O čem muži lžou na prvním rande

24. 9. 2018
Petra Jelének

Mám kamarádku, která z nějakého důvodu na prvním rande vždy vzbudí u mužů dojem, že nepije, sportuje a zdravě se stravuje. Opak je pravdou. Na druhou stranu já jsem některá rande absolvovala nenalíčená, aby hned každej věděl, do čeho jde. 

“Uniká ti pointa prvního rande, musíš toho člověka oblnout předtím než se změníš v bestii.” směje se kamarád. 

“Nojo ale představ si, že by se dva seznámili v tom nejhorším a pak by se jen příjemně překvapovali.” snažím se argumentovat. 

“Kolikrát jsi někomu dala šanci potom, co byl nejhorší?” 

“Hm. Člověk samozřejmě musí znát svou míru. Ale když je člověk pak takovej, tak to stejně pak vyjde na povrch a když to ten druhej nevydejchá, rozchod je na cestě, takhle by hned človek od začátku věděl, do čeho jde.” 

S obranou na mou tehdejší teorii, je to vlastně tak trochu způsob, jak jsme začali s mým současným přítelem. Ale o tom jindy a v jiné kategorii.  “Tenhle přístup u chlapa nenajdeš, to je moc přemýšlení. Pro ně je jednodušší někam tě vzít, říct nějaký starý osvědčený fráze a neřešit moc.” směje se kamarádka.


Jaké jsou tedy ty nejčastější a nejobvyklejší lži, které nejspíše uslyšíte?


“Často takhle na rande nechodím.”

Haha. A proto má tinder? 

“Sluší ti to.”

Ačkoliv ti to určitě sluší, tohle je věta, kterou získává čas, když zprocesovává to, jak si tě pamatuje z té opilé noci v baru a jak tě vidí teď, když je střízlivej. 

“Hned na začátku jsem si tě všiml.”

Jup a stejně tak i spoustu dalších holek kolem, ale tahle hláška fakt funguje. 

“Tady jsem poprvý.” nebo “Jsi první holka, kterou jsem sem vzal.”

Kecá. Je to místo, kde si cítí jistě, protože to tu zná a pravděpodobně tu absolvoval všechny svoje rande. 

“Já taky zbožňuju horory.”

Řekne, protože fakt to druhý rande chce absolvovat i když pak nebude v noci spát.

“Rád zkouším nové věci.”

Protože to zní zajímavě, ačkoliv jediné jeho koníčky jsou šlofíky a svačinky, jako ostatně nás všech.

“Jo taky si rád občas přečtu něco zajímavýho.”

Třeba návod od Ikea nábytku nebo obal od chipsů. 

“Normálně mi stačí sklenička, ale tak když už jsme se tu tak sešli.”

Nikdo nechce odhalit svoje alkoholické tendence tak brzo.

a nebo ta druhá skupina

“Ještě jednu skleničku? Jo proč ne, to zvládnu.”

Nezvládne. Už ty dvě skleničky byly hodně a třetí jen tak zpečetí jeho osud zítra nad toaletou. 

“Mám toho teď tolik.”

Aby vypadal důležitě nebo populární. Tolik je ve skutečnosti jen povinnost udělat si večeři a dát si sprchu.

“Nedělej si s tím starosti, já to zaplatím.”

Ačkoliv by mu bodlo, kdyby to bylo na půl. 

“Není mi zima.”

Je. Mu zima.

Dáme Brunch? 

Podpořte nezávislou tvorbu, kvalitní texty. Pozvěte nás na kávu. (1 EUR = cca 25 Kč)

Další

Máj, lásky čas

Máj, lásky čas

Květen je měsíc, s nímž si asociujeme téma lásky. Od dob Karla Hynka Máchy se toho však mnoho změnilo. Jeho Máj byl pro mě na střední škole velkou srdeční záležitostí. Vždycky jsem v sobě měla asi až příliš velký smysl pro tragično. Zřejmě tedy nikoho nepřekvapí, že...

Kdy člověk pozná, že zrazuje své hodnoty a kdy jen dospívá

Kdy člověk pozná, že zrazuje své hodnoty a kdy jen dospívá

Jsou věci, které o sobě víte. A jsou věci, které o sobě teprve snášíte vědět. Mezi nimi je propast. Ne hluboká, ale mlžná. Taková, přes kterou nevidíte na druhý břeh, dokud na něm nestojíte. A pak se otočíte a nevíte, kdy jste přešli. Nevíte ani zda tam byl most nebo...

Mýtus o nezávazné lásce

Mýtus o nezávazné lásce

aneb proč “situationship” není nic jiného než neupřímný hlad po něčem víc Někde mezi prvním rande bez očekávání a týdenními zmatky typu “tak co teda jsme?“ se zrodil nový kulturní fenomén: nezávazné vztahy. Říká se jim „casual“, „chill“, nebo dokonce „svobodné“. Ale...