Když vás někdo zdroguje a odveze z Prahy do Paříže, kde vás vysadí někde u Seiny, budete chodit podél a přemýšlet. Tak počkat jdu od Karlovejch lázní nebo ke Karlovym lázním? Už budu u Národního divadla? Počkat nebude tu teď Náplavka?
Všichni tu maj skútry nebo motorky a všichni na nich jezdí.
Francouzky mají možná šarm. Možná tu jsou super skvělé kavárny a vládne tu skvělá atmosféra už jenom, když si uvědomíte, že jste v Paříži, ale ty chlapi jsou vážně ošklivý. Zlatý angláni.
Zdejší metro má zvláštní odér. A nevím jestli je to tím stářím a nebo tím močícím černochem támhle.
Když vystojíte 2 hodinovou (když budete mít štěstí) frontu, tak výtah do 2. patra Eiffelovky je za 11,80 Euro, kdežto výlet lodí po Seině bez čekání za 6 Euro. Co je lepší?
Ale když vyfotíte Eiffelovku a fotku dáte na instagram instantně budete mít nespočet srdíček. Protože Eiffelovka je prostě cool.
Umění. Jeďte do Paříže za uměním a budete spokojeni. Jedete-li tam za poznáním Francie jako takové, Paříži se vyhněte.
Irsko
Dálnice z Dublinu do Corku (2. největšího města Irska): Krávy, krávy, pole, krávy, louky, louky, krávy, krávy, pole á tamhle změna! Ovce.
Tráva tam JE zelenější.
Orientační smysl vám je úplně k ničemu. Ulice s barákama tu jsou stejný. Jedna jako druhá.
Zrzavý vlasy a tepláky. Tady si kluka nenajdeš. (Ale oni z tebe budou šílet.)
Irové jsou neuvěřitelně přátelští a milý lidi. Žádnej národ mi nepřirostl tak k srdci.
Whiskey.
Irové mají vynikající paměť. Když se jednou někoho zeptáš na cestu a po měsíci ho potkáš, zeptá se tě, zda-li jsi tenkrát došla dobře.
V centru města se nemůže člověk ztratit, když pochopí systém. Kdykoli zahneš kamkoli na hlavní ulici, jsi ve vedlejší uličce plné Irských pubů, do jednoho zajdeš a popřemýšlíš tam o své cestě, jednou domů dojdeš. Žádnej spěch, jsi přeci v Irsku.
Do práce se nechodí dřív než máš ani na první den. Ředitel se na vás usměje. Chytne vás kolem ramen a se smíchem řekne “Hele je blbý kdybys tu byla dřív než já, chápeš.”
Když už jsme u práce. Průměrně se začíná od 8 ráno, první přestávka na čaj je od 10-11, od 12-13 je oběd a domů se jde ve 3. A pokud jde o pracovní tempo- proboha, nechvátej na nic.
Nikdy. Nikdy nepoužívat logické uvažování. V téhle zemi to tak prostě nefunguje.
Po návratu z Irska budete naštvaní. Lidi v Praze vám najednou přijdou zlý a vy se budete cítit jak malý dítě ztracený uprostřed velkýho uchvátanýho obchoďáku.
Německo
Němci povětšinou umí anglicky, ale nikdy to nepřiznají.
Fakt, že tvoje němčina je mizerná je nenaštve, ale vnitřně je to bolí.
Němci jsou hrdí na to, že jsou Němci. Ale nemají se mezi sebou rádi. Němec z Bamberku si myslí, že je víc než ten z Norimberku a naopak. Plus i ve větším měřítku a skrz na srkz. Ale všichni se shodnou na jednom a to, že nenávidí Berlíňany, protože tam prý údajně žádný skuteční Němci nežijou.
Jižní němec taky nerozumí severnímu němci.
Němci radši pracují přes přestávku na oběd.
Němci nadávají, že pracují, ale přitom je to baví a dělají to rádi a dlouho, do vyčerpání sil.
Jste-li po obědě zvyklí zajít někam i do kavárny a dát si tam kávičku, zapomeňte.
Systém. Ve všem je systém a pořádek. (Představte si, že holku z Česka šoupnou Němci do jejich archivu, kterej je dokonale seřazenej a řeknou “Je tu chaos, prosimtě udělej nějakej systém v tom.” To pak začnete pokukovat po stropě, kam hodil lano a kde se oběsit.)
Největší klubová noc v Coburgu je skvělej zážitek. Diskotéka. Stoupnete si tam a čekáte kdy se to rozjede. Holky třesou zadkama uprostřed parketu a kluci jsou shromážděný kolem dokola podél stěn, objímaj se tam a líbaj se navzájem.
Anglie
Britové jsou milí. Jsou milý a až přespříliš zdvořilí, to ale neznamená, že to je vždycky upřímný.
Britové maj rádi kočky.
Není pravda, že anglická kuchyně je špatná naopak.
Jako my chodíme na čínu, britové milují indické jídlo.
Je větší pravděpodobnost, že tě srazí na silnici cyklista než auto.
Britové nepotřebují žádné přípravky na zplihlé vlasy. Maj svůj speciální vítr, který jim dodá prakticky instantní objem.
Nevíš-li o čem mluvit, mluv o počasí. Tohle moudro určitě pochází z těchto končin a konverzace o počasí vždycky bývají ty nejúspěšnější.
Britové jsou posedlí sluníčkem. Když svítí, všechno jde stranou. I v práci se končí dřív, aby se mohlo jít ven a kavárny doufají, že jim jejich zahrádky neprasknou ve švech.
I když si chcete koupit zapalovač, ukazujete ID.
Ne, vážně. Noční život jedině s ID.
Uvnitř se nekouří. Nikdy a nikde.
Nejlevnější cigarety jsou za Ł10 takže, si každej balí vlastní. I v metru.
Jejich underground je převážně on the ground.
Sever nemá rád jih a nikdo nemá rád Skoty.
Fotbal je tu ten nejdůležitější sport. (Na jihu neřikejte, že fandíte Manchesteru nebo nedostanete najíst a na severu nezmiňujte Arsenal.)
V Londýně je draho i na Brity. Na nás je draho všude.
Neřikej “dude”. Prostě ne. Kamarád by byl mrtvej, kdyby vražedné pohledy skutečně zabíjeli.
Anglická snídaně je mýtus. Na to má čas snad jenom královna. Pokud anglická snídaně zahrnuje cornfleky a čaj pak ano.
Většina britů nikdy nebyla pozvána na čaj ke královně. 🙁
Byla doba, kdy jsem si myslela, že péče o sebe musí být okázalá. Budíky v pět ráno, dvanáctikrokové rutiny péče o pleť, plánovače plné úkolů s barevným kódováním. Byla jsem ale unavená a žádné triky na zvýšení produktivity nemohly napravit hluboké vyčerpání, které se...
Objevte, jak vám neurověda a návyky založené na identitě pomohou přeprogramovat mozek a přirozeně se stát tím, kým máte být. Žijeme ve světě posedlém dokonalým obrazem, kde se heslo "předstírej, dokud se to nestane skutečností" stalo moderní mantrou. Je to lákavé –...
Pocta vůni, formě a pomíjivé kráse – zdobení květinami promění jakýkoliv prostor ve svatyni smyslnosti a klidné vytříbenosti. Zdobit domov květinami znamená vnést do něj divokou něhu přírody – komponovat s barvou, vůní a pocitem. Květiny nejsou nikdy pouhou ozdobou....
