#akce  #divadlo 

Divadlo odnepaměti stálo v centru kulturního a společenského dění. Dokáže rychle reagovat a zobrazovat věci v jiném světle. I nyní můžeme v pražských divadlech najít nespočet her, které určitým způsobem reflektují společnost – ať už současnou, nebo v historii.

Divadlo jako obraz společnosti

Pýcha a předsudek

Pýcha a předsudek patří k ikonickým anglickým románům 19. století. Národní divadlo se zhostilo moderní adaptace tohoto románu, v hlavních rolích obsadilo Magdalénu Borovou, Janu Strykovou a Pavla Baťka. Program najdete na stránkách divadla, lístky ale mizí opravdu rychle.

Kdo příběh nezná, nemusí se bát – v ději ani postavách se neztratí. Naopak, porovnávání s knihou se nedoporučuje – jinak budete asi trochu zklamaní, podobně jako já. Hra ale funguje jako samostatné dílo, v porovnání s jinými adaptacemi se hodně podobá filmu z roku 2005. Některé části se trochu vlečou (celá hra má bez mála 3 hodiny) a při sledování riskujete trochu té trapnosti. V celku je to ale poměrně zdařená hra a stojí za to ji vidět. Navíc atmosféra Národního divadla je prostě nepopsatelná.

294 statečných

Divadlo Pod Palmovkou uvedlo tuhle doku-fikční hru poprvé v roce 2020. Hraje se ale stále a stojí za to na ni zajít.

Silný příběh operace Anthropoid pojat modernisticky. Vážná témata proložená černým a morbidním humorem je právě to, co dělá inscenaci Tomáše Dianišky jedinečnou. Celé pojetí temného období naší historie je rozhodně osobité, ale pořád si drží ke všemu úctu.

Kouř

Kdo nezná Kouř, jako by neexistoval. Tenhle ikonický kousek československé kinematografie z roku 1990 se letos dočkal znovuzrození na prknech divadla Na Fidlovačce. Režie se ujal přímo představitel filmového Arnoštka Šimon Caban.

Zakouřené město, ve kterém obyvatelé už nemohou ani dýchat. Projekt na zlepšení situace byl už jednou představen, jak to ale bývá, strana se postarala, aby nikdy nebyl realizován. Ten nový, alias Mirek, to ale nenechá jen tak a stává se tváří menší revoluce. V hlavních rolích můžete vidět Saru Sandevu, Davida Krause nebo Václava Jílka a Jitku Schneiderovou.

Musím přiznat, že jsem čekala to nejhorší – adaptace slavných děl nebývají občas nejlepší. Naštěstí se moje očekávání nevyplnila a z divadla jsem odcházela nadšená. Je to fajn (pun intended). Určitě nebudete litovat, když na tenhle muzikál zajdete.

Diktátor

Divadlo ABC uvádí poprvé filmovou klasiku od Charlieho Chaplina. Asi každý známe tuhle protiválečnou satiru o židovském holiči, který se kvůli podobnosti s německým vůdcem dostane až na ta nejvyšší místa. Přestože se jedná o dobu druhé světové války, nemůžeme opomenout aktuálnost tohoto díla. Právě proto pořád tak dobře funguje i dnes jako divadelní inscenace.