Bohyně jara napříč kulturami

Zveřejněno 7. 3. 2025

Jaro, období znovuzrození a rozkvětu, bylo od pradávna spojováno s ženskými božstvy. Tyto bohyně, ztělesňující plodnost a obnovu života, hrály zásadní roli v mnoha kulturách světa. Pojďme se podívat na nejvýznamnější jarní bohyně a jejich odkaz v různých civilizacích.

Persefoné – řecká vládkyně podsvětí a symbolika návratu

V řecké mytologii představuje Persefoné, dcera bohyně úrody Démétér, samotnou podstatu jara. Její příběh vypráví o únosu bohem podsvětí Hádem a následné dohodě, podle které tráví část roku v podsvětí a část na zemi. Když se Persefoné vrací na jaře ke své matce, příroda se probouzí a vzkvétá, zatímco během jejího pobytu v podsvětí nastává zima a příroda usíná.

Tento cyklus zřetelně odráží koloběh ročních období. Staří Řekové pořádali na počest Persefoné a Démétér slavnosti zvané Eleusinská mystéria, při kterých oslavovali návrat bohyně a s ní i jara.

Ēostre – germánská bohyně úsvitu a plodnosti

Od této bohyně pochází anglický název Velikonoc – Easter. Ēostre byla uctívána germánskými kmeny jako bohyně úsvitu, jara a plodnosti. Její svátek se slavil během jarní rovnodennosti a byl spojen s oslavami nového života a úrodnosti.

S Ēostre se pojí i symbolika zajíce a vajec, které dodnes představují tradiční velikonoční symboly v mnoha zemích. Tyto symboly zdůrazňují plodnost a znovuzrození, které bohyně ztělesňovala.

Vesna – slovanská ochránkyně jara a mládí

Ve slovanské mytologii byla Vesna bohyní jara a mládí. Její jméno se v některých slovanských jazycích dochovalo jako označení pro jaro. Vesna byla zobrazována jako krásná mladá dívka s květinovým věncem, která přináší teplo, květy a nový život po dlouhé zimě.

Slované vítali příchod Vesny rozmanitými obřady a písněmi, zapalováním ohňů a vynášením Morany, symbolu zimy a smrti. Tyto tradice přetrvaly v mnoha slovanských zemích dodnes v podobě vynášení „Moreny“ či „Smrtky“ a vítání jara.

Ostara – severská bohyně nového začátku

V severské tradici byla Ostara bohyní spojenou s jarem, plodností a novými začátky. Její svátek se slavil během jarní rovnodennosti a byl časem oslav, kdy lidé děkovali za návrat slunce a tepla po dlouhé zimě.

S Ostarou se pojí i tradice barvení vajec jako symbolu nového života a růstu. Některé zdroje naznačují, že jméno této bohyně má společný základ s germánskou Ēostre, což podtrhuje vzájemné vlivy mezi těmito kulturami.

Sórja – hinduistická bohyně úsvitu a jarní obnovy

V hinduistické tradici je Sórja bohyní úsvitu a jarního probuzení. Je uctívána během svátku Vasant Pančamí, který oznamuje příchod jara. Při těchto oslavách oblékají věřící žluté oblečení symbolizující hořčičné květy, které v tomto období rozkvétají, a provádějí obřady k uctění bohyně.

Bríd – keltská ochránkyně ohně a nového života

Keltská bohyně Bríd (později christianizovaná jako svatá Brigita) byla spojována s ohněm, léčením a plodností. Její svátek Imbolc, slavený 1. února, označoval začátek jara v keltském kalendáři a byl spojen s očistou a novým začátkem.

Bríd byla vzývána pro ochranu hospodářských zvířat a pomoc při porodu, což odráží její spojení s novým životem a počátkem růstového období.

Společné rysy bohyň jara

Napříč různými kulturami můžeme pozorovat pozoruhodné podobnosti v zobrazení a uctívání jarních bohyň. Téměř všechny jsou spojovány s:

  • Obnovením a znovuzrozením
  • Plodností a úrodností
  • Světlem a teplem
  • Mládím a krásou
  • Cyklickým návratem

Tyto společné rysy ukazují, jak zásadní bylo jaro pro naše předky, kteří byli existenčně závislí na úrodě a příznivém počasí.

Odkaz bohyň jara v současnosti

Ačkoliv většina těchto bohyň již není uctívána v původním náboženském kontextu, jejich odkaz žije dál v jarních tradicích a svátcích po celém světě. Velikonoční symboly, pálení čarodějnic, jarní rovnodennostní oslavy a mnoho dalších tradic má kořeny právě v uctívání těchto bohyň.

Tyto tradice nám připomínají hluboký vztah našich předků k přírodním cyklům a jejich vděčnost za návrat tepla a života po zimě. I v dnešní době, kdy již nejsme tolik závislí na rozmarech přírody, stále cítíme radost z příchodu jara a návratu života do přírody – což je odkaz, který nám zanechaly právě tyto dávné bohyně jara.

Milostná poezie jako forma společenského protestu

Milostná poezie jako forma společenského protestu

Zdánlivě nevinný milostný verš dokáže otřást základy společnosti. Historie nám ukazuje, že právě pod rouškou milostné poezie se často skrývala nejostřejší kritika společenských poměrů, náboženských dogmat či politického útlaku. Milostná slova, která zahřejí srdce,...

Metamorfózy pražských kaváren: Prostory mezi časem

Metamorfózy pražských kaváren: Prostory mezi časem

Existují místa, kde se čas zpomaluje na rychlost porcelánového šálku dotýkajícího se podšálku. Kde vůně čerstvě mleté kávy vytváří časové portály mezi stoletími. Právě taková jsou pražská zákoutí s kavárenskou duší, která se přelévají mezi minulostí a současností....

Nejočekávanější knihy roku 2025

Nejočekávanější knihy roku 2025

Co si přečteme (nebo aspoň dáme na Instagram) Nový rok je tu a s ním i nové výmluvy, proč jsme ještě nedočetli všechny knihy z loňska. Ale kdo by se ohlížel zpět, když před námi leží tolik lákavých literárních dobrodružství? Rok 2025 slibuje být rokem, kdy budeme...