O čem muži lžou na prvním rande

24. 9. 2018
Petra Jelének

Mám kamarádku, která z nějakého důvodu na prvním rande vždy vzbudí u mužů dojem, že nepije, sportuje a zdravě se stravuje. Opak je pravdou. Na druhou stranu já jsem některá rande absolvovala nenalíčená, aby hned každej věděl, do čeho jde. 

“Uniká ti pointa prvního rande, musíš toho člověka oblnout předtím než se změníš v bestii.” směje se kamarád. 

“Nojo ale představ si, že by se dva seznámili v tom nejhorším a pak by se jen příjemně překvapovali.” snažím se argumentovat. 

“Kolikrát jsi někomu dala šanci potom, co byl nejhorší?” 

“Hm. Člověk samozřejmě musí znát svou míru. Ale když je člověk pak takovej, tak to stejně pak vyjde na povrch a když to ten druhej nevydejchá, rozchod je na cestě, takhle by hned človek od začátku věděl, do čeho jde.” 

S obranou na mou tehdejší teorii, je to vlastně tak trochu způsob, jak jsme začali s mým současným přítelem. Ale o tom jindy a v jiné kategorii.  “Tenhle přístup u chlapa nenajdeš, to je moc přemýšlení. Pro ně je jednodušší někam tě vzít, říct nějaký starý osvědčený fráze a neřešit moc.” směje se kamarádka.


Jaké jsou tedy ty nejčastější a nejobvyklejší lži, které nejspíše uslyšíte?


“Často takhle na rande nechodím.”

Haha. A proto má tinder? 

“Sluší ti to.”

Ačkoliv ti to určitě sluší, tohle je věta, kterou získává čas, když zprocesovává to, jak si tě pamatuje z té opilé noci v baru a jak tě vidí teď, když je střízlivej. 

“Hned na začátku jsem si tě všiml.”

Jup a stejně tak i spoustu dalších holek kolem, ale tahle hláška fakt funguje. 

“Tady jsem poprvý.” nebo “Jsi první holka, kterou jsem sem vzal.”

Kecá. Je to místo, kde si cítí jistě, protože to tu zná a pravděpodobně tu absolvoval všechny svoje rande. 

“Já taky zbožňuju horory.”

Řekne, protože fakt to druhý rande chce absolvovat i když pak nebude v noci spát.

“Rád zkouším nové věci.”

Protože to zní zajímavě, ačkoliv jediné jeho koníčky jsou šlofíky a svačinky, jako ostatně nás všech.

“Jo taky si rád občas přečtu něco zajímavýho.”

Třeba návod od Ikea nábytku nebo obal od chipsů. 

“Normálně mi stačí sklenička, ale tak když už jsme se tu tak sešli.”

Nikdo nechce odhalit svoje alkoholické tendence tak brzo.

a nebo ta druhá skupina

“Ještě jednu skleničku? Jo proč ne, to zvládnu.”

Nezvládne. Už ty dvě skleničky byly hodně a třetí jen tak zpečetí jeho osud zítra nad toaletou. 

“Mám toho teď tolik.”

Aby vypadal důležitě nebo populární. Tolik je ve skutečnosti jen povinnost udělat si večeři a dát si sprchu.

“Nedělej si s tím starosti, já to zaplatím.”

Ačkoliv by mu bodlo, kdyby to bylo na půl. 

“Není mi zima.”

Je. Mu zima.

Dáme Brunch? 

Podpořte nezávislou tvorbu, kvalitní texty. Pozvěte nás na kávu. (1 EUR = cca 25 Kč)

Další

Ženská touha: Mezi posvátným a všedním

Ženská touha: Mezi posvátným a všedním

V jemném světle ranního slunce nás touha učí něco o nás samotných. O našich rituálech. O tom, jak tenká je hranice mezi zbožněním a zničením.¨ Jsou rána, kdy se probudíte s podivným hladem. Ne tím, který vyřeší snídaně. Je to hlad, který sídlí někde hlouběji, v místě,...

Proč slavíme nový rok?

Sedíme v lednu u stolu zavalených zbytky cukroví, s hlavou ještě těžkou od silvestrovského šampaňského, a s podivnou vážností vyhlašujeme: Letos to bude jinak. Letos přestanu jíst sladkosti. Letos začnu cvičit. Letos budu lepší verzí sebe sama. Říkáme to uprostřed...

Možná jste se neztratili. Možná jste se konečně našli.

Možná jste se neztratili. Možná jste se konečně našli.

Jsou chvíle, kdy se život tiše rozpadá.Bez nějakého výrazného výbuchu, bez dramatu. Jen se jednoho dne probudíte a všechno kolem vypadá stejně, ale cosi se změnilo. Káva chutná stejně, tramvaj jede opět ve stejný čas, lidé kolem říkají stejné věty, a přesto to působí,...