Sedím v práci a pokouším se o tvůrčí činnost, což ne vždy jde lusknutím prstu. Vedle počítače mě rozptyluje telefon, který zabliká s kažou příchozí zprávou. Píše mi přítel „Už to víš?“ Zhasínám displej. Nebudu se na to koukat. Najednou další zpráva „Doháje!“ Nemůžu, teď ne. Soustředím se. Otáčím telefon displejem ke stolu. Najednou se z vedlejší místnosti ozve hlasité povzdechnutí. „Kája…“ vyjekne kolega. A v tu chvíli to všechno do sebe zapadne.
Co nesnáším je takové to parazitování na smrti slavných lidí. Takové to když někdo musí umřít, aby si jej lidi začali pořádně vážit. Každý druhý uvědomělý občan na sociální sítě vyvěsí něco uvědomělého. To mě fakt dokáže dostat do varu.
Karel Gott je ale úplně jiná kapitola.
Nejprve začal s výučním listem jako elektromontér. Pak získal nabídku, aby vystupoval v pražských kavárnách s orchestry. A tak to všechno začalo.
Každý v naší zemi ví, kdo je Karel Gott. I malé děti. Všichni.
Ale proč? Proč je pro nás Karel Gott důležitý?
- Ve své písni Trezor představil jak se dělá český rocknroll.
- Ukázal, že soutěž Český Slavík je nuda, protože Mistr je jen jeden.
- Dal soundtrack našim životům již od dětství.
- Ukázal, že nemusíte umět tancovat, ale stačí se o to pokusit, vše zachrání hezký úsměv.
- Byl umělcem a mužem z českého showbiznysu, který si zachoval svou noblesu a zdvořilost. (Což vzhledem k našemu malému českému rybníčku je poměrně vzácné.)
- Dal nám včelku Máju.
- Dal nám včelku Máju v němčině.
- Podmanil si Německo.
- Nikdy neodmítl své fanoušky a i když se snažil působit nenápadně jako návštěvník konzertu, když jsme ho s kamarádkou poprosily, usmál se na nás a vyfotil se s námi.
- Měl skvělý vkus na hudbu – byli jsme oba na stejném konzertě Paula Anky.
- Vše bral s humorem, byl velice inteligentní a zůstal až do konce života skromný.
- Dokázal si v různých scénkách i udělat legraci sám se sebe.
- Dal nám Vánoční večery u Popelky.
- Nebral se příliš vážně.
- Zachoval si svůj elegantní styl.
- Dal nám lady Carneval v bílých kamaších.
- Byl to prostě Božský Kája. Tečka. To mluví za vše.
C’est la vie, tím to končívá a to mě nebaví…
