Bylo to takové ošemetné období, kdy jsem kráčela na tenkém ledě téměř se vším. Především těžké bylo souznění s muži. Každá holka řekne, že se víc kamarádí s klukama a možná to tak fakt je, ale mě by zajíímalo, jak to dělá. Téměř každý můj mužský kamarád dříve či později něco naznačil a akorát jsme z toho měli oba těžkou hlavu.
Chat s mojí kamarádkou, někdy z roku 2014
PJ: Úplně každej. Úplně každej můj kamarád nakonec chtěl být víc než jen kamarád. Proč? Už nemám kamarády. Teď v poslední době žádnýho. Ještě ujde, když si to jenom myslí a neřekne to a třeba jen naznačuje, to se dá dát do friendzone a je klid, ale ten zbytek? Ach bože, když si na to vzpomenu. Ten šmejd si mě vyčíhal, že přej posedíme. Jasně. Jako i ten druhej debil, to bylo pořád mám pro tebe víno, jdeme slavit. Vážně už nevim co dělám špatně.
Eva: Nelez do pasti 😀
PJ: Oni jsou jako pojď bude sranda. Já zase jakože nemám co dělat a nemám peníze tak jo.
Eva: 97%kluků se s tebou nechce jen kamarádit Myslim že gejů sou 3% tak ne už 19 Nějak to vzrostlo
PJ: Každej si dělá coming out aby byl cool. Já udělam coming out, že mám city a třeba lidi budou jako „Whoa ona má city tak to pak nic“ Nebo jsem tak strašně nesnesitelnej člověk? Jakože kluci ve mě aspoň viděj smysl v něčem víc jak kámoši a holky se se mnou nebavěj. Mám jen tři kamarádky a každá je v jiným městě.
Eva: Ne, ale žádnej heterak se nechce jen kamarádit s holkou, pokud neni zadanej a věrnej nebo ta holka neni ošklivá. I když furt doufáš, že ste kámoši, tak se to jednou zvrtne. A pak už to nikdy nebude jako dřív, protože ty debilové jsou jako já mám city a já jsem jako nope.
PJ: Všechny holky kromě nás dvou maj klučičí kámoše.
Eva: Sou ošklivý?
PJ: Se podívej na ty partičky co sou
Eva: Myslíš ty ve kterých se to střídá kdo s kym spí?
PJ: Ne tak třeba Maria, ta má přítele a kamarády
Eva: Když máš přítele tak je to něco jinýho, jsi prostě zadaná, ale když jsi volná, máš to vytetovaný na čele
A tak šel čas. 2015, 2016 a pořád jsem narážela na stejný problémy. Téměř vždy jsem se dostala do pánského kolektivu. Růže mezi trním. Možná jsem to podvědomě tak vždy chtěla.
Dramata spojená s takovým přátelstvím jsou různá, někdy je to jen trapné naznačování, kdy holka ze sebe musí dělat blbou a ntvrdlou, že to nechápe. Nebo já to tak dělám. To druhý je, že ten člověk má tolik odvahy a drzosti to na férovku říct. Je to milý, že se najde upřímný člověk v dnešní době, ale zároveň co, tak co teda s tím budeme dělat? Takže už se jako nechceš kamarádit nebo budeme dělat, jako že jsi nic neřekl?
Momentálně věřím na přátelství mezi mužem a ženou asi jako na jednorožce nebo na mořské panny. Určitě to existuje, ale vidělo to jen pár vyvolených.
Co Vaše zkušenosti? Viděli jste jednorožce? A opravdu nikdy se vás jednorožec nepokusil přesvědčit, že by jste to možná měli dát dohromady? Váážně?
