V pořadí 14. ročník celorepublikového festivalu Den architektury opět pozve na stovky akcí ve více jak 120 městech a obcích po celé České republice i na Slovensku. Od pátku 27. září do čtvrtka 3. října 2024 bude jeho nabitý program objevovat zapomenutá a opomíjená místa nebo naopak představovat notoricky známé stavby z nových úhlů pohledu. Letošním festivalovým mottem je „Proces proměny“, kterým tak mimo jiné odkazuje na 100. výročí úmrtí Franze Kafky. Festival připomene nejen stavby spojené s tímto autorem, ale pozve i na místa s kafkovskou atmosférou nebo související s literaturou. Další z programových sekcí budou věnovány například tvorbě architektů Josefa Fanty, Františka Maxmiliána Kaňky nebo Karla Hubáčka, jejichž výročí si letos připomínáme, a sdružení SIAL. Program neopomene ani nejnovější stavby
či inspirativní rekonstrukce. Dalším z témat tohoto ročníku je krajinářská architektura. V pestré programové mozaice mohou zájemci vybírat z exkurzí do běžně nepřístupných budov, architektonických procházek s poutavým výkladem odborníků na dané téma, cyklovyjížděk, přednášek, ale i divadelních představení, koncertů a celé řady dalších akcí.
Současně se Dnem architektury se i letos uskuteční festival Film a architektura. Pořadatelem obou festivalů je spolek Kruh. Program je tradičně zdarma, na některé akce je však potřeba předchozí registrace. Doprovodný program je v některých případech zpoplatněn. Akce festivalu Den architektury jsou realizovány ve spolupráci s místními spolky a architekty. Více informací bude průběžně zveřejňováno na www.denarchitektury.cz.
Den architektury každoročně sází na pestrý výběr témat. „Naším cílem je nabídnout návštěvníkům bez rozdílu věku pečlivě vybrané akce, na kterých mohou objevovat často přehlížená místa nebo vnímat architekturu v širším kontextu, a to vždy s odborným výkladem. Snažíme se i poukázat na význam veřejného prostoru a krajinářské architektury související
s klimatickými změnami,” dodává Marcela Steinbachová, ředitelka Dne architektury a zakladatelka spolku Kruh. V programu se pravidelně odrážejí výročí výrazných osobností na poli architektury i zásadních staveb. Letos poprvé festival propojí obor architektury a literatury, a to díky významnému jubileu 100 let od úmrtí Franze Kafky (1883–1924). Právě osobnost a dílo spisovatele, který je považován za jednoho z nejvlivnějších literátů 20. století, je inspirací pro dramaturgii a programovou skladbu hlavní sekce. Z názvů jeho knih vychází také podtitul letošního ročníku „Proces proměny“, který v kontextu architektury, vývoje města a veřejného prostoru nabývá nejrůznějších významů. Ve festivalové nabídce tak najdeme například procházku po stopách Franze Kafky nejen v Praze, ale i v Mariánských Lázních, návštěvu Špindlerova Mlýna, kde Kafka začal psát knihu Zámek, nebo procházku po stopách Mileny Jesenské v Praze. Další z akcí pozvou na místa s kafkovskou atmosférou. Mimo jiné bude možné zavítat do unikátní strojové kartotéky z roku 1936 ve funkcionalistické budově České správy sociálního zabezpečení v Praze, byrokratického komplexu ředitelství Pozemních staveb v Pardubicích, nebo se vydat na procházku po brněnských periferiích či po expresionistické architektuře v Opavě. V nabídce nechybí ani nejrůznější akce spojené s literaturou, uskuteční se například prohlídky po veřejně nepřístupných prostorách pražského Klementina, procházky po Znojmě se spisovatelem Petrem Šestákem nebo po Smíchovském nádraží a jeho okolí s básníkem a prozaikem Petrem Borkovcem. V hledáčku má festival i německé a židovské architekty a Kafkovy současníky, kteří ovlivnili dnešní podobu českých měst, stejně jako Kafka ovlivnil českou literaturu a kulturu, a to nejen v Praze, ale i dalších městech v ČR.
Další výraznou programovou linií je architektura jednoho z nejuznávanějších československých architektů Karla Hubáčka (1924–2011), jehož 100. výročí narození si letos připomínáme. Vedle ikonického televizního vysílače a hotelu na Ještědu festival připomene i jeho další realizace, například kino Máj v Doksech, Malé divadlo a rodinný montovaný dům v Liberci nebo dům kultury v Teplicích. Pozornost bude věnována také jeho spolupracovníkům ve Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL) a festivalové kroky tak povedou například do České Lípy do obchodního domu Uran od Emila Přikryla nebo kulturního domu Crystal od Jiřího Suchomela. V Brně a v Liberci pak bude například promítnut film z produkce Paměti národa Maják Karel Hubáček.
Další z osobností, kterou Den architektury připomene, je Josef Fanta (1856–1954), od jehož úmrtí letos uplynulo 70 let. Vedle historické budovy pražského hlavního nádraží najdeme v programu například prohlídku Ondřejovské hvězdárny nebo komentovanou procházku po jeho vilách v Poděbradech. Den architektury připomene v letošním roce i dílo významného pozdně barokního stavitele a architekta Františka Maxmiliána Kaňky (1674–1766), který se narodil před 350 lety. Na festivalové mapě nechybí zámky Jemniště, Karlova Koruna, Krásný Dvůr nebo Loučeň či kostely sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře a Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem.
Paralelně se Dnem architektury proběhne opět jeho sesterský festival Film a architektura, který se od 26. září do 1. října uskuteční Praze, Brně a dvou desítkách dalších měst. Letošní ročník zamíří do kin s podtitulem “Divnosti a jinakosti” a zaměří se jak na atypické stavby a neobvyklá zákoutí, tak i netradiční filmová zpracování nebo i absurdní spojení. V programu festival neopomene ani významné osobnosti architektury, jako jsou Mies van der Rohe, Balkrishna Doshi, Rem Koolhaas, Sigurd Lewerentz či Álvaro Siza Vieira.
