Mám v telefonu tolik fotek svého zadku…
Některé z nich jsou sotva sexy – některé jsou spíše „lékařské akty“, což jsou fotky, na kterých si prohlížíte těžko viditelné modřiny; některé jsou zkroucený zadek v džínách, pořízený v zápalu okamžiku, když si zkoušíte skvělé džíny.
Mám tyhle fotky v telefonu, protože je hezké občas vidět vlastní zadek! Častěji se dívám na svůj obličej nebo na své nohy nebo na vás, víte? Takže podle toho, jakou mám náladu, je to aspoň zajímavá změna prostředí. Ale tyhle fotky zůstávají v mém telefonu a nikdy nespatří světlo světa.
Ne že by fotky mého zadku musely spatřit světlo světa. Můj skutečný zadek se k tomu dostane jen při zvláštních příležitostech. A přes všechny mé instagramové sklony jsem stále celkem stydlivá osoba. Jednou za čas by se však takový portrét s krásným pozadím mohl podařit. Možná jde o fotografii úplně nevinnou a s nádechem humoru. Možná mám nad hlavou duhu, proto stojím a dívám se směrem od kamarádky, která mě fotí. Možná jsem v opravdu skvělých plavkách, které jsem si koupila – nebudu vám lhát – protože jsem doufala, že v nich budu debutovat na sociálních sítích. Právě o takové fotce bych dnes ráda mluvila. O fotce, kterou bych mohla dát na Instagram, kdybych žila v alternativním vesmíru, ale protože žiju v tomto vesmíru, tak to neudělám. Je to škoda, ale možná také, je to prostě normální věc.
Tady je seznam některých dalších fotek, které na instagram nikdy nepostnu.
Říkám si, že když nemůžu ukázat, můžu aspoň říct.
- Selfie, kde jsem měla neobvykle skvělé osvětlení a cítila se sebevědomě, takže jsem udělala takový sexy úšklebek.
Pokaždé se zbaběle vysmeknu, obvykle na poslední chvíli, těsně předtím, než se chystám udělat něco nesmělého, třeba ji zveřejnit bez popisku (umíte si to představit). Je to prostě taková moje Tvář, víte? - Selfie, na které vypadám dost kocovinově a nechutně a málem jsem ji zveřejnila ve chvíli, kdy mi bylo naproto fuk.
Vždycky se rozhodnu, že to neudělám, nejspíš pro dobro věci, a nakonec ji místo toho pošlu kamarádům. Tohle vřele doporučuju. Mají tendenci odpovídat zpátky fotkami, na kterých jsou sami v podobné situaci. Nakonec se zasmějete a navzájem si připomenete, že se máte hydratovat. Navíc je to něco skvělého, k čemu se můžete vrátit, kdyby vám ve středu začalo být smutno. - Skupinová fotka, na které se mi líbí, jak vypadám, ale mým kamarádům se nelíbí, jak vypadají oni, takže jsem se řídila skupinovým konsenzem a zveřejnila univerzálně lichotivější fotku.
To je cena, kterou platíte za přátelství. Tyhle mám tendenci vytisknout a dát babičce. - Skupinová fotka, na které vypadám příšerně, ale všichni mí přátelé vypadali lépe.
Ráda bych se omluvila své vyvolené rodině za těch pár případů, kdy jsem se vydala touto cestou. Bylo to sobecké, a i když si myslím, že bych to udělala znovu, dávám vám volnou ruku, abyste zveřejnili tu, kde vypadáte jako celebrity a já jako překvapený mořský ježek. - Fotografie, nad kterou jsem strávila strašně, strašně moc času kreslení v Instagram Stories, a pak mi později přišlo divné, že jsem strávila tolik času kreslením falešného ostrova kolem sebe v pozadí.
Velký případ „měla bych se naučit méně se starat o to, co si myslí ostatní, protože kreslení na Instagram Story je umělecká forma, kterou je třeba respektovat“. Někdy příště. - Obrázek, ke kterému jsem nedokázala vymyslet popisek, a tak jsem na něj zapomněla.
Meh, nikdy o nic nešlo. Pokud fotka závisela na popisku, aby fungovala, nejspíš vůbec nestála za zveřejnění. Pokud se později objeví skvělý popisek, vždycky najdu fotku, která se k vtipu hodí. - Všech 23456789 fotek psa nebo kocoura
Rozhodně tu veřejnost připravuji o pár dobrých věcí, ale na druhou stranu, co kdybych tím kocoura uvrhla do trapné situace, kdy jej bez jeho souhlasu zveřejňuji na sociálních sítích? - Kýčovitý příspěvek s přáním všeho nejlepšího k narozeninám mých nejlepších přátel.
Oni to pochopí. Tohle už je příliš stresující! Nezvládám ten tlak!