Máme zde takové to klišé s první, druhou a dnes již třetí stránkou ze 365.
Máme zde takové to klišé s tím, jak je jen na nás jaký příběh si napíšeme.
“Dámy a pánové, máme tu pro vás další pohádku. Tentokrát plnou vzpomínek a naděje v dobrý konec. Bude od základů jiná. Bude taková, jaká chcete. A nevíte-li, co chtít, nechte nás, vám to říct.”
Tak si vezmi papír a tužku, dítě, a piš si svá předsevzetí, jak to bude lepší. Ale ve skutečnosti jediné, co se změní bude číslo na datu, které se mění pořád. Ty možná získáš chuť něco dělat, ale hned jak se za tebou zavřou dveře do tvé kanceláře/třídy. Budou tam pořád stejní lidé. Budeš tam stále stejně sedět a předstírat úsilí. Budeš to zase ty a tvé zlé návyky.
V čem je chyba?
“Šťastný nový rok.”
“Všechno nejlepší do nového roku.”
Hejká na vás kde kdo na ulici. Nakolik jsou tato přání upřímná a nakolik slušnost. Slova ztratila svůj smysl a vety svůj význam.
Tak Šťastný nový rok!
P.S. Ne nejsem pesimista, negativista ani cynik.
P.P.S. Možná si dám předsevzetí, že změním svůj úhel pohledu.
P.P.P.S. A protože jsem rebel hned jej poruším.
