10.05.2013

Ačkoli se snažím, nedokážu být nějakým způsobem “organizovaná”. V životě mi vládne chaos a věci, co mám zapsané v diáři se vždy od reality velmi liší. Ale to vše by se zvládnout dalo. Horší je, že neumím vycházet s penězi. Nikdy. A myslím, že už by byl ten nejvyšší čas se to naučit. Nebo byl před několika lety.

To, že jsem s penězi v peněžence vyšla vždy skoro pouze do konce týdne, kdy jsem již v pátek počítala každou korunu, už bylo znamení toho, že bych s tím měla něco dělat. Nemyslete si, já něco dělala. Stanovovala jsem si matematicky limit na každý den, který mohu vyčerpat aby mi vždy zbyla i nějaká rezerva jenže … to byl top ve slevě a bumho “Holt si zítra nic nekoupím.” říkala jsem si vždy, když jsem vycházela z obchodu. Ale druhý den jsem se již načapala jak si kupuji již v pořadí druhé latté a cheesecake k tomu.

V Irsku se to změní. Jako spoustu věcí.
Když se blíží nějaká velká událost vždy je lepší začínat s něčím právě od ní. Takže. Až budu v Irsku začnu na sobě makat. Až budu v Irsku budu víc psát články třeba i do rezervy. Až budu v Irsku začnu šetřit.. Ještě abych nešetřila, když budu muset na měsíc vyjít se sedmi sty eury. Jenom ta představa mě děsila.

A v Irsku mezitím…
Jsem tu již deset dní a za tu dobu by nebylo téměř dne, kdy bych neutrácela. V úterý to bylo 50 euro, ve středu 45, včera kupodivu jen 6 a dnes také 6 (ale to jen díky tomu, že jsem okamžitě z práce letěla domů, protože jinak by to nedopadlo dobře.

Báječný svět shopaholiků.
“Není nic, co by mi udělalo větší radost,” říkám si “než koupit tričko za 4 eura, nebo kalhoty za 10 a boty za 23, košili za 11..” A tak nakupuji vše co tak nesmírně potřebuji a všechny ty výhodné věcičky mě ženou do jedné veliké propasti bez peněz. “Když nám dojdou peníze, tak ani žebrat nebudeme moct jít, protože s tím oblečením, co máme by nám to nikdo nesežral.” smějeme se s kamarádkou. Smutné.
Ale on je tu Primark! Tedy Penneys aneb Primark. A jako naschvál je asi 50 metrů od mé práce.

Co s tím můžu dělat? Do konce měsíce zbývá ještě dní a peníze nepřibývají, ale ubývají. Abych ak vůbec měla na to, dostat se do Čech…
Myslím, že potřebují pomoc.
Nebo alespoň hodně silnou vůli.