Na první pohled vypadá jako mutantní plyšák z lesa, který by měl strašit děti v pohádkách o perníkové chaloupce. Špičaté uši, devět zubů, oči velikosti půlky obličeje – prostě stvoření, u kterého se vám obočí reflexivně zvedne do tvaru „co to sakra je?“. A přesto: čím déle se díváte, tím víc vám připadá roztomilejší. A tak nějak potřebujete jednoho mít.
Řeč je o Labubu. Hračce, která už dávno není jen hračka. V Bangkoku jí letiště vystrojilo vítací ceremoniál, v Londýně kvůli ní policie řešila chaos na ulici a v Pekingu se její více než metrová socha vydražila za 1,08 milionu jüanů (150 000 USD). Fronty se táhnou přes noc, sekundární trh šíleně bobtná a Instagram se plní fotkami s touhle chlupatou obludkou, která se stala globálním symbolem něčeho mnohem většího: touhy po malých radostech v časech velké nejistoty.
Labubu je lipstick effect v praxi. Drobné, dostupné, vizuálně fotogenické objekty fungují jako emoční anestetikum – něco, co nám dovolí přežít realitu plnou ekonomické turbulence a kulturní únavy. Ale za touhle hračkou se skrývá víc než sentiment: je to symptom nové éry čínské soft power, změny spotřebitelské logiky a generační touhy po rituálech, které mají víc společného s komunitou než s produktem.
Původ a geneze: z pohádky do globální ekonomiky
Za každou virální hračkou se obvykle skrývá mnohem víc než náhoda. V případě Labubu je to jméno Kasing Lung, hongkongský ilustrátor, který v roce 2015 představil postavičky z řady The Monsters, inspirované severským folklórem. Labubu je díky svému vzhledu nejikoničtější člen této série. Další postavy jako Mokoko, Zimomo, Spooky nebo Pato také patří do stejného světa.
Poprvé se figurky Labubu objevily v roce 2015 u vydavatele How2Work. Teprve v roce 2019 se díky spolupráci s čínským distributorem Pop Mart staly globálním komerčním fenoménem. Dnes existuje přes 300 různých verzí Labubu od malých vinylových figurek po rozsáhlé charmy
POP MART, firma, která stojí za komerčním úspěchem Labubu, není žádný začínající startup, jak by se mohlo zdát. Funguje už víc než 15 let a systematicky vyvíjí vlastní IP – postavičky, které nejsou jen merchandisingem, ale celé univerzumem s vlastním příběhem a komunitou fanoušků. Kromě Labubu má na kontě třeba populární Molly, která příští rok oslaví dvacáté narozeniny.
Labubu sám se stal průlomem právě proto, že rozbíjí zažité kategorie roztomilosti. Není to ani typická kawaii figurka, ani maskot korporátní značky. Je to cosi mezi – měkký plyšák s rebelskou aurou. Přesně to, co generace Z potřebuje: připomínku dětství, ale s nádechem ironie a grotesky.
Když se v roce 2016 začaly objevovat první figurky v limitovaných sériích, ještě nikdo netušil, že se z nich stane objekt aukcí a sociálních hysterií. O devět let později už Labubu není jen jednou z postav série The Monsters, je to tvář celé kulturní vlny, která redefinuje, co dnes znamená “roztomilé”.
Aukce, dropy a virální úspěch
Labubu se dnes neprodává. On se dobývá. V červnu 2025 se na pekingské aukci Yongle vydražil unikátní mint zelený kousek vysoký přes metr za 1,08 milionu jüanů (150 tisíc dolarů). O pár minut později padla kladívka i nad hnědou edicí z limitované série patnácti kusů. Cena: 820 tisíc jüanů. Identita kupců se nikdy nezveřejnila, což dodalo celé scéně ještě větší punc záhady a luxusu.
Ale to je jen vrchol ledovce. Labubu se stal pravidelným účastníkem globálních retailových hysterií. V Bangkoku ho na letišti přivítali s ceremonií jako celebritu a udělili mu titul Amazing Thailand Experience Explorer. V Las Vegas stáli fanoušci frontu od půlnoci do sedmé ranní, aby si vyzvedli lístek na koupi. V Londýně musely obchody některé edice stáhnout ze stojanů, protože situace přerůstala v chaos.
Speciální edice se dnes prodávají za částky, které připomínají spíš limitované kousky z módních domů než hračku. Purpurová Milan Fashion Week edice stojí na čínských platformách přes 12 tisíc jüanů. Vans kolaborace překročila hranici 28 tisíc. A sekundární trh už dávno funguje jako paralelní burza, kde ceny raketově stoupají během hodin.
Labubu se tak proměnil z hračky v investiční artikl. Před očima sledujeme fenomén, kdy se malé objekty stávají novým jazykem statusu. Neznamenají jen kouzelný suvenýr, ale emocionálně nabitý token. A čím nedostupnější, tím lákavější.
