské dráhy. Omezování z každého rohu, kam jsem se podívala, strach a nejistota. Ale nebudu jen pesimistická, maturiťák s úspěšnou maturitou byl největší highlight roku a to doslova! Dokonce jsem ještě stihla březnové překročení našich hranic, cestu do Budapešti.

Popravdě musím říct, že mi je už tak trochu nevolno z těch všelijakých zatáček, spádů dolů a zase rychlých a prudkých vzestupů nahoru. I když jsem se snažila/snažím udržovat rovnováhu, ne, že ne.

Nový začátek? Kecy nebo pravda

Naposledy, když moje myšlenky měly chuť dát si oblíbené filozofické okénko, tak jsem se najednou pozastavila a řekla si, jestli ten rok 2021 bude opravdu tak dobrý, jak všichni očekávají a přejí si nebo ne. Noo, když si vzpomenu na ty neurotické řeči z mého okolí, tak se mi zježí všechny chlupy. Něco jako „Bylo toho dost, zasloužíme si lepší rok” nebo „Už mě nebaví to, že nikde nevidím konec”. Ano, dost toho bylo, možná ještě chvíli bude, ale pořád jsme tu taky MY, naše životy, naše myšlení. Rok 2021 bude přesně takový, jaký si ho uděláme, a jak k němu budeme přistupovat, ke všemu, co nám nabídne. Je to univerzální recept na vše. Takže do roku 2021 směle po hlavě!

Konečně šťastni

Na konci prosince jsem vše zakončila vínem v ruce, plným břichem radosti z cukroví, salátu, pohádek a nechyběl ani pravý nefalšovaný úsměv na rtech. Do nového roku vstupuju se stejným úsměvem, akorát si přeju, aby ten úsměv po celý rok nebyl z velké části tak ironický jako doposud, ale skutečný a srdečný. A to vše přeju vám všem, našim čtenářům! Ať je váš rok plný úsměvů, pohody, lásky a radosti z kultury a umění.