Nalévám si vodu do skleničky a s úsměvem začínám psát řádky, které se právě chystáte číst. Je tu září a mne začíná nejproduktivnější období z celého roku. Neptejte se mě proč, protože nevím. Občas z toho viním školský systém, kdy jsem v září dávala největší pozor a zbytek roku už pak na tu školu kašlala. Jako by se má motivace vešla pouze do dvou měsíců jakými jsou září a říjen.
Stejně tak se ve mne zakořenil i pocit, že v září jsem nový člověk. Znáte to, když se vrátíte po prázdninách do školy, děláte hrozně tajemné s tím, co se stalo v létě, občas si s kamarády zazpíváte Summer nights jako v Pomádě a dáváte všem najevo, že už nejste tím, kým jste byli v červnu. Je září a jste někdo jiný. Zvykněte si.
Myslím si, že proces nových začátků je velice důležitý a není radno jej prošvihnout. Proto mám hned dva, jedn klasicky s novým rokem, aby se neřeklo, a druhý v září. Každý takový nový začátek je totiž pro mne pomyslným krok vpřed. Chvíli stojíte na místě, rozhlížíte se a zvážíte, kam šlápnete dál a zda-li je to tam bezpečné, pak ten krok uděláte a zase se rozhlížíte.
Po prázdninách je i StyleBrunch někdo jiný, také udělal pomyslný krok dopředu a doufám, že jej na jeho cestě budete i nadále následovat a nenecháte si tak ujít ta další místa, myšlenky a příběhy, které nabídne.