Lipstick effect a feel-good economy
Když ekonomika zpomalí a velké nákupy působí příliš riskantně, lidé hledají malé předměty, které jim dají pocit luxusu a radosti. Ekonomové tomu říkají „lipstick effect“. V dobách krize rostou prodeje rtěnek, parfémů nebo drobných doplňků. Malý objekt dokáže psychologicky nahradit velký sen.
Labubu přesně zapadá do této logiky. Figurky a charmy za pár stovek nebo tisíc korun fungují jako dostupná dávka emocí. Dají se snadno sdílet na sociálních sítích, připnout na kabelku nebo postavit na pracovní stůl. Jsou viditelné, zábavné a nenesou riziko finančního kolapsu.
V Číně se o tomto trendu mluví jako o „feel-good economy“. Podle analýzy agentury Soul App více než 40 procent mladých spotřebitelů preferuje produkty s emocionální hodnotou před čistě funkčními. Další průzkumy ukazují, že velká část lidí vnímajících ekonomický tlak investuje spíše do drobných radostí: květin, kosmetiky, figurek nebo hobby kurzů. Tyto nákupy nejsou jen hedonismus, ale i strategie, jak získat pocit stability a seberozvoje v časech nejistoty.
Labubu tak není jen plyšová obluda, ale také barometr nálad generace. Funguje jako malý talisman, který spojuje emoci, kulturu a vlastní identitu. Kupující tím nevědomky říkají: nepotřebuji si teď koupit nový byt, ale chci něco, co mi zvedne náladu a připomene, že i drobnosti mohou mít velký význam.
Fronta jako zážitek
Labubu není jen o samotném produktu. Stejně důležitý je i způsob, jakým se k němu dostáváte. Generace, která vyrostla v prostředí okamžité dostupnosti, si paradoxně našla zalíbení v něčem, co jejich rodičům připomíná šedivé fronty na banány. Čekání se stalo součástí zážitku.
Mladí lidé nepotřebují stát frontu, protože by jinak nic nesehnali. Dnes se dá všechno koupit během několika kliknutí. Ale právě proto se fronta stává atraktivní. Je to fyzický rituál v digitálním světě, příležitost potkat lidi se stejným zájmem, vytvořit komunitu, natočit video a sdílet ho. Fronta se mění v obsah.
U Supreme je to součást DNA značky. Harry Styles při otevření své značky Pleasing nechal fanoušky čekat před obchody a fronta byla hlavní kulisou celé kampaně. Louis Vuitton se s Murakamim nebál navrhnout obchod, kde čekání bylo součástí scénáře. Labubu do této logiky zapadl okamžitě. V Las Vegas se lidé řadili od půlnoci, aby v deset dopoledne dostali lístek na koupi. V Londýně musela policie řešit tlačenice.
Fronta v tomto smyslu není překážka. Je to happening. Čekání se proměňuje v hru, v gamifikovaný proces nakupování, kde zážitek často převáží nad samotným předmětem. A právě proto je Labubu symbolem nové éry spotřebního chování. Je to produkt, který nás nutí zpomalit, stát bok po boku s ostatními a sdílet ten nejstarší možný retailový zážitek. Čekání.
Čínská soft power a kulturní export
Labubu není jen hračka. Je to vlajková loď celé nové vlny čínské kulturní produkce, která se už neprezentuje jako levná kopie Západu, ale jako originální obsah. POP MART ještě před deseti lety stavěl hlavně na licencovaných zahraničních postavách. Dnes patří jeho vlastní IP mezi nejvýdělečnější na trhu. Čtyři značky generují ročně přes miliardu jüanů. Třináct dalších překračuje hranici sto milionů.
Tento obrat není náhodný. Čína si uvědomila, že její největší výhoda není jen výrobní kapacita, ale schopnost vyvíjet vlastní kulturní produkty, které rezonují s globálním publikem. Labubu v Thajsku dostává outfit v barvách místní kultury. V Japonsku se objevuje v kontextech, které navazují na tamní vizuální tradici. V USA se stylizuje do role rebela. Tato chameleonská schopnost ukazuje, že čínská IP už není exportem bezduchých figurek, ale nástrojem kulturní diplomacie.
Zároveň tu funguje i tvrdá ekonomika. Čína je stále největším výrobcem hraček na světě. Má logistiku, dodavatelské řetězce a technologie, které zvládají obrovské objemy i bleskové reakce na poptávku. POP MART tak dokáže v řádu týdnů navrhnout, vyrobit, zabalit a distribuovat produkt po celém světě. To je kombinace, kterou konkurence v Japonsku, Koreji ani USA nemá.
Labubu se proto stal symbolem posunu od sloganu „Made in China“ k „Created by China“. Už to není jen továrna světa. Je to kulturní tvůrce, který si dokáže hrát na globální šachovnici. A největší síla je v tom, že se na rozdíl od filmů nebo seriálů nemusí překládat. Úsměv s devíti zuby je univerzální jazyk.
