aneb možná trochu hippie zamyšlení nad dnešním trendem.
V poslední době se nedá nepovšimnout si toho, že je snad nějakým novým trendem všechno a všechny nenávidět. Asi již nestačím držet krok s dobou nebo jsem se zasekla někdo v šedesátých letech, ale abych byla upřímná zdá se mi to celé postavené na hlavu.
Vládci sociálních sítí.
Sociální sítě jsou skvělé. Firmy na nich můžou stavět svůj marketing a pro nás obyčejné lidi je to nejlepší místo na to, abychom se dozvěděli, co je nového ve světě, u našich přátel a nebo si přečetli něco vtipného.
Jenomže v poslední době, když otevřu twitter nevidím nic než jen fighty a hejty aneb něco na styl „všechny vás nenávidím“ „@blablabla si myslíš, že jsi nejlepší?“.
Facebook už je tedy o něco pestřejší, jelikož tam se k tomu všemu ještě přidávají porno gify 11-ti letých holčiček, přiznání a setrvávající meme.
Kdepak. Na sociálních sítích už nejde o to, vyjádřit svůj postoj (jako ostatně vůbec v naší současné společnosti), ale o to hejtovat všechno a všechny a bát pak ten nejlepší a nejpopulárnější.Proč je to nezbytně nutné?Ačkoli nad tím občas přestává rozum stát, odpověď je tak jednoduchá. Nic nespojí dva lidi tak, jako jeden nepřítel. Sdílená nenávist. A ne jen dva lidi, ale celý dav.
My se nemáme rádi, ale nenávidíme stejný lidi.
Koneckonců, když to hodně přeženeme na tom celém byla postavena i politika Hitlera. Dal lidem nepřítele, nenávist k bohatým židům a oni ho následovali.
V sedmdesátých letech přišla po válce éra lásky, unikání z reality, míru. Všichni měli všechny rádi. Každý známe květinové děti a hippies. Dnes se k tomu svým způsobem navracíme stylem ála hipstr s jedinou (ačkoli možná celkem zásadní) výjimkou nejde o to všechny milovat, ale stmelit se pomocí nenávisti. A společnot se rozděluje do táborů na způsob my máme rádi tohle a nemáme rádi ty, co to nemají rádi a my nemáme rádi ty, co to mají rádi. Do sebe!
A teď jsem tu já, která hejtuje ty, co neustále něco hejtují, dělá to ze mě hejtra?