Mikro luxus a vizuální jazyk charmů
Malý je teď velký. Bag charms, tedy figurky, přívěsky a plyšové potvůrky, nejsou jen dětskou nostalgií. Jde o micro trend, který v roce 2025 nabírá neuvěřitelnou rychlost. Za poslední rok vzrostl zájem o ně ve vyhledávání Google o 168 procent, na Pinterestu dokonce o 700 procent a prodeje u značek na platformě JOOR stouply dvanáctinásobně. Počet prodaných kusů se zvýšil sedmnáctkrát.
Tyto charm doplňky nejsou jen ozdobou kabelky. Jsou vizuálním mikro příběhem. Vyprávějí o tom, kdo jsme, co máme rádi a jaký máme humor. Fashion psycholožka Jennifer Heinen vysvětluje, že charmová kultura souvisí s teorií sebevyjádření. U generací Z a Alpha se charm stal vizuálním jazykem nálady, hodnot a subkulturních kódů.
Fenomén je globální. Business Insider popisuje bag charms jako „emoji v realitě“. Veřejně ukazují, na čem lidem záleží, a to od hraček až po digitální přívěšky. The Guardian k tomu dodává, že mini doplňky přinášejí v nejistých dobách pocit jistoty a hmatatelné radosti. Malý předmět nese velkou emocionální tíhu.
Trend potvrzují i módní domy. Miu Miu, Fendi, Coach nebo Loewe už charms zakomponovaly do přehlídek a kolekcí. Pro značky jde o chytrou kombinaci dostupnosti a vizuálního dramatu.
Charm už tedy není jen ozdoba. Je to jazyk. Je to pocit. Je to malý luxus s velkým emocionálním dopadem.
Budoucnost od plastu k heirloom collectibles
Labubu a celá kultura charmů ukazují, že malé předměty dokážou nést velkou tíhu. Zatím jde převážně o plast, textil nebo levnější slitiny. Ale logika trendu naznačuje posun k něčemu trvalejšímu. Podobně jako se hravá bižuterie v devadesátých letech transformovala do kategorie fine jewellery, i charms mohou získat podobu, která je nejen zábavná, ale i investičně hodnotná.
Analytici trhu s luxusem už naznačují, že „nový mikro luxus“ nemusí být jen o dostupnosti, ale i o dlouhodobé hodnotě. V sektoru šperků se tento posun už děje. Vznikají hravé kousky v podobě hamburgerů, Lego kostek nebo postaviček, které jsou ale vyrobené z 18karátového zlata a drahých kamenů. Výzkum Bain & Company ukazuje, že právě kategorie šperků je v posledních letech jednou z mála oblastí luxusu, která stabilně roste i v dobách ekonomické nejistoty. V roce 2023 dosáhla globální hodnota luxusních šperků 28 miliard eur a trend pokračuje směrem nahoru (bain.com).
Pokud se tato logika přenese na charm trh, můžeme očekávat vrstvený ekosystém. Vedle plastových figurek za 20 dolarů se mohou objevit limitované edice za tisíce. Malé, sentimentální, ale vyrobené z drahých materiálů. Takové kousky by se pak neprodávaly jen jako hračka, ale jako sběratelský artefakt s hodnotou podobnou hodinkám nebo vzácným sneakerům.
To by zároveň otevřelo cestu k novému typu sekundárního trhu. Místo rychlého přeprodeje by šlo o kurátorský sběratelský svět, kde rozhoduje původ, limitovanost a řemeslné provedení. To je scénář, který už známe z hodinek, šperků nebo limitovaných uměleckých děl. A právě zde se může rozhodnout, jestli Labubu zůstane jen memem, nebo se promění v kulturní ikonu s dlouhodobým dědictvím.
Co nám Labubu říká o nás
Labubu je zrcadlo. Na jedné straně plyšová obluda, na té druhé společenský barometr. Ukazuje, že i generace, která má veškerý komfort na dosah displeje, potřebuje něco, co je fyzické, nedostatkové a sdílené.
Labubu odhaluje logiku současného luxusu. Už to není o kabelce za statisíce, ale o detailech, které nesou příběh. Malý charm se stal novým statusem. Je to vizuální kód, který rozumí jen ti, kdo jsou uvnitř. Je to inside joke převedený do designu.
Labubu také odráží změnu v tom, jak chápeme nákup. Už to není transakce, ale rituál. Fronta je zážitek, drobný objekt je talisman, fotka na Instagramu je důkaz. Konzum se změnil v performanci, kde produkt je jen spouštěč.
A nakonec tu je ještě jedna vrstva. Labubu je symbolem toho, že čínská kultura už není jen továrnou světa. Je to tvůrčí hráč, který dokáže vytvořit globální ikonu. Elf se zuby tak připomíná, že kulturní moc se dnes nevydobývá jen filmy a hudbou, ale i tím, co nosíme na kabelce.
Takže co nám říká Labubu o nás? Že v době nejistot toužíme po malých radostech. Že jsme ochotni stát hodiny ve frontě, i když máme vše na dosah mobilu. Že luxus se smrskl do talismanů, které jsou víc o pocitu než o ceně. A že svět se může změnit i díky obludce, která se směje devíti zuby.
